MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY
A MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ
ČESKÉ REPUBLIKY

JAN KAVAN

V Praze dne 17.ledna
Č.j.:308085/2001-KO/2

Vážená slečno Masopustová,

K Vaší stížnosti na přístup zastupitelských úřadů ČR sděluji následující.

Jak vyplývá z vašeho dopisu, rozhodla jste se jako individuální turistka uskutečnit sedmitýdenní cestu po Mexiku a Belize, sama, bez doprovodu, a jak jste ve svém dopise uvedla se základními znalostmi angličtiny a španělštiny.

Zřejmě jste nevěnovala dostatečnou pozornost doporučení, které ministerstvo zahraničních věcí ČR pro občany cestující do zahraničí zpracovává (dostupné např. na internetových stránkách mzv.cz ) a kde je v části věnované konzulárním informacím o Mexiku upozornění na některá nebezpečí a specifika této země z hlediska turistického. Přes tato upozornění MZV dochází k případům, kdy se čeští občané vystavují velkému riziku a cestují velkému riziku a cestují do nebezpečných oblastí světa, kde se bohužel stávají obětí kriminálních činů. Ministerstvo zahraničních věcí ČR nemůže těmto situacím zabránit, avšak pravidelně upozorňuje občany, aby při cestách do zahraničí brali v úvahu specifika a rizika jednotlivých zemí.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR se při své konzulární činnosti řídí interními předpisy, které vycházejí z Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích (publikována pod č. 32/1969 Sb.) a z Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích (publikována pod č. 157/1964 Sb.) V rámci této úpravy, často nad rámec, avšak za podmínky dodržení obecně závazných předpisů, poskytují zastupitelské úřady pomoc občanům České republiky, kteří se v zahraničí ocitli v nouzi. Jedná se zejména o asistenci při převodu finančních prostředků z ČR, ve zcela vyjímečných případech a za předpokladu splnění některých podmínek poskytují i finanční podporu, a to formou půjčky. Mezi nejfrekventovanější pomoc patří vydávání náhradních cestovních dokladů za ztracené, či odcizené cestovní pasy.

V této agendě se ZÚ řídí svými předpisy, které vycházejí především ze zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/91 Sb., o Policii ČR ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu této úpravy skutečně nelze náhradní cestovní doklad zasílat českému občanovi prostřednictvím pošty nebo zasilatelské společnosti. v případě, že občan pozbude cestovní doklad, musí se dostavit na nejbližší policejní stanici k sepsání protokolu o ztrátě nebo odcizení, a tento protokol nahrazuje cestovní pas na území daného státu do doby vystavení náhradního cestovního dokladu českým zastupitelským úřadem. K přijetí žádosti a k předání tohoto dokladu zastupitelské úřady ČR využívají i české honorární konzuláty, které působí v některých teritoriích, kde neexistuje efektivní zastupitelský úřad nebo i v zemích, kde již diplomatická mise pracuje, proto byl nejbližším místem k vydání a převzetí náhradního cestovního dokladu právě zastupitelský úřad Mexiko.

K Vašemu dotazu ke konzulární pomoci českým občanům v Uzbekistánu nebo Pákistánu sděluji, že i pro cestování do těchto zemí doporučuje Ministerstvo zahraničních věcí respektovat místní podmínky, popř. sdělit itinerář své cesty příslušnému zastupitelskému úřadu, kterému je pak přítomnost českého občana ve svém teritoriu známá. Podrobnosti k cestování do konkrétního státu jsou uvedeny na internetových stránkách MZV. Rovněž se doporučuje bezprostředně před cestou do rizikových států kontaktovat pracovníky Ministerstva zahraničních věcí ČR a zastupitelský úřad cílového státu.

Závěrem mi dovolte vyjádřit upřímnou lítost nad nepříjemnostmi, které Vás při návštěvě Mexika potkaly. Věřím, že na základě shora uvedených informací si při svých dalších cestách budete vědoma možností, které český zastupitelský úřad při poskytování pomoci občanům v nouzi má.

S pozdravem

podpis - Jan Kavan

Vážená slečna
Lucie   M a s o p u s t o v á
P r a h a