Desetitisíce uprchlíků uvízlých na jordánské hranici se Sýrií je ohroženo epidemiemi

4. 9. 2016



Desetitisíce uprchlíků, kteří jsou už dva měsíce drženi na hranici mezi Sýrií a Jordánskem, trpí nedostatkem vody a potravin a jsou ohroženi epidemiemi, varují pracovníci humanitárních organizací.

Pro uprchlíky není k dispozici žádná sanitární ani zdravotnická infrastruktura a žijí za snad nejstrašlivějších podmínek ze všech uprchlíků z nynější syrské války. Aktivisté varují, že by to mohlo ohrozit roli Jordánska jako spoluorganizátora velkého summitu o uprchlících, který se má tento měsíc konat v New Yorku.

Asi čtyři z pěti uprchlíků, kteří přežívají v otevřené poušti, jsou ženy a děti.

Přes hranici není dovoleno dovážet žádnou humanitární pomoc ani potraviny a nepravidelné dodávky vody nestačí pro lidi, kteří jsou drženi v poušti při teplotách dosahujících 50 stupňů Celsia. Žádná voda není k dispozici pro hygienické účely.

Někteří lidé si vykopali díry do země, protože se jinak nedokáží ochránit před pravidelnými písečnými bouřemi. Jednu osadu těchto uprchlíků v červenci vybomardovala ruská letadla.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Rozhovor Britských listů 73:

Jsou mladí lidé divní?

2. 9. 2016

O postojích mladých lidí k životu a světu na počátku dospělosti hovoří s Filipem Jelínkem a Štěpánem Kmentem z České středoškolské unie v tomto Rozhovoru Britských listů Bohumil Kartous. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 2. září 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Rozhovor Britských listů 64:

Vychováváme děti pro minulost?

1. 7. 2016



Při příležitosti začátku školního roku reprízujeme Rozhovor Britských listů, v němž Bohumil Kartous hovoří s Tomášem Hrudou, bývalým náměstkem českého ministra školství, o drastické nepřipravenosti českého školství na přítomnost i budoucnost. Rozhovor se vysílal na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 1. července 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

V neděli došlo v anglickém Harlow k dalším dvěma útokům proti Polákům

5. 9. 2016

Po sobotní demonstraci Poláků v anglickém Harlow na památku Arkadiusze Jóźwika (40), který tam byl usmrcen minulou sobotu, byli v neděli napadeni další dva Poláci. Policie tyto útoky vyšetřuje jako hate crimes, trestné činy motivované rasovou nenávistí:

Kdo myslíte, že nese vinu za trestné činy motivované rasovou nenávistí, ptá se anglické policie jeden občan, poté, co zveřejnil čtyřiadvacet titulních stran deníku Daily Express, které VŠECHNY vyvolávají rasovou nenávist vůči občanům Evropské unie:

Merkelová prohrála v regionálních volbách v Mecklenbursku-Předním Pomořansku

4. 9. 2016

Angela Merkelová prohrála v regionálních volbách ve svém volebním okrsku v Mecklenbursku-Předním Pomořansku. Její Křesťansko demokratická unie (CDU) se umístila až třetí za sociálními demokraty (SPD) a protiuprchlickou ultrapravicovou populistickou stranou Alternative für Deutschland (AfD).

Podle prvních průzkumů učiněných u východů z volebních místností získala středolevicová SPD 30,3 procenta hlasů, protiimigrační AfD 21,8 procent a kancléřčina středopravicová CDU 19 procent. Je to dosud nejnižší volební podpora pro CDU v tomto státě. Před několika měsíci to ještě vypadalo, že CDU získá nejvíce hlasů a dostane úkol utvořit místní vládu.

Klídek

4. 9. 2016 / František Řezáč

Česká média už začínají řičet o prohře Merkelové ve volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku. V narychlo sesmoleném textu plném překlepů vyhýkávají Babišovi služebníčci to, co by si jejich šéfík přál. Asi tam na severu zatím nemá odbyt pro koblihy a gumové rohlíky...

Meklenbursko Přední Pomořansko znají Češi ze zájezdů ROH k Baltickému moři. Je to krásná, řídce osídlená krajina borových lesů a jezer a nejvíc lidí bydlí na pobřeží moře, což byla severní část nezapomenutelné Německé demokratické republiky. Pozůstatek někdejšího západního Pruska, které se zmenšilo na polovinu po válce posunutím hranic Polska na západ.

Snad i proto se tam daří Alternativě pro Německo (AfD), jejímž programem není zdaleka jen antiislamismus. Ten zrovna teď frčí.

Z 1,6 milionu potenciálních voličů přišlo k volbám překvapivých 60 procent, ale to je pořád jen asi tak milion, z toho tedy 200 tisíc pro AfD.

Demokratické strany pohodlně sestaví vládu. Kdo se v tom chce babrat a vyvolávat strach jako AfD a Mladá Fronta, ať se namáhá dál. Doufejme, že tohleto v České republice nezabere...

Zdroj:ZDE

Co se stane s Uzbekistánem teď?

4. 9. 2016

Uzbekistánu vládl po dobu posledních 25 let brutální diktátor Islam Karimov. Proslul tím, že nechával své odpůrce vařit zaživa. Spojené státy a Západ jeho brutální vládu tolerovaly, protože zemi potřebovaly jako strategického spojence.

Karimov tento týden zemřel na infarkt ve věku 78 let. V sobotu se v jeho domovském městě Samarkandu konal jeho pohřeb. Není jasné, co bude dál. V budoucnosti se mají v Uzbekistánu konat volby, ale zjevně nebudou ani svobodné, ani férové.

