Německo se řeckým problémem ničí

8. 2. 2015

Minulý týden provedla Evropská ústřední banka puč proti řeckým bankám. Donutila je, aby spoléhaly jen na nouzovou finanční pomoc, píše ekonomický komentátor Channel Four News Paul Mason.

Alexis Tsipras ve vzdorném projevu o politické strategii své vlády:

Nezaměstnaným dáme přednost před věřiteli

8. 2. 2015

Řecký premiér Alexis Tsipras oznámil v projevu zahájení protiškrtového programu své vlády. Zdůraznil, že jeho vláda dá přednost chudým a nezaměstnaným občanům před mezinárodními věřiteli, kteří půjčili Řecku více než 300 miliard dolarů.

Ve svém prvním projevu v parlamentě Tsipras zdůraznil, že jeho vláda nemá právo prodloužit pětiletou "záchrannou" dohodu, která Řecku vnutila politiku drastických škrtů, a dodal, že má povinnost "nezklamat" ty, kteří pro něho ve volbách hlasovali.

Ozve se právník, který by mohl pomoci?

9. 2. 2015

Po konzultaci s paní Švihlíkovou si dovoluji požádat Vás o pomoc, píše Jiří Buřt.. Přílohou zasílám neuvěřitelný příběh ze současnosti s žádostí o pomoc.

Jako přímý svědek kauzy mohu potvrdit, že realita je ještě horší než je možno vyjádřit popisem.

Budete velmi laskav jestli budete moci jakoukoli formou pomoci.

Pozn. red. Podle našeho názoru je jedinou možností po vyčerpání všech právních prostředků v ČR žalovat v této věci Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva. Vyskytne se právník, který by v této věci byl ochoten pomoci?

Britské listy se bez finančních příspěvků neobejdou

19. 11. 2014 / Bohumil Kartous

Vážení čtenáři, krátce k nově nastaveným formátům reklamy a k souvislostem, které z toho vyvstávají jak pro BL, tak pro vás. BL nejsou komerční projekt, ale peníze potřebují. Proto se v současnosti bez reklamy neobejdou. V rámci nového designu jsme se snažili najít kompromis mezi její „otravností“ a užitečným přínosem.

Odmítli jsme formáty zcela běžné na většině českých mediálních portálů, drželi jsme se formátů běžných na britských a amerických médiích. I tak se určitě najdou lidé, které to bude obtěžovat. Pochopte prosím, že bez reklamy to nejde.

Jakpak to asi vypadá s úmrtím na rakovinu způsobenou asbestem v České republice dnes?

9. 2. 2015 / Jan Čulík

Před dvaceti lety, v červnu 1995, odvysílala televize Nova tuto mou reportáž o lidech, umírajících na rakovinu způsobenou asbestem, který byl v ČR volně k dispozici. Dodnes jsou střechy četných nemovitostí v ČR pokryty eternitem a občané nevědí, že řezat ho je životně nebezpečné. Jakpak vypadá situace s úmrtími na mesothelioma, rakovinu způsobovanou asbestem, v ČR dnes? Tato rakovina postihuje lidi většinou až v důchodovém věku, takže se často zřejmě ani nezjistí, že na ni lidé umřeli...

Mimochodem, tato nahrávka ještě nebyla před vysíláním opatřena podtitulky, ale pán, který na všechno odpovídá mantrou o svobodné volnotržní společnosti (před dvaceti lety těm kecům lidé často ještě věřili) a pak bezmocně pokrčí rameny, byl tehdejší hlavní hygienik České republiky....

Vystoupení ruského ministra zahraničních věcí S. V. Lavrova a odpovědi na otázky v průběhu diskuse na 51. Mnichovské konferenci o otázkách bezpečnostní politiky, Mnichov, 7. února 2015

9. 2. 2015

KD│ Sobotní vystoupení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolalo na Západě velkou kontroverzi. Kromě jiného z něj jednoznačně vyplývá, že Rusku "nejde o Ukrajinu" v tom smyslu, že by současnou ukrajinskou krizi vnímalo jako samostatnou kauzu, ale jeho cíle jsou podstatně širší. Přitom prakticky ze všech problémů současného světa soustavně obviňuje Západ, respektive USA. - Přinášíme překlad Lavrovova projevu v plném znění podle textu zveřejněného na webu ruského ministerstva zahraničí. V klíčových bodech - zdaleka ne všude - pokud Lavrov uvádí informace, jež se prokazateně nezakládají na pravdě, doplnila redakce k textu vysvětlující poznámky.

