To víte, vono když se u nás chlapi poperou...

22. 9. 2011 / Petr Štengl

Místo aby symbolicky nastavil druhou tvář, demokratický křesťan Kalousek zfackoval na ulici drzého spratka. Ministr, jehož výroky mnohdy nemají daleko k drzosti ani spratkovitosti. Svědky incidentu byli pouze samotní jeho aktéři, tedy, ty můj kvítku medový, už se nikdo nikdy nedoví, jakou měrou slovní agrese se mladík vůči Kalouskovi projevil. Podstatné však je to, že Kalouskovi tento zanedbatelný incident projde zcela hladce. No co, vždyť se nám politici fackují a perou sami mezi sebou v přímém přenosu z parlamentu a to nejen u nás. Zajímavá situace by nastala, kdyby mladík Kalouskovi jeho facky vrátil. To už by asi tak hladký průběh nemělo. Patrně by zasáhla ministrova ochranka, mladík by byl zpacifikován a následně obviněn z napadení ústavního činitele. Sobotka by mohl vyprávět, že ano? Kalousek se nechal slyšet, že si svoje fackovací extempore zopakuje klidně kdykoli příště. Proč ne? Za zadkem má ochranku, je chráněn imunitou, je činitel, je nedotknutelný.

V americké Georgii byl popraven člověk, patrně nevinný. Poslal ho na popravu zrůdný systém? Nikoli. Na popravu ho poslali nedotknutelní, kteří si systém přizpůsobili sobě na míru. Holt, když facky selžou, musí se nasadit silnější kalibr.

Vytisknout