Televize Al Džazíra vysílala tuto vynikající pětadvacetiminutovou diskusi o budoucnosti Uzbekistánu, jíž se účastnili Andrew Stroehlein, mediální ředitel společnosti Human Rights Watch, Peter Zalmajev, ředitel Eurasia Democracy Initiative a Marcus Papadopoulos, editor časopisu Politics First:

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

18. 10. 2016

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Japonsko vážně varovalo Británii ohledně brexitu

5. 9. 2016

Pokud Británie i nadále nezajistí volný pohyb obyvatelstva a přístup na evropský trh, japonské firmy z Británie odejdou, varovalo Japonsko Británii na summitu v Hangzhou patnáctistránkovým dokumentem

Japonsko varovalo, že investovalo silně do Británie s cílem získat přístup na evropský trh. Pokud nebudou dodrženy existující podmínky členství Británie v EU, japonské firmy z Británie odejdou. Přibližně polovina japonských investic do EU je v Británii, jde o firmy jako Nissan, Honda, Mitsubishi, Nomura a Daiwa.

Cestou na summit G20 v Pekingu britská premiérka Theresa Mayová také zpochybnila příslib, že Británie po brexitu zavede pro povolování přístupu imigrantům bodový systém australského typu a že bude investovat dalších 100 milionů liber týdně do britského zdravotnictví, protože tyto peníze se už nebudou muset posílat do Bruselu. Byly to dva hlavní přísliby aktivistů za brexit před červnovým referendem. Vyloučila také další přísliby aktivistů za brexit, že totiž po odchodu z EU nebudou Britové už muset platit žádnou DPH za energie a že Británie už nebude přispívat do rozpočtu EU.

Mayová na summitu v Hangzhou doufala, že bude moci prezentovat Británii jako globálního průkopníka v oblasti volného obchodu, avšak okamžitě tam byla konfrontována s varováními ohledně nebezpečí brexitu od Spojených států a Japonska a s diplomatickým napětím ze strany Číny ohledně kontroverzního projektu výstavby jaderné elektrárny v anglickém Hinckley Pointu, na němž se má podílet Čína a který Mayová pozastavila.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jan Paul – Ze tmy do světla / výběr obrazů z let 1976 - 2016

5. 9. 2016



PhDr. Jan Kříž připravil pro Galerii Františka Drtikola v Příbrami průřezovou expozici malířského díla letos jubilujícího akademického malíře a příbramského rodáka Jana Paula (31.10.1956). Výstava výrazného solitéra českého současného malířství představí převážně obrazy zaměřené na expresivní výraz a malířské gesto, s důrazem na groteskní nadsázku rané malířské tvorby autora, a pokračující přes existenciální témata člověka k tématu světla jako jeho duchovního přesahu.

Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 8. září 2016 v Galerii Františka Drtikola Příbram, Tyršova 106, 261 01 Příbram, a výstava potrvá od 9.září do 19. října 2016. Otevřeno úterý až neděle od 9.00 do 17 hod.

Více informací zde : http://www.galerie-drtikol.com/jan-paul-obrazy.html

Německý ředitel slavného londýnského muzea rezignoval a kvůli brexitu se vrací do Německa

5. 9. 2016

Martin Roth, za jehož vedení zaznamenalo londýnské muzeum Viktorie a Alberta obrovské úspěchy, se rozhodl odejít z vedení muzea a vrátit se do Německa. Britské hlasování pro brexit pro něho bylo osobní porážkou, konstatoval. V rozhovoru pro Deutsche Welle Roth konstatoval, že britské rozhodnutí odejít z Evropy bylo pro něho osobní porážkou. Zejména ho šokovala agresivní "válečná rétorika", kterou v Británii slyšel během debaty před referendem o brexitu.

Pro Rothe, který se narodil ve Stuttgartu v roce 1955, jde o osobní věc. "Pro mě je Evropa prostě synonymem míru," řekl. "Nechtěl jsem být Němcem. Nechtěl jsem vyrůstat v zemi, která usmrtila velkou část svého obyvatelstva. Takže pro mě byla vždycky Evropa nadějí mírové budoucnosti, založená na sdílení, solidaritě a toleranci. Odchod z Evropy vždycky znamená kulturní bariéry, a to mě znepokojuje."

Před hlasováním o brexitu charakterizoval Roth referendum jako "toxické". Řekl: "Už jen ta myšlenka, že zničíme všechno, čeho dosáhla generace našich rodičů - strategii míru, smíření a společného myšlení - je děsivou perspektivou."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Summit G20: Obama řekl Mayové, že USA nedají přednost jednáním s Británií o obchodní dohodě

4. 9. 2016

Americký prezident Obama konstatoval, že Washington bude usilovat o zabránění záporným důsledkům brexitu, avšak varoval před možným rozkladem obchodních vztahů

Obama dal najevo, že se Spojené státy budou především snažit o dokončení vyjednávání s EU o dohodě TTIP a s jinými státy o dohodě TPP. Opakoval své přesvědčení, že svět by měl prospěch z britského členství v EU.

Obama dodal, že "nikdy jsem neřekl, že Británii potrestáme" a že podporuje výsledek který bude "co nejméně destruktivní". Dodal ale, že by nemělo smysl odložit probíhající vyjednávání s velkými bloky zemí jen proto, aby se USA snažila dosáhnout dohody se samotnou Británií.