Vážené dámy a vážení pánové,

pan Wolfgang Ischinger zahrnul do programu jednání téma "kolapsu světového rozvoje". Nelze nesouhlasit s tím, že události se vyvíjejí směrem ke zdaleka ne optimistickému scénáři. Ale není možné přijmout argumenty některých našich kolegů o tom, že došlo k náhlému, rychlému narušení existujícího světového pořádku.

Nemůžeme dovolit, aby se naposledy smál Putin

10. 2. 2015

O ruském ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi řekněme tolik: Jeho sobotní poznámky o roli jeho země na Ukrajině byly tak absurdní, že sjednotily Evropu. Nyní stojíme před výzvou proměnit smích a výsměch v cosi konstruktivnějšího.

Vedly by dodávky zbraní Ukrajině k "válce mezi USA a Ruskem by proxy"?

10. 2. 2015 / Karel Dolejší

Než se pustím do otázky v titulku, budiž nejprve jasno v jedné věci: Ze všeho nejpravděpodobněji se teď Barack Obama schová za sukně Angely Merkelové a žádné zbraně na Ukrajinu nedodá. Tudíž jde nejspíše o diskusi čistě teoretickou.

Právo na zbraně

9. 2. 2015

Suverénní, mezinárodně uznávaný stát má povinnost přijmout opatření proti pachatelům násilí. Kdo toto právo popírá, podporuje beztrestnost, napsal Dominic Johnson pro Taz.de.

Švýcarská pobočka banky HSBC pomáhala bohatým zákazníkům vyhýbat se placení daní

9. 2. 2015

Švýcarská pobočka banky HSBC poskytovala bohatým zákazníkům pomoc v tom, jak se vyhýbat placení daní a jak skrývat majetek v hodnotě mnoha milionů dolarů. Banka těmto zákazníkům vydávala množství nevystopovatelných peněz v hotovosti a radila jim, jak se vyhýbat kontrole daňových úřadů. Vyplývá to z velkého množství prozrazených tajných dokumentů této banky.

OBSE: Vyzbrojení Ukrajiny by zřejmě vedlo k eskalaci konfliktu

9. 2. 2015

Šéf Organizace pro Evropskou bezpečnost a spolupráci varuje, že dodávky zbraní Kyjevu mohou přimět Rusko k otevřenému vojenskému zásahu na Ukrajině

Šéf mezinárodní organizace, která monitoruje konflikt na Ukrajině, uvedl, že promoskevští separatisté neustále dostávají další a další zbraně z Moskvy, avšak varoval, že pokud totéž začnou dělat západní země pro Ukrajinu, riskuje to rozšíření války.

Blahopřání naší vládě

9. 2. 2015 / Jan Sláma

Musíme se radovat, že jsme si zvolili takové zástupce, kteří nám tak obratně šetří výdaje. Nedávno nám ušetřili spoustu peněz při církevních restitucích. Teď zase zdaleka nedají soudcům a ostatním v této branži zainteresovaným co jim náleží. Šikovně snad dokonce usmlouvali, že tato skupina obyvatel už nebude chtít víc. Alespoň zatím.

Ve středu se bude v Minsku konat vrcholná schůzka čtyř velmocí

8. 2. 2015

Francie, Německo, Rusko a Ukrajinu se dohodly na rozhovorech o mírovém plánu, které se budou konat v Minsku ve středu

Šéfové všech čtyř států v neděli spolu hovořili telefonicky o tom, jak dosáhnout "komplexní dohody", konstatuje prohlášení z kanceláře německé kancléřky.

Diplomatické úsilí bude pokračovat "s cílem uspořádat ve středu v Minsku vrcholnou schůzku 'normandského´ formátu", tj. schůzku čtyř zemí.

Slovensko: "Referendum o rodině" prohrálo na celé čáře

8. 2. 2015

Americkým evangelikálům se nepodařilo Slovensku vnutit zákony, které by porušovaly Evropskou konvenci o lidských právech. Takzvaného "referenda o rodině" se účastnilo pouze 21,4 procent registrovaných voličů, aby bylo referendum platné, muselo by se ho účastnit více než 50 procent voličů. Tato absolutní menšina nicméně z 90 procent hlasovala pro posílení ústavního dodatku z r. 2014, který na Slovensku definuje manželství jako svazek mezi mužem a ženou, což v podstatě zakazuje partnerské svazky osob téhož pohlaví i adopci dětí takovými dvojicemi.

