Evropské elity by se měly bát řeckého jara

7. 11. 2011

To, že řecký premiér George Papandreou přišel o moc, není překvapující: reakce Řeků na dohodu ze 27. října, na nové kolo drastických škrtů a na další ochromení státní nezávislosti Řecka byla zdrcující. Politické elity, které byly po dobu třiceti let nenapadnutelné, nyní cítí hněv veřejnosti a nejsou schopny mu porozumět, ani ho neutralizovat, píše profesor práva na londýnské Birkbeck College Kostas Douzinas.

Papandreouův pokus uspořádat referendum byl iracionálním činem režimu, který ztratil kontakt s voliči a jen se zoufale snažil zachránit svou kůži. Řečtí občané proměnili za posledních 18 měsíců Řecko v zemi, jíž se nedá vládnout. Papandreouův odchod je možná pro dlouhý boj Řeků dosud nejlepším výsledkem: přichází těsně po arabském jaru a je upozorněním, že západní vlády mohou také padnou, pokud přestanou dodržovat základní zásady demokracie, sociální spravedlnosti a nezávislosti.

Avšak skutečnost, že kvůli návrhu na referendum si Merkelová, Sarkozy a eurokrati pozvali Papandreua na kobereček, není dobrým signálem pro budoucnost Evropské unie. Rozhodnutí uspořádat referendum má pravomoc národní vláda. Řecko je stále ještě nezávislým státem. Poskytnout nezávislému státu půjčku ještě neznamená, že s ním mohou veřitelé zacházet jako s protektorátem. To se ale děje a lidový hněv sílí.

Poslední vývoj odhalil aroganci Evropy. Řečtí občané se nakonec v důsledku svého dlouhého boje a obětí své vlády zbaví. Teď právě padl v důsledku lidového odporu nejslabší článek řetězu. Dominové kostky teď začnou padat na Západě. Hospodářská budoucnost Řecka bude složitá, ale demokracie zvítězila. Elity by se neměly obávat jen nákazy, zasahující euro, měly by se obávat i toho, že se řecký odpor rozšíří po celé Evropě.

Podrobnosti v angličtině

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 7.11. 2011