Jsou z jednoho vrhu

2. 12. 2011 / Ladislav Hinner

Jestliže tímto potvrzuji nízkou politickou gramotnost české veřejnosti a její máchání třeba právě v Klausově rybníčku, neznamená to přiznání rezignace na vzdělávací či osvětovou funkci veřejnoprávních médií, zejména televize. Naopak.

  Pan Dolejší v prvním prosincovém článku Politická gramotnost české veřejnosti: Případ Klaus, se vrací k posametové diskusi Klause a Komárka. Nebudu asi zcela korektní a dočkám se možná i nařčení z konspiračního myšlení, ale dovolím si tvrdit, že oba jsou z jednoho vrhu a klidně bych mohl jmenovat další, z těch nejvýznamnějších třeba Zemana.

  Živě si vzpomínám na plamenný proslov pana Komárka z počátku devadesátého roku, ve kterém nám zaníceně sliboval, že konečně máme budoucnost ve svých rukou a do dvou až tří let doženeme blahobytné Rakušany. Mé pochybnosti nad revoluční a tím rozhodující roli občanů ještě vzrostly při poslechu plamenného projevu Václava Havla k výročí srpnového vpádu spřátelených armád, kdy pln rozhořčení "odhaloval" infiltraci komunistů do ekonomických i politických sfér. A dál nic... Letos v ČRo vyprávěl Hvížďala, jak jej začátkem roku 1989 z Paříže nečekaně volal Tigrid s dotazem, co by říkal na návrh, aby příštím prezidentem ČSSR byl Václav Havel ...

  Mimochodem - abych rozdával spravedlivě,  pozdější tunelpapá, ještě před výrokem o neviditelnosti špinavých peněz,  v bohulibé snaze vymanit  národ z letargie, dával všem za příklad neutuchající podnikavost veksláků, kteří se nenechali komunisty  zadupat do země a našli své okénko na trhu, tehdy ještě  nikoli volném. Netvrdím, že V.K. adoroval podstatu nekalých praktik, jejichž zásluhou mnozí z nás měli šusťáky, dederonky nebo džíny, ale zjevně pokládal jejich činorodost za hodnou následování. A když soudce nevidí faul, stane se součástí hry. Jen se nesmí přehlédnout televizní kamery...

   Co jsem tím chtěl naznačit ? Že v zájmu prosazení určitých cílů je vhodné obsadit i roli oponenta, názorový souboj vyzní věrohodněji. Ty desítky a jistě i tisíce lidí, kteří považovali za vítěze diskuse s Komárkem právě charismatického Klause, se rozhodovali emocionálně, nikoli poučeně. A právě v této chvíli měli důrazně do  diskuse vstoupit vzdělanci, posoudit nebezpečí a prostřednictvím všech dostupných informačních kanálů společnost seznámit se svými výhradami, i když musím připustit, že značná část odborné veřejnosti byla paralyzována, neboť si zadala s minulým režimem. V kritické chvíli chyběla respektována osobnost typu Václava Černého neboť zbabělosti (s prominutím) se mnozí intelektuálové dosud nezbavili. Nebo je to jinak a nemají přístup do veřejnoprávních médií ? Asi obojí je pravdou. A pokud je tento stav setrvalý, a nic proti tomu dělat nebudeme,  Bůh opatruj tento národ.

  Nemám žádné důvěrné informace o obsazování rozhodujících postů v televizi. Jen vím, že Petr Dvořák, nový ředitel ČT, v době svého působení na Nově zrušil investigativní pořad Na vlastní oči. Dnes jim dosazený ředitel programových okruhů Milan Fridrich přesouvá Večerníček pro nízkou sledovanost na druhý televizní program a hned jej rozšíří na dvouhodinový pořad pro dětské diváky. Můžeme se dočkat toho, že jakmile dojde k poklesu sledovanosti nějakého 150. pokračování růžového seriálu, bude také přesunut na dvojku ? Vždyť tento program má beztak malou sledovanost...

  A teď mne přesvědčujte, že s veřejnoprávními médií je všechno v pořádku. Myslíte, že občané před volbami střádají informace na předvolebních shromážděních a z letáčků, aby do uren hodili ty správné lístky na základě skutečného přesvědčení nebo jsou zblbnutí médií ? Účelová masáž je vystupňována vždy před volbami a politici jsou nevěrohodní opakováním klišé, s minimální informační hodnotou. Nastává nejvyšší čas na zasvěcené diskuse či referáty intelektuálů, nezatížených politickými funkcemi, ke všem životně důležitým problémům a vytvoření účinného tlaku na pravidelné seznamování veřejnosti s jejich názory. To by měly jen být první nezbytné kroky. Jestli jsou či nejsou uskutečnitelné nevím, ale jakákoli viditelná snaha v tomto směru zcela chybí. Rád bych byl seznámen s jinými, účinnějšími způsoby na zvýšení politické gramotnosti občanů, ovšem pramálo se mi líbí beznadějné mávnutí nad nevzdělatelnosti a nepoučitelnosti národa.

Vytisknout