Chce Velkolom Čertovy schody odtěžit Koněpruské jeskyně?
Kauza českého nejrozlehlejšího vápencového lomu Velkolomu Čertovy schody, který se paradoxně nachází uvnitř chráněné krajinné oblasti Český kras, začíná být důležitým precedentem. Bude totiž nutné rozhodnout, zda uspěje zájem ochrany přírody a jednoho z nejkvalitnějších ložisek vápence na světě, anebo spíše těžařská lobby nadnárodních společností. Do budoucna lze očekávat, že význam tohoto střetu bude stoupat, podobně jako tomu bylo u souvisejícího problému dříve plánované cementárny Tmaně.
Zahraniční společnosti Heidelberger Zement (původem Německo) a Lhoist (původem Belgie) jsou majitelem akciové společnosti Velkolom Čertovy schody, kterou nechává náš stát za směšně nízké finanční odvody z vytěžené suroviny, dobývat unikátní ložisko vysokoprocentních vápenců. Ty jsou pak využívány pro výrobu cementu, vápna, nebo k odsíření. Ve všech těchto případech lze použít vápence o nižší kvalitě, než se nachází v koněpruském ložisku. Ty jsou vhodné zejména pro chemický, farmaceutický či sklářský průmysl, kde se spotřebovávají v podstatně menších objemech. Docházelo by tedy k podstatně menším škodám na krajině.
To je jeden z podstatných argumentů, protože přímo v tzv. dobývacím prostoru se nacházejí přírodní rezervace a národní přírodní památky. Právě vynětí přírodovědně nejcennějších částí z tohoto prostoru si dalