Čínská ekonomika sprintuje vpřed, domácnosti se plouží vzadu

11. 10. 2011

V ekonomickém systému, který upřenostňuje státní banky a společnosti před námezdními zaměstnanci, drží vláda úroky z úspor uměle tak nízko, že nedokážou udržet tempo s rostoucí inflací. Současně s tím další faktory, v nichž vláda hraje svou roli - slabá sociální záchranná síť, propad mezd a rostoucí ceny bydlení - vytvářejí silný impuls, jenž lidi přesto nutí šetřit. Šetří kvůli obavám z nejisté budoucnosti.

Nicméně ekonomové tvrdí, že dekáda excelentního ekonomického růstu taženého exportem a vládními investicemi do velkých projektů typu rychlostní železnice byla do značné míry závislá na úsporách domácností. Tyto domácnosti šetřily, ale neutrácely.

Zmíněný systém, o němž někteří experti hovoří jako o státním kapitalismu, závisí na transferu bohatství z domácností ke státním bankám, korporacím a bohaté menšině, které kontakty umožňují z tohoto uspořádání profitovat.

Středostavovské rodiny si ovšem nemohou zázračný ekonomický růst v plné míře "užít".

"To je základ celého systému," říká Carl E. Walter, bývalý ředitel banky J. P. Morgan. "Banky poskytují úvěr tomu, na koho ukáže komunistická strana... Take trestají střádající domácnosti ve prospěch státních společností."

Nejde jen o čínský problém. Ekonomové říkají, že pokud má Čína nadále hrát roli jednoho z mála motorů světového ekonomického růstu, bude muset kultivovat spotřebitelskou třídu, jež nakoupí více světového zboží a služeb a plněji se podílí na národním bohatství.

Jenže místo aby se podíl domácností na výkonu ekonomiky zvyšoval, ve skutečnosti klesá. Za poslední dekádu se propadl na 35%, předtím dosahoval zhruba 45%. To je zdaleka nejmenší procento mezi velkými ekonomikami na celém světě.

Pokud Čína neposkytne svým občanům vyšší kupní sílu, varují někteří experti, postupně se může propadnout do stejné stagnace, v jaké se již nacházejí USA, EU a Japonsko. Už letos se čínský ekonomický růst začal scvrkávat.

"Tento růstový model se přežil," říká Michael Pettis, profesor financí na Pekingské univerzitě a spolupracovník Carnegie Endowment for International Peace. "Pokud má Čína dále růst, tento systém se musí změnit. Musejí přestat domácnosti penalizovat."

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 11.10. 2011