Mayová v letadle do Číny varovala, že Británie zažije ekonomicky "obtížné časy" po odchodu z EU.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Britové demonstrovali za Evropskou unii

3. 9. 2016



Demonstranti v Londýně a v dalších britských městech požadovali posílení vztahů Británie k Evropské unii

Desetitisíce proevropských aktivistů zaplnily ulice Londýna a požadovaly po hlasování o brexitu posílení vazeb Británie s Evropskou unií. Podobné protesty se konaly v Edinburku, v Birminghamu, v Oxfordu a v Cambridgi.

Demonstrace se konaly poté, co internetová petice shromáždila po hlasování pro brexit více než 4 miliony podpisů, avšak vláda na ni oficiálně reagovala, že rozhodnutí o odchodu Británie z EU "musí být respektováno".

Demonstranti požadovali, aby vláda odložila aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy o odchodu Británie z EU a aby otevřeně konzultovala s veřejností každý krok.

K protestním demonstracím došlo poté, co premiérka Theresa May se minulý týden vyjádřila, že "nebude docházet k pokusům vrátit se do EU zadními vrátky".

Ve čtvrtek konstatovala britská Electoral Reform Society, která dohlíží na legitimitu voleb v Británii, že britskému referendu o brexitu dominovaly "do očí bijící nedostatky poškozující demokracii", v jejichž důsledku byli voliči zmateni a nemohli se v referendu vážně anagžovat. Společnost požadovala reformu, aby příští možná referenda neopakovala stejné chyby.

Avšak mluvčí britského kabinetu řekl: "Britský lid promluvil v referendu rozhodně a byla velmi vysoká účast. Britové hlasovali pro odchod z Evropské unie - a tato vláda rozhodnutí lidu splní."

Podrobnosti v angličtině ZDE

OECD a ekonomika rychlého obratu

2. 9. 2016 / Bohumil Kartous

Současná západní společnost skutečně stále žije v ideologizovaném paradigmatu okamžité spotřeby a "trvalého růstu". Nežijeme ale v tomto smyslu v totalitě. Na některých společenských fenoménech je vidět, že jistá antiteze, pokud bychom použili Hegelův slovník, vzniká. Dokonce k ní svým způsobem přispívají i staré struktury...

Kdo vlastně představuje větší nebezpečí?

Trump, nebo Clintonová?

2. 9. 2016 / Daniel Veselý



Photo Credit: MichelleDumontPhotography via Compfight cc

Ve svých komentářích publikovaných na Britských listech a v Českém rozhlase se velice kriticky vyjadřuji k republikánskému kandidátovi do Bílého domu Donaldu Trumpovi. I když jsem přesvědčen o tom, že tento k fašismu silně inklinující populista, který nyní ve Phoenixu prohlásil, že by deportoval milióny osob bez dokladů během několika prvních hodin v prezidentském úřadě ZDE, je absolutně nezpůsobilý vést nejmocnější zemi světa, hledím na Hillary Clintonovou s téměř totožným despektem a obavami.

Praktický manuál pro despoty 21. století

Poučená totalita

1. 9. 2016 / Bohumil Kartous

Náboženský výklad světa a později Marxova dialektika svorně předpokládají, že lidstvo tak nějak spěje k lepším zítřkům. Buď je to království nebeské po smrti, nebo už za života. Mimochodem, o to je marxismus znatelně přijatelnější. Politický vývoj v posledních letech, alespoň z perspektivy Středoevropana, se jeví být dobrým empirickým materiálem pro převratnou studii, která konečně tento mýtus vyvrátí. Silně inspirováni géniem takových soudobých totalit, jako je Čína či Rusko, budují Středoevropané poněkud jiný druh ráje: bude v něm vše, co má takový průměrný Čech, Polák, Slovák nebo Maďar rád a zároveň v něm nebude nic, po čem vlastně ani netouží a pouze mu to znepříjemňuje život. Třeba většina lidských práv. Ostatně jak názorně ukazuje velký učitel Miloš, koncept lidských práv je třeba přehodnotit. Následuje praktický návod pro poučené diktátory 21. století.

An English version of this article is in CLICK HERE

Bodláky Václava Duška

Obezřetnost v rozpuku

2. 9. 2016 / Václav Dušek

Naposledy mě přivedla k smíchu mluvčí ministerstva příhraničí, kam se hrabe kabaret u včerejší pohody. Radila turistům, aby byli o dovolené v cizině značně obezřetní; kulka si, milá dámo, nevybírá, zakousne se vám do těla a hotovo. Obezřetnost k ničemu. Potkat šílence můžete v hotelu, na pláži, ve vlaku, letadle, u vás v baráku.

Rodičovská dovolená na jeden rok

Jak se zbavit ekonomicky nevhodné společenské nezbytnosti

2. 9. 2016 / Ivo Barteček

V roce 2014 přišla organizace OECD s návrhem zkrácení rodičovské dovolené v České republice na jeden rok. Jako důvod uvedla rozhýbání ekonomiky a snadnější návrat žen na pracovní trh. OECD argumentovala daněmi z příjmů, vyššími důchody, ekonomickým růstem, ušetřením za zdravotní a sociální pojištění, které stát platí za rodiče na rodičovské dovolené. Je tato zpráva z roku 2014 již neaktuální? Ne tak docela, protože nám ukazuje, jakým směrem má společnost směrovat z pohledu OECD. Tedy z pohledu organizace, která velmi citelně zasahuje do směrování celého západního světa.

