Bude kolaps eurozóny katastrofou i pro Českou republiku?

2. 12. 2011 / Jan Čulík

Dobrý den, stále nás straší světovou krizí. Ale já jsem nabyl dojmu, že jde jen o boj vlivu dolaru a eura. K čemuž napomáhají i americké ratingové agentury, píše Václav Šindelář. Může se k tomu někdo vyjádřit tak aby to vešlo ve všeobecnou známost? Nějak nemám dobrý pocit z toho jak to řeší/neřeší zrovna Merkelová a Sarkozy.

Poznamenává Jan Čulík: Podstatou problému je, že do eurozóny byly poněkud neodpovědně přijaty ekonomiky na velmi různých úrovních stavu hospodářského rozvoje a sjednoceny pevnou měnou. Každá vláda si potřebuje k svému fungování vypůjčovat velké finanční částky od soukromého sektoru, vydává k tomu státní obligace.

Kdyby existovaly jednotlivé národní měny, hospodářský propad v určité zemi by se projevil devalvací místní měny vůči měnám zahraničním. To by vedlo k zlevnění domácí výroby, která by se začala líp prosazovat na zahraničních trzích, a domácí ekonomika by se oživila. Euro tohle zabraňuje udělat - Řecko nemůže devalvovat a oživit tak svou ekonomiku.

Země eurozóny mají sice jednotnou měnu, ale státní obligace jednotlivých zemí eurozóny se prodávají v současnosti za neuvěřitelně rozdílné ceny. Přesněji řečeno, úroky, které státy za tyto dluhy platí, dosahují u slabších států eurozóny, jimž investoři už nevěří, že budou státní dluhy schopny splatit, tak vysoké míry, že se slabší státy eurozóny (Řecko, Portugalsko, Španělsko, Itálie) blíží hranici, kdy prostě nebudou schopny ty horentní úroky platit a udělají bankrot.

Pokud se to stane, bude to katastrofa pro celý bankovní systém, protože samozřejmě věřiteli všech těch státních dluhů jsou všechny evropské banky, a to i ty mimo eurozónu. Evropské banky mají drtivou většinu svého kapitálu investovanou do těchto státních dluhů a jestliže se státy octnou v situaci, že nebudou ty dluhy moci splatit, bude ve velkém průšvihu i celý bankovní systém. V britských médiích se objevily spekulace, že se prostě rozloží peníze a např. přestanou fungovat i bankomaty.

Řešením by bylo, kdyby Evropská ústřední banka, kterou ovládá Německo, začala tisknout peníze a těmi penězi garantovala solventnost států eurozóny, jimž hrozí bankrot. Toto řešení prosazují Sarkozy a Cameron, jenže Merkelová se z historických důvodů bojí inflace (která postihla Německo drastickým způsobem ve dvacátých letech) a nechce to dovolit. Naopak řešením pro Merkelovou je zpřísnit hospodářský režim po celé eurozóně a donutit dosud "plýtvavé" jižní země, aby dodržovaly přísnou německou fiskální politiku.

Podle ekonomických pozorovatelů má Evropa už jen 9 dní, do summitu EU, na záchranu eura. Pokud se to nepodaří, bude prý následovat nepředstavitelné.

Anglická ústřední banka vypracovala nouzovou strategii pro rozklad eurozóny. Potíž je, že nikdo neví, jak to bude vlastně probíhat a co se stane. Očekává se, že rozklad eurozóny povede k snížení britského HDP o 7 procent! To je drastická hospodářská krize.

Česká republika je silně závislá na vývozu do západní Evropy. Pokud by se rozložil západoevropský finanční systém, je velmi obtížné si představit, že by mohla do vzniklého chaosu vyvážet.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 2.12. 2011