Válkychtivý Izrael

31. 1. 2012 / Jiří Kalát

Tento týden se do tohoto procesu silně zapojila i Evropská unie. Za směřování evropské politiky slovně poplácal po ramenou její představitele izraelský premiér Benjamin Netanjahu poté, co dali zelenou podpoře amerického návrhu o nových omezení obchodu s Teheránem. Tedy červenou íránské ropě.

Víc sankcí, nebo to bouchne

Premiér Netanjahu ve svém projevu v knessetu sice pochválil své spojence za uvalení sankcí, ale vyjádřil nejistotu nad tím, jestli přinesou kýžený úspěch. Nechává si tím otevřené dveře k možnému leteckému útoku na íránská jaderná zařízení. To i přestože byl informován svými veliteli o slabé účinnosti vojenského útoku. Podle deníku Haaretz a jeho zdrojů by útok vrátil jaderný výzkum o několik měsíců či maximálně rok nazpět.

Ministr obrany Ehud Barak, a to i přes uvalení nových sankci, které měly zastavit nejenom íránský nukleární program, ale především odradit Izrael od nebezpečného útoku, je stále nespokojený a hrozí zbraněmi. Nezapomněl vyjádřit odhodlání zabránit Íránu získat jaderné zbraně i za cenu útoku a připomenout, že prezident Obama a světová veřejnost se shodují na nutnosti existence neatomového Íránu.

Dvacet let stará historka

Písnička o jaderné hrozbě Íránu se objevuje ve světové politice celkem pravidelně a za posledních dvacet let, jako správný evergreen, tu byla několikrát. Benjamin Netanjahu, ještě jako náměstkem ministra zahraničí, s ní vyrukoval již v roce 1992, kdy hrozil tím, že teheránský režim získá jadernou bombu do roku 1999. O třináct let později straší svět znovu, ale tentokrát se rozhodl být zřejmě důraznější.

Izrael se připravuje na možný útok. Přestože jsou Spojené státy (prozatím) proti vojenské operaci v Íránu, v případě "ohrožení" jistě přijdou svému spojenci na pomoc. Vojenští experti zřejmě operují s myšlenkou, že případná válka v Íránu se bude podobat té irácké a bude trvat jen několik týdnů či k odvetě vůbec nedojde. Podle deníku New York Times si izraelští představitelé a akademičtí experti myslí, že Írán pouze blafuje a nemá dostatek síly k odvetným akcím, či uzavření Hormuzského průlivu. Jestli mají pravdu nám ukáže čas. Jenže podobná hra může stát desetitisíce životů nyní a utrpení statisíců v budoucnu.

Presumpce neviny pro Írán neplatí

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon již po několikáté vyzval Írán k předložení důkazů o mírových záměrech svého výzkumu, což Teherán neudělal, ale obvinění odmítá. Jedním ze základních kamenů evropského práva je presumpce neviny. Tedy každý je nevinný, dokud se mu neprokáže opak. Západ v toto chvíli volí přesně opačnou strategii. Tedy Írán je vinný, a to i přesto, že MAAE (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) nedokázala přinést jasné důkazy o jeho jaderném programu, dokud nedokáže opak. Do té doby bude sankcionován, napadán a pokud bude i podle vůle Benjamina Netanjahua, bombardován.

Vytisknout