Jinotaj z českého politického suterénu

ČT lže, proto by ji měli mít důchodci zadarmo

1. 9. 2016 / Bohumil Kartous

Česká televize lže a je řízena ze zahraničí. Navzdory tomu, nebo snad právě proto, by měli být čeští senioři osvobozeni od koncesionářských poplatků. Toto je prosím téma voleb do krajských zastupitelstev (!) nově vzniklé koalice otevřeného rasisty Tomio Okamury a Strany práv občanů, jejímž čestným předsedou, jak Okamura v předvolebním videospotu s dojetím zdůrazňuje, je pan prezident Miloš Zeman. Potřebujeme televizi národní a vlasteneckou, žádají Okamura s Velebou. Rádi by toho dosáhli "přímou volbou ředitele ČT". Koncepce takového ředitele by pravděpodobně tedy musela stavět na národovectví a vlastenectví? Variace na polský mediální převrat, kde "vlastenecká" televize slouží jako propagandistický nástroj vládnoucí strany Právo a spravedlnost? Podobnost názvů rozhodně není náhodná. Úroveň českých politiků je žalostná. Je ale možné ji stále úspěšně snižovat. Nejsmutnější na tom, je že při tak idiotských útocích není možné vést racionální debatu o veřejnoprávní televizi v ČR...

Dárců přispívajících na pomoc uprchlíkům jsou v ČR desítky tisíc

2. 9. 2016 / Bohumil Kartous

"Máme pravidelné dárce, spousta lidí přispělo opravdu značnými částkami jednorázově, podpořily nás firmy skrze umožnění dopravy, dostali jsme v zimě třeba dodávkou plnou čepic," říká v rozhovoru pro Britské listy Marie Heřmanová, koordinátorka iniciativy Pomáháme lidem na útěku. Tato iniciativa vznikla spontánně v reakci na často velmi nelidské podmínky, kterým byly vystaveni lidé na útěku z válečných zón Blízkého a Středního východu na tzv. balkánské trase. Tato iniciativa, společně s dalšími podobnými z jiných států Evropy, pomohla zabránit humanitární katastrofě a zachránit řadu lidských životů. A to za přetrvávající indolence řady evropských vlád, které si více než lidských životů cení své vlastní politické budoucnosti... Připomínáme dnešní vernisáž fotografií z Balkánu.

Teze: A pak přijde někdo jako Zeman, plácne něco, co je totálně mimo realitu a ta deziluze z toho, kolik lidí mu to zase sežere, samozřejmě nastoupí. Nebo někdo jako Plesl otiskne totální blbost na titulce a my máme všichni zaplavený mailový schránky takovou nenávistí, že člověku zůstává rozum stát - tak to si pak někdy říkám, že to fakt vzdávám a nemá to smysl a je to tady ztracený. 

Antiteze: Co se týče dárců - za všechny příklady bych uvedla ten, kdy se nám ozval starší pár a dohodl se s námi na darování částky v řádech stotisíců, kterou si původně spořil na nové auto - ale pak si řekli, že to staré ještě jezdí a že ty uprchlíci to potřebují víc. Dohodli jsme se s nimi, že ty peníze investujeme do zřízení a údržby dětského koutku/provizorní mateřské školky v táboře v Řecku.  A je skvělé vědět, že takový lidé jsou a není jich málo.

Náboženství nemusí být vždy pokrokářské, spíš naopak

2. 9. 2016 / Boris Cvek

Dovolte mi malou poznámku k výbornému článku Bohumila Kartouse „Poučená totalita“, s nímž naprosto souzním a který jde k podstatě předstíraných demokracií.

Z úvodu k tomuto článku by se mohlo zdát, že náboženský postoj ke světu je nutně pokrokářský, ale ve skutečnosti mnoho – zejména starých – náboženství věřilo v cyklický charakter času nebo dokonce v úpadek (Hésiodos, ale i představa o vyhnání z ráje).

Ani křesťanství není nutně pokrokářské. Původně stálo na tom, že dojde k brzkému, katastrofickému konci světa, nikoli k jeho vývoji k něčemu lepšímu. Představa, že by existoval nějaký zákonitý pokrok nebo že by se člověk mohl svými vlastními silami spasit, není rozhodně novozákonní.

Přenést křesťanské nebe na zem, jak de facto chce marxismus, nedává moc smysl, pokud křesťanské nebe chápeme jako něco, co přichází po konci světa, po posledním soudu, jako něco, co má úplně jinou logiku než svět. Svět je v křesťanské tradici chápán spíše jako něco padlého, co lze zlepšovat, ale rozhodně ne úplně spravit.

Mně do toho naprosto zapadá fakt, že každý pokrok má své nezamýšlení negativní důsledky. Nejblíže zničení planety za celé dějiny lidstva jsme se dostali právě díky vědeckotechnickému pokroku a zvyšování životní úrovně (to píšu jako pokrokář a mírný techonooptimista). A aby člověk mohl být ze světa skutečně spasen, proto musel zemřít Bůh na kříži. To je centrální myšlenka křesťanství. Kristova smrt by byla zbytečná, kdybychom my sami nebo nějaká dynamika dějin vedla k ráji na zemi.

Turisté pozor! Řádí epidemie malárie!

2. 9. 2016 / Michal Giboda

Internetový deník Bleskově.cz publikoval dne 22. 8. 2016 článek s názvem Turisté pozor! Řádí epidemie malárie! Ve stejný den psalo o malárii v Řecku dalších šest internetových deníků: ČTK: Krize, a teď i malárie. V Řecku se objevila "zapomenutá" nemoc; Týden.cz: Malárie v Evropě. Desítky případů. Migranti dovážejí nemoci, hlásí Řecko, Avenier a.s.; Přenos malárie v Řecku ; Aktuálně.cz: V Řecku se objevily desítky případů malárie. Nemoc přinesli hlavně uprchlíci, tvrdí úřady; TN.cz: Závažná nemoc. Řecko v ohrožení! Uprchlíci tam zavlekli malárii, můžete se nakazit; Ok365: Na dovolené v Řecku se můžete nakazit malárií.