Slovenští konzervativci se obávají, že i když zákaz manželství gayů a lesbiček zůstává na Slovensku platný, ohrožuje ho "liberální politika, která se šíří na východ z nemorální západní Evropy".

Zatímco některé západoevropské země legalizovaly sňatky či partnerství osob téhož pohlaví, některé východoevropské členské země EU zaujaly konzervativní postoj. Obdobné referendum jako na Slovensku se konalo r. 2013 v katolickém Chorvatsku a maďarský premiér Viktor Orbán také podporuje rodinné hodnoty.

"Aliancia za – údajne – rodinu utrpela ťažkú porážku. Čosi viac ako pätina zapísaných voličov, ktorí sa unúvali odpovedať na jej tri otázky, je totiž čosi menej ako debakel a čosi viac ako prehra rozdielom triedy. Slovensko sa v sobotu vyjadrilo, že problém, na ktorom AzR mesiace otravovala verejný priestor, ho väčšinovo nezaujíma. Je mu ľahostajný. Krajina nevníma proces, ehm, ehm, „lokálneho otepľovania“, čiže liberálnych legislatívnych reforiem, ktorých import údajne hrozí zo Západu, za problém," napsal v deníku Sme komentátor Peter Schutz.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jak se na rostoucí krizi dívají Rusové v Rusku?

"Ještě to není tak zlé, mohlo by to být daleko horší"

8. 2. 2015 / Jan Čulík

V důsledku hospodářských sankcí stojí v Petrohradě nyní v supermarketu kilogram rajčat více než 200 Kč. Situace se z hmotných hledisek pro obyčejné Rusy vážně zhoršuje - dnes už existuje celá řada potravin, které si obyčejní Rusové už nemohou dovolit koupit.

Jak na zhoršující hospodářskou, politickou a vojenskou situaci reagují v Rusku normální lidi? Rusové mají tak hluboce zakořeněnou zkušenost z minulých dob útlaku a bídy, že dnes reagují tak, že se neustále utěšují, že situace stále ještě není tak špatná a mohlo by to celé být daleko, daleko horší.

Merkelová je pesimistická, zatímco svět očekává Putinovu reakci na nejnovější ukrajinský mírový plán

8. 2. 2015

Očekává se, že Vladimír Putín bude v neděli reagovat na francouzsko-německý plán pro příměří na Ukrajině, posílený vytvořením demilitarizovaných zón podél bojových front.

Podle francouzského prezidenta Françoise Hollandea by měla vzniknout nárazníková zóna o šířce 50 - 70 km. To vyžaduje, aby se Ruskem podporovaní separatisté vrátili na linie příměří dohodnuté v Minsku v září. Oplátkou za to by východní provincie získaly více autonomie.

ČR: Vláda pravicové hegemonie na dalších deset let

8. 2. 2015 / Boris Cvek

Prezident Zeman přesvědčivě vyhrál v druhém kole prezidentské volby nejspíše i proto, že se stylizoval do role levicového prezidenta proti tehdejší krajně nepopulární Nečasově vládě, jejímž významným členem byl jeho protikandidát.

Merkelová: Ukrajinskou krizi nepůjde vyřešit vojensky

7. 2. 2015

Německá kancléřka však přiznává, že si není jista, jestli nynější diplomatická iniciativa bude úspěšná

Angela Merkelová zdůraznila, že krizi na Ukrajině nebude možné vyřešit vojensky a že mírová dohoda z loňského září musí být realizována. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově v sobotu uvedla, že chce zajistit mír v Evropě ve spolupráci s Ruskem nikoliv proti němu.

Evropská unie se děsí Putina

6. 2. 2015

V Bruselu a v ostatních evropských hlavních městech se doslova zhmotňuje strach z Vladimíra Putina, píše ve své analýze list Guardian. Nálada se změnila z pocitu bezmocnosti v pocit hrůzy nad tím, co zřejmě přijde.

Z hlediska vysokých politiků z EU je náhlá cesta Merkelové a Hollandea do Moskvy výrazem zoufalství. "V jejich plánu není nic nového, jen je to pokus zabránit masakru," konstatoval jeden významný činitel.

