Odkulhávání z Afghánistánu

18. 4. 2012 / Immanuel Wallerstein

Není to tak dávno, co jsme byli svědky stejné hry mezi demokraty a republikány o Afghánistán. Která strana je víc macho? Vzpomeňme si na představu, že válku vyhraje "vlna", na koncepci, s níž se ztotožnil prezident Obama ve svém projevu na půdě Vojenské akademie USA v prosinci 2009. A najednou počínaje březnem 2012 se zdá, že Afghánistán je téma, kterým se nikdo nechce zabývat příliš nahlas.

Dá se to vysvětlit dost jednoduše. V nejdelší válce, jakou kdy Spojené státy vedly, v afghánské válce, nemají USA skoro nic, čím by se mohly pochlubit. Zvolený nepřítel, Tálibové, jsou pořád velmi houževnatí, samozřejmě zejména v paštunských oblastech, jež představují nejrozsáhlejší etnickou zónu v zemi.

Spojené státy vnutily Afghánistánu víceméně na vlastní pěst za prezidenta Hamída Karzaje, Paštuna, ale nikoli Táliba. Karzaj se nelíbil a dodnes nelíbí vůdcům různých jiných etnických zón na severu a západu země, kteří se ho léta snaží zbavit. Těmto jiným skupinám se dostává určité podpory od zahraničních mocností, Ruska, Íránu a Indie, které jsou stejně jako Spojené státy rozhodnuty zabránit Tálibům v návratu k moci. Spojené státy ale nespolupracují s Íránem, mají pochyby o spolupráci s Ruskem a nezdá se, že by koordinovaly své jednání s Indií.

V únoru 2012 vojáci USA spálili určitý počet koránů, což v Afghánistánu vyvolalo prudké veřejné protesty. Pak voják USA zmasakroval šestnáct afghánských dětí, žen a mužů. Spojené státy se omluvily za oba činy, ale to nedokázalo ztlumit bouři. Prezident Karzaj odsoudil 18. března Američany v Afghánistánu jako "démony" provádějící "satanské činy". Řekl, že Afghánistán je posedlý dvěma démony -- Táliby a Američany.

New York Times citovaly anonymního evropského diplomata, který údajně řekl: "Nikdy v dějinách neutratila žádná supervelmoc tolik peněz, neposlala do země tolik vojáků a přitom neměla tak malý vliv na to, co říká a dělá její prezident."

Ve snaze vylepšit trochu svoji pozici se Spojené státy začaly stahovat. Ministr obrany Leon Panetta řekl už v únoru, že Spojené státy ukončí své bojové akce nikoli do konce roku 2014, jak se původně plánovalo, ale už do poloviny roku 2013. Začátkem dubna šly Spojené státy ještě dál. Oznámily, že předávají řízení speciálních operací (například užívání bezpilotních letadel a nočních zátahů) afghánským silám. Vojska USA budou sehrávat nadále jen "podpůrnou" roli.

Afghánský ministr zahraničí Zalmaj Rasul neoplýval vděčností. Oznámil, že jakmile vojska USA a NATO roku 2014 odejdou, Afghánistán nedovolí, aby byl odpalovací základnou pro bezpilotní útoky proti Pákistánu.

Pak si do Spojených států pro změnu dloubli Pákistánci. Jejich parlament schválil 12. dubna "jednomyslně" seznam podmínek pro zlepšení vztahů mezi USA a Pákistánem a znovuotevření zásobovacích tras NATO do Afghánistánu. Součástí těchto podmínek je ukončení bezpilotních útoků na území Pákistánu a "bezpodmínečná omluva" za zabití 24 pákistánských vojáků při leteckém útoku NATO v listopadu 2011. USA tyto podmínky odmítají. Ale vzhledem k tomu, že cíle politiky USA a Pákistánu v Afghánistánu se jasně rozcházejí, není jisté, že Spojené státy dokáží prosadit své stanovisko.

Pak 4. dubna bývalý náměstek ministra obrany v Reaganově administrativě Lawrence Korb zveřejnil článek, který nesl titul "Je čas nechat Karzaje, aby nás vykopnul". Korb napsal, že Spojené státy si od roku 1945 "vedou mnohem lépe v zahajování válek než v jejich uspokojivém zakončování". Zdůraznil zbytečné ztráty na životech, k nimž podle něj došlo v posledních dvou letech válek v Koreji a Vietnamu.

Výjimkou je podle něj Irák, z něhož se Spojené státy stáhly, protože "irácký premiér Núrí al-Malikí nám nedal jinou možnost". "V Iráku měla vláda USA štěstí", raduje se Korb a uzavírá: "Právě tak, jako nás al-Malikí přinutil, abychom udělali správnou věc, měli bychom dovolit Karzajovi, aby se ujal řízení své země tak rychle, jak jen bude chtít." Korb je konzervativní republikánský analytik, podle něhož je pro Spojené státy nejvýhodnější, aby byly co nejdřív donuceny k odchodu z Afghánistánu.  

Korb není sám. Podle průzkumu, který provedly Washington Post/ABC News a který byl zveřejněn 12. dubna, pouze 30% obyvatel se domnívá, že afghánská válka stojí za to, aby se v ní bojovalo, a co je ještě pozoruhodnější, poprvé se většina republikánů domnívá, že za to nestojí. Z hlediska veřejného mínění USA jsou důležité dvě současné události. Zaprvé lidé nijak nejásají nad válečným úsilím USA ani neobdivují hrdinství padlých a raněných vojáků. Zcela naopak. Machismus ve Spojených státech vyklízí pole pocitu stahování poté, co jsme byli odmítnuti. A za druhé jsou zde astronomické náklady na afghánskou válku v momentě, kdy Spojené státy a zejména konzervativní republikáni usilují o drastické snížení výdajů.

Má předpověď: Prezident Obama se potichu, ale jistě chystá udělat to, co doporučuje Lawrence Korb.

Vytisknout