Každý čtenář po návalu tolika hrůz musí uvěřit, že se na nás valí další Jobova zvěst, a ti, co měli předplacenou dovolenou v Řecku, odcestovali s obavou o své zdraví. Tento povyk mě přinutil ověřit si věrohodnost tohoto lamentování nad naší blížící se zkázou a z milovaného Řecka udělat zemi zakázanou.

Hnus

3. 9. 2016 / Boris Cvek

Matěj Stropnický napsal na FB:

"uprchlíkem začíná bejt člověk v týhle zemi už i když jde na pivo v jiným městě, než kde se narodil. A je to občas održku, jak se včera ukázalo. V rámci přemejšlení, jestli jsem z Prahy jel do Brna na pivo z ekonomickejch důvodů nebo z jakejch, hlásím, že Brňáci do Prahy na pivo můžou. Brňáci welcome!"

BC: Člověk by řekl, že to je poměrně nekontroverzní text... ale když si čte komentáře lidí, tak žasne nad tou neuvěřitelnou žumpou. Nejvíce lajkované jsou výhrůžky, urážky, takové to rozjásání se lůzy nad tím, když ke slovu přichází násilí a někdo kultivovaný tím násilím může být ponížen. Vzpomněl jsem si na to, jak lid za Francouzské revoluce nosil na kopích nabodnutá přirození vznešených žen. Jen nechápu, že tyhle lidi nemá Matěj Stropnický dávno blokované. S nimi nemá žádná diskuse cenu, oni rozumí jen násilí.

Za nesmírně odporné považuji i u nás v Česku poměrně rozšířené lidové přesvědčení o tom, že je chlapské se porvat a "vyřídit" si spory násilím. Tato lidová moudra nikdy nejsou dávána bodrými českými lidmi k dobru, když ten "náš" je slabší..., píše Boris Cvek na Facebooku.

Matěj Stropnický byl vyhnán v Brně z hostince za svou "podporu pro uprchlíky"

2. 9. 2016

Včera se mi stala taková zvláštní věc. Měli jsme jako Žít Brno setkání s předsedou Strany Zelených, Matějem Stropnickým, a jejich místopředsedou, Michalem Bergem. Poté, v osum večer, jsme chtěli zajít na pivo, na "zahrádku" k Poutníkovi, což je hospoda, kterou mám opravdu rád a jsem tam dle vlastního krýglu "štamgastem". Musel jsem ještě vyřídit nějaké telefony, tak jsem tam došel s mírným zpožděním a vidím, že kolegové mizí pryč. S velmi zvláštním důvodem - na Matěje, předsedu parlamentní strany, tam začali verbálně, avšak důrazně a s výhružkama násilí útočit nějací borci, že on rozhodně do této hospody nesmí. Bylo to velmi nepříjemné, ne jen hospodské tlachání, napsal na Facebooku Matěj Hollan.

Kamarádi tedy odešli a já tam zůstal ještě chvíli, protože jsem musel jsem ještě zase cosi telefonicky vyřizovat. Volám tedy a najedou ke mně přistoupili velice důrazně dva štamgasti, se kterými se znám od vidění mnoho let, kdy se U Poutníka potkáváme. "Vypadni, nebo ti rozbijeme hubu... Dopiješ to pivo a vypadneš pryč, do týhle hospody už nepáchneš, tady pro tebe není místo... Stropnickýho sem tahat nebudeš... Refugees NOT welcome!!!" Protože borce znám dlouho, pokoušel jsem se s nima diskutovat. Aby jeden štamgast vyhazoval druhého, navíc kvůli postoji k uprchlíkům, když je nechce všechny postřílet a nechat utopit ve vodě, je absurdní. Protistrana ale začínala být značně agresivní a vzhledem k nabušenosti jednoho z nich, který vypadal, že mi v příštích okamžicích rozbije hlavu, nemělo smysl pokoušet se o diskuzi.

Výročí procesu s Jazzovou sekcí, Věra Čáslavská a drobná bilance polistopadového vývoje

2. 9. 2016 / Boris Cvek

Včera v ČRo Plus vedla moderátorka rozhovor s jedním ze členů Jazzové sekce, kteří byli v roce 1986 komunistickým režimem zatčeni na základě smyšlených obvinění. Ptala se ho na konkrétní jména lidí, kteří stáli za touto represí, a ten člověk vyslovil jméno tehdejšího prokurátora. Moderátorka se zeptala: to je ten pán, co má ta konta v daňových rájích...? Odpověď: ano, to je ten pán, co má ty miliardy.

Taky jsem se včera dozvěděl, že Věra Čáslavská měla důchod 12 tisíc korun.

O represi proti Jazzové sekci v roce 1986:

Středoevropané s hrůzou zjišťují, že je Angličané nenávidí

1. 9. 2016

Jedním z důvodů, proč jsou Středoevropané tak šokováni hlasováním Angličanů pro brexit, je to, že si Středovropané nemysleli, že se i oni stanou terčem rasistické nenávisti.