Nová americká národní bezpečnostní strategie: Nerozhodnost a nepružnost není "strategická trpělivost"

6. 2. 2015 / Karel Dolejší

Právě byla zveřejněna nová redakce národní bezpečnostní strategie USA ZDE. Dokument okamžitě vyvolal pozornost, mj. také proto, že nově hovoří o potřebě "strategické trpělivosti" ZDE ZDE. Po bližším prozkoumání textu je však zřejmé, že se Bílý dům ve skutečnosti pouze rétorickou ekvilibristikou vyhýbá obvinění z nerozhodnosti, které mu opakovaně adresují kritikové z mnoha stran.

Rusko na Ukrajině testuje nové zbraně

6. 2. 2015

Východní Ukrajina se stala polygonem pro testování nových ruských vojenských kapacit.

Když Rusko v roce 2008 táhlo do války proti Gruzii, vypadalo to na snadné vítězství. Ale ruští generálové byli hluboce znepokojeni tím, jak špatně jejich jednotky obstály v některých sférách moderního válčení.

Spisovnost, anebo „lidovka“ (anebo je to jedno?)

Čeština, aneb kouzlo nechtěného

6. 2. 2015 / Miloš Dokulil

Už hodně dávno jsme zdědili pravidlo, že oslovovat nějaké společenství je buďto právem shůry daným, anebo ctí pro toho, kdo tak může činit. Takže k tomu patřila jako doprovodná regule jistá formálně vytříbená forma (ne-li jistá kvalifikace). Existovaly dokonce vzájemně rozlišené styly, pro ty či ony příležitosti a s ohledem na závažnost obsahu.

Ekonomické války v plném proudu

6. 2. 2015 / Ilona Švihlíková

Používání ekonomických nástrojů pro dosažení geopolitických cílů není nic nového, ale: nové je neobyčejné rozšíření a četnost používání. Podívejme se společně na některé zásadní příklady dneška. Nejsou „jen“ znepokojující, jsou v pravdě děsivé. Chaos, který probíhá na mnoho úrovních, odhaluje podstatu systému více, než by i elitám bylo milé.

Česká republika Ukrajině vojenskými dodávkami nepomůže. Proč by o tom přesto měla uvažovat

6. 2. 2015 / Karel Dolejší

Česká republika se nehodlá podílet na částečném vyrovnávání ruské vojenské převahy nad Ukrajinou dodávkami výzbroje ZDE. Ministr obrany Stropnický přitom argumentuje účelově nepravdivě a dezinterpretuje vyjádření generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.

Osvobodí se někdy Chorvatsko od válečného traumatu?

5. 2. 2015 / Mirna Šolić

Úterní verdikt, rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, který odmítl vzájemná tvrzení Srbska a Chorvatska, že proti sobě během války v Chorvatsku páchaly genocidu, přijala většina obyčejných Chorvatů s trpkostí. Pravicoví političtí komentátoři stejně jako část válečných veteránů i obyčejných občanů podle očekávání obvinili současnou ("levicovou") vládu, chorvatský právní tým i právní experty, mezi nimi i současného chorvatského prezidenta a profesora práva Ivo Josipoviće (který se právě chystá odstoupit poté, co v lednu prohrál prezidentské volby), že nevyužili historické příležitosti a neobjasnili s konečnou platností, kdo je skutečnou obětí a kdo je odpovědný za války na území bývalé Jugoslávie.

Selhal Peroutka, nebo Zeman?

5. 2. 2015 / Štefan Švec

Český prezident chtěl pronést velký, mezinárodní, státnický projev. V cizině nezaujal nikoho, u nás se řeší jeho faktické chyby. Politik, který kdysi snadno směřoval veřejnou debatu k tématům, která chtěl, by měl být zklamán.

Proč není Syriza vzorem pro českou sociální demokracii?

5. 2. 2015 / Štěpán Steiger

Tuto otázku si bezpochyby klade mnoho jak členů tak i nečlenů sociální demokracie, patrně i v ČR. Vysvětlení teď mohou nalézt v komentáři nikoho menšího než Libora Roučka, bývalého místopředsedy Evropského parlamentu a evropských soc. dem. (tak jej doslova představuje Právo, jež uveřejnilo Roučkovu odpověď/vysvětlení 3. tm.).

Rouček nejdříve odmítá názor, že „největší výzvou pro evropskou sociální demokracii je krajní levice“, stejně jako obvinění, že „to je ona (tj. socdem), kdo v Evropě umožnil nástup levicového extremismu“.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2014

10. 1. 2015

V prosinci 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 106 410.70 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v řijnu 2014 částkou 1137,43 Kč.

Zůstatek byl koncem prosince 2014 272 741,85 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 156 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.