Spojené státy pravděpodobně spáchají další justiční vraždu

21. 9. 2011 / Daniel Veselý

Zvláštní komise pro odvolání a podmínečná propuštění v americké Georgii v úterý dne 20. září zamítla žádost o milost pro Troye Davise, muže černé barvy pleti, usvědčeného z vraždy bývalého policisty bílé barvy pleti, která se stala v roce 1989. Troy Davis má být popraven ve středu 21.září v 19:00 místního času. Přestože Davis (42 let) opakovaně tvrdí, že je nevinný, a jeho stoupenci, mezi něž patří osobnosti (včetně osobností podporujících trest smrti) jako jsou Jesse Jackson, Desmond Tutu či Jimmy Carter, a instituce Amnesty International soudí, že neexistuje důkaz, který by potvrzoval jeho vinu.

Tito a další konstatují, že střelná zbraň, jíž byla vražda spáchána, nebyla nikdy nalezena. Neexistují otisky prstů ani vzorky DNA, které by Davise spojovaly s vraždou. Navíc sedm z devíti svědků svou původní výpověď v jeho neprospěch odvolalo či pozměnilo a několik dalších svědků označilo za vraha úplně jinou osobu. Davisův právní zástupce Brian Kammer v reakci na zamítnutí žádosti o milost uvedl: "Jsem naprosto šokován a zklamán selháním našeho systému spravedlnosti na všech jeho úrovních ohledně jeho neschopnosti napravit nepravost."

Kauza rovněž získala celosvětovou mediální pozornost -- téměř milion lidí z celého světa podepsalo petici, v níž petenti pro Troye Davise žádají milost. Amnesty International zvláštní komisi požádala, aby své rozhodnutí ještě zvážila, a snaží se její rozhodnutí na poslední chvíli zvrátit. Jde o hodiny... Podle této organizace v současné době ve Spojených státech čeká na popravu 3 200 lidí a v průběhu letošního roku bylo zatím popraveno 32 osob. Dalším 90 odsouzeným na smrt byl nevyšší trest prominut na základě jejich neviny. Těžko dokážeme určit, kolik justičních vražd mohlo být ve Spojených státech spácháno, avšak jakmile je téměř stovka osob původně odsouzených k smrti uznána nevinnou, jde o skutečně závažný problém. Dále -- existence trestu smrti v samozvaném srdci demokratického světa je jistě zajímavým námětem pro celospolečenskou diskusi v 21. století.

Ptám se, jak je možné, že takzvaně civilizovaná země může "legálně" připravit o život zjevně nevinného člověka a zároveň přitom dávat morální lekce jiným zemím, kde rovněž dochází k bezpráví a popravám nevinných, nemluvě o jejích nepravostech a zločinech mimo vlastní hranice, jež se odehrávají v 76 zemích světa? Osobně se domnívám, že jako zástupci euroamerické civilizace dokážeme v případě Troye Davise odvrátit jeho popravu účinněji (viz petiční a protestní akce a tlaky na lidmi zvolené politiky a na různé instituce atd.) nežli zabránit popravám třeba v Číně. Tam jako občanská společnost nemáme téměř žádné páky, a pokud ano, je to vždy spojeno se zištným účelem. Kde je Člověk v tísni v případě této kauzy? Proč se selektivně angažuje v případech čínských, kubánských či běloruských disidentů a politických vězňů? Jde samozřejmě pouze o řečnickou otázku a už jenom o hodiny...

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 21.9. 2011