"Organizace lidí z EU, kteří tady žijí, si nemyslí, že instituce bojující v Británii proti rasismu jsou tu pro ně," říká Omar Khan, ředitel thinktanku pro rasovou rovnost Runnymede Trust. "Oni si často ani neuvědomují, že jsou terčem rasismu. Často si myslí, my jsme běloši a křesťané a Britové taky, takže jsme všichni Evropani. Zároveň je mezi etnickými skupinami často napětí. Černošské britské skupiny si někdy myslí, že Evropané mají lepší přístup k sociálním službám a také zaznamenávají, že Středo a Východoevropané jsou vůči nebělochům rasističtější než bílí Angličané. Jsou to bariéry, které bráni společnému koordinovanému přístupu proti diskriminaci.

Americký reportér deníku Guardian Gary Younge zaznamenává v dokumentárním pořadu pro rozhlas BBC a v článku v deníku Guardian děsivé zkušenosti Středoevropanů v Anglii. O minulém víkendu zavraždila skupina anglických teenagerů v městě Harlow na ulici Poláka, který jedl pizzu - promluvil polsky. Jeho polský kolega byl těžce zraněn. Rumuni v Británii hovoří o tom, že byl kdesi v Anglii zvandalizován rumunský obchod. Mnoho z nich má zkušenost s tím, že jim Angličané na ulici nadávají a posílají je domů.

V uprchlickém táboře v Calais docházejí potraviny, dárci jsou už znuděni poskytováním charitativní pomoci

2. 9. 2016

Charitativní organizace varují, že v uprchlickém táboře v Calais je nedostatek potravin, stanů a přikrývek. Počet uprchlíků roste a finanční příspěvky veřejnosti klesají.

"Před několika měsíci stálo ve frontách na jídlo maximálně 70 lidí, dnes je jich 500. Už před třemi týdny nám začaly docházet potraviny, pro všechny nestačí," informuje Marie Eisendick, která pomáhá provozovat od začátku letošního roku komunitní kuchyni pro uprchlíky.

Charitativní pracovníci nemají dost jídla pro všechny a pravidelně musejí odmítat pomoc hladovějícím lidem, uvedla Eisendicková a dodala, že je skandální, že britské a francouzské úřady v této věci vůbec nepomáhají.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Evropa je v důsledku brexitu slabší, varuje náměstek ruského premiéra

3. 9. 2016

Arkadij Dvorkovič popřel tvrzení, že Vladimír Putin chtěl brexit, aby oslabil Evropskou unii

Brexit oslabil Evropu, varoval náměstek ruského premiéra a trval na tom, že by Rusko chtělo, aby Evropa zůstala silná.

Zatímco v sobotu připravovali proevropští aktivisté demonstrace po celé Británii, Arkadij Dvorkovič, náměstek ruského premiéra, řekl v televizi BBC: "Britské rozhodnutí opustit Evropu v této chvíli Evropu trochu oslabilo. Celý proces odcházení z Evropy je složitý a vyvolává nejistotu. Pro Rusko je důležité, aby byla Evropa silná, my nepotřebujeme slabé partnery. Potřebujeme silné partnery, abychom mohli postoupit dopředu a poskytnout lepší budoucnost pro ruské i evropské občany.

Silná politika činí Evropu opravdu velkým hráčem na mezinárodní scéně a jednotlivé země nemohou ovlivnit mezinárodní politiku tak, jak to dokáže sjednocená Evropa.

Před rokem se utopil Ajlan Kurdi. Svět nereagoval. Od té doby se utopily další tisíce lidí. Co je nám po tom, že?

2. 9. 2016

Patrick Kingsley, reportér deníku Guardian pro uprchlickou krizi, a autor vynikající knihy, vysvětlující děsivé podmínky a důvody, proč se lidé vydávají na cestu do Evropy (kterou však v ČR nikdo nechce česky vydat, protože důležitější je pro Čechy převažující nesmyslný iracionální obraz uprchlíků jako zloduchů), informuje dnes v rozsáhlé analýze, že za rok od úmrtí Ajlana Kurdiho evropské státy opustily humanitární zásady pomoci lidem v nouzi. 57 000 lidí uvízlo za děsivých podmínek v uprchlických táborech v Řecku. Zatímco loni touto dobou byl maďarský premiér Viktor Orbán kvůli svému nelidskému postoji všeobecně považován za fašistu, za poslední rok se většina evropských zemí k jeho postoji přidala. Evropská unie přislíbila rozdělení uprchlíků z Itálie a z Řecka do ostatních zemí, ale neudělalo se v té věci skoro nic. Jediným pozitivním vývojem je, že za poslední rok vznikly četné občanské iniciativy, které pomáhají uprchlíkům z vlastní iniciativy, navzdory tomu, že vlády projevují, nezájem, nelidskost a indolenci a porušují tak mezinárodní právo, ukotvené v Ženevských úmluvách o uprchlících z roku 1951, které podepsaly. Jedna z nejvýznamnějších těchto organizací je londýnská organizace Help Refugees. Podrobnosti v angličtině ZDE

Rok od smrti Aylana Kurdiho: situace v Sýrii je horší

2. 9. 2016

Je to rok od okamžiku, kdy média po celém světě zveřejnila nesmírně bolestný obrázek mrtvého dítěte na turecké pláži. Aylan Kurdi byl synem syrských rodičů prchajících před válkou, zemřel společně se svým sourozencem, přežil pouze jeho otec. Od té doby se situace v Sýrii změnila pouze k horšímu. Deník Boston Globe soudí, že jde o nejhorší humanitární katastrofu od 2. světové války a že by USA měly děla mnohem víc k jejímu zastavení.

Theresa Mayová se zřejmě postavila na stranu ultrapravice

1. 9. 2016 / Jan Čulík

Ekonomický komentátor Paul Mason nedávno poukázal na to, že britská Konzervativní strana byla historicky vždycky na straně "kapitalistů" a velkopodnikatelů a vždycky hájila jejich zájmy. Nyní se, jak se zdá, situace výrazně mění, protože big business v Británii potřebuje, aby Británie zůstala v Evropské unii a měl přístup na jednotný evropský trh. Vzhledem k tomu, že až 80 procent britského sektoru služeb potřebuje přístup do Evropy, a britský finanční sektor, který může fungovat jen potud, pokud bude mít tzv. evropské "passporting", tedy pravomoci globálně obchodovat s eurem, likvidace těchto výsad by měly naprosto drastický dopad na britskou ekonomiku.

Ve středu během zasedání britské vlády ve svém letním sídle Chequers však Mayová zdůraznila, že pro její vládu nebudou ekonomické ohledy prioritní, ale prioritou pro ni bude omezení imigrace z EU.

Nemohu dále mlčet, jedná-li takto australská vláda mým jménem

Bývalý australský soudce nabídl, že se vymění s jedním uprchlíkem z Nauru či Manu

1. 9. 2016

Penzionovaný australský soudce Jim Macken (88) nabídl ve svém otevřeném dopise australskému ministrovi pro imigraci Peteru Duttonovi, že přenechá své místo jednomu z imigrantů zadržovaných v detenčních zařízeních umístěných mimo území Austrálie na ostrovech Nauru a Manus. Jim Macken v dopise vysvětluje, že kategoricky nesouhlasí s tím, jak australská vláda zachází s žadateli o azyl. Označuje taktiku australské vlády za zneužívání azylantů jako živých štítů, jejichž osud má odradit ostatní případné imigranty.

"Chápu, jde o neobvyklý požadavek, nicméně nabízím to naprosto upřímně. Můj důvod je jednoduchý. Nemohu déle mlčet, jsou-li nevinní muži, ženy a děti drženi za otřesných podmínek na Manu a Nauru. Ještě horší je skutečnost, že je s nimi takto zacházeno proto, aby se další uprchlíci o azyl v Austrálii nepokoušeli.  Australská vláda v podstatě jedná s uprchlíky v těchto táborech jako s živými štíty a to je naprosto nemorální. Je-li tak činěno mým jménem, nemohu mlčet. Nabízím tedy tuto možnost jako možné řešení alespoň pro jednoho uprchlíka. Bylo by možné povolit jednomu člověku z Manu nebo Nauru získat australské občanství. Považoval bych za privilegium strávit má poslední léta na Nauru nebo na Manu na místě tohoto člověka.” 

Jim Macken zároveň nabízí,že se vzdá svého občanství, bude-li to nutné. Macken je dlouholetým členem australské labouristické strany, ale ostře nesouhlasí s její současnou podporou imigrační politice Austrálie. Je dostatečně prokázáno, že v uvedených detenčních zařízeních dochází k porušování základních lidských práv i elementární lidské důstojnosti žadatelů o azyl. Dochází v nich ke zločinům nejtěžšího kalibru, jako je sexuální zneužívání dětí.

Donald Trump během své první hodiny v prezidentském úřadě "bude deportovat miliony zločineckých cizinců"

1. 9. 2016

Americký republikánský kandidát řekl v městě Phoenix, že nebude žádná amnestie pro imigranty bez dokumentů, hovořil znovu o zdi na hranici s Mexikem a o masových deportacích "zločineckých ilegálních cizinců". Zbývá jen 69 dní do amerických voleb a Trump výrazně přitvrdil ve své xenofobní rétorice. Vyvolával emoce v davu svých stoupenců ve Phoenixu tím, že hovořil o hrůzných vraždách, které spáchali imigranti bez dokumentů. Na pódiu uvedl "andělské matky", jejichž děti byly zavražděny.

Při spekulacích o stavu uzbeckého prezidenta je dobré si připomenout, že...

Diktátorský režim v Uzbekistánu USA "nevidí"

1. 9. 2016

Islam Karimov nechával zabíjet své nepřátele, uvěznil každého, kdo proti němu vystoupil, a vážně porušoval lidská práva. Jenže USA se vždy rády dívaly někam jinam, píše v komentáři ke spekulacím o zdravotním stavu uzbeckého prezidenta server Foreign Policy. Připomíná, že Karimov byl ještě za sovětské éry generálním tajemníkem uzbecké komunistické strany a s potlačováním politické opozice začal v podstatě od prvních okamžiků po vyhlášení nezávislosti. V roce 2005 nechal Karimov zmasakrovat stovky civilistů na demonstraci v Andižanu. Poté následovala tvrdá represe vůči občanskému sektoru a lidskoprávním organizacím. Poté, kdy USA tyto události kritizovaly, jim bylo znemožněno nadále využívat jejich vojenskou základnu v Karshi-Khanabadu. V roce 2009 však došlo k urovnání vztahů poté, kdy krize ve vztazích USA a Pákistánu ohrožovala dodávky koaličním vojenským jednotkám v Afghánistánu. Uzbekistán tehdy představoval alternativu, jak dostat zásoby americkým vojákům. Washington se stáhl zpět, aniž by Karimov kdy uznal, že došlo ke zločinům proti lidskosti. Organizace zabývající se lidskými právy se do Uzbekistánu už nevrátily a zahraniční novináři jsou více odmítání než přijímáni. Server nicméně uvádí, že případná smrt Islama Karimova může Uzbekistán uvrhnout do politického a ekonomického chaosu. Uzbecký diktátor se bedlivě distancoval od otevřených paktů s Ruskem i západními velmocemi a vytvořil tak izolacionistickou státní strukturu, kterou změnit nebude lehké.

Puč v Brazílii - Rouseffová byla odstraněna z prezidentské funkce

1. 9. 2016 / Fabiano Golgo



Hovoří se o kafkovském procesu. Je poctivá, nikdy nebyla ani obviněna ze zpronevěry či z korupce. Avšak stala se obětí právního, morálně nelegitimního impeachmentu. Byla uplatněna litera zákona, nikoliv jeho duch. 61 senátorů hlasovalo pro její odstranění z funkce, 20 bylo proti.

Její odsouzení je tak neférové, že se senátoři rozhodli, na poslední chvíli, změnit zákon o impeachmentu, který ji svrhl z funkce, a dovolili ji nepřijít o právo pracovat v nějaké státní funkci po dobu osmi let (to byl trest, který původně šel ruku v ruce s impeachmentem). Bylo jasné, jak trapné by bylo zakázat Dilmě Rousseffové například stát se univerzitní profesorkou na veřejně vysoké škole!

Politikové ji svrhli nikoliv proto, že by spáchala nějaký trestný čin - ale protože odmítla změnit zákony a procedury, které vedly ke stíhání a uvěznění více než stovky vrcholových politiků (jejích vlastních spojenců) a podnikatelů. Proti přání svých vlastních stranických kolegů provedla důležitou změnu v procesu jmenování generálního prokurátora.

Na žebříčku míry přátelského vztahu k cizincům se ČR umístila na třiašedesátém z pětašedesáti míst

31. 8. 2016



Podle průzkumu organizace se v indexu Expat Insider 2016, vypracovávaném organizací InterNations, která se dotazovala více než 14 000 respondentů, se na žebříčku míry přátelského vztahu k cizincům, usazujícím se v zemi, umístila Česká republika na druhém předposledním místě, tedy na 65. místě v žebříčku 67 zkoumaných zemí.

Podrobnosti v angličtině a žebříček zemí podle přátelského vztahu vůči přicházejícím cizincům ZDE

Výborná kniha Michala Gibody

31. 8. 2016 / Boris Cvek



Nakladatelství Portál vydalo letos pozoruhodnou knihu Dr. Michala Gibody Léčit a přežít. Jde o čtivou, stručně napsanou (181 stran), obsahově bohatou knihu, která spojuje cestovatelské a odborné (medicínské) postřehy, humorný nadhled nad životními těžkostmi a nespravedlnostmi, ale také – a podle mne zejména – přírodní lyriku v próze, citlivost k lidskému utrpení a meditaci nad smyslem lidského života.

Ve své nejhlubší podstatě je to kniha bilanční, kniha o nahodilostech osudu lidí i civilizací, o hledání cesty dál v těch či oněch konkrétních okolnostech. Slovo konkrétní vystihuje způsob Gibodova myšlení nejvíce. Konkrétní není uspořádané podle našich představ, je naopak paradoxní, překvapivé a vyžaduje poctivé myšlení, které neutíká před fakty.

Na začátku jsme velmi stručně seznámeni s Gibodovou vědeckou kariérou v tehdejším ČSSR před jeho odletem na více než rok trvající humanitární misi do Kambodže na začátku roku 1983. Tento mírně sarkastický humor je pro autora typický:

Věra Čáslavská, uprchlíci a normalizace

31. 8. 2016 / Boris Cvek

Paní Věra Čáslavská je jako člověk pro tento národ nejdůležitější v tom, jaké hodnoty zastávala, jak zosobňovala vzdor proti okupaci Československa a útlaku obludných normalizátorů, jak její život kontrastuje se šedou zónou a masovou kolaborací, se zbabělým sobectvím populistů a xenofobů. Takový postoj je více než všechny olympijské medaile. Zrcadlí se v něm skutečná hodnota člověka. Byla taková vždycky a až do konce. O tom jednoznačně svědčí tato její téměř přesně rok stará slova:

„Jen solidarita a spolupráce dokáže udělat náš svět snesitelnějším. O lidskou důstojnost nepřichází lidé na útěku, ale připravujeme se o ni my sami tím, že jim odmítáme pomoc, tím že necháváme vyčerpané uprchlíky před zavřenými dveřmi. Pomoc jim znamená i pomoci sobě, své občanské a lidské hrdosti před Evropou, před světem, ale především před sebou samými. A mějme na paměti, jak se dnes chováme my k nim, mohou se příště chovat oni k nám, ocitneme-li se v nouzi. A kdo o životě něco ví, ví také, jak snadno a rychle se lze do nouze a zoufalství propadnout.

Na svůj národ jsem byla celý život hrdá. Prožívala jsem neopakovatelné okamžiky mezinárodní solidarity v roce 1968, prožívala jsem ojedinělé chvíle nenásilné revoluce 1989, která této zemi přinesla sebevědomí a celosvětový respekt. Vím proto, jaké dobré vlastnosti dokážeme projevit. Prosím, zbavme se strachu a lhostejnosti a nedopusťme, aby jediné hlasy, které bude z České republiky slyšet, byly hlasy populistických politiků, extrémistů a xenofobů. Nedopusťme, aby se za naše chování musely naše děti stydět. Prosím, navažme na to dobré, co tomuto národu pomáhalo přežít i ty nejtragičtější chvíle v jeho historii a pomožme těm, kteří to potřebují.“ ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červenec 2016

1. 8. 2016

V červenci 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 48 938.41 Kč.   

Zůstatek byl koncem července  2016 94 660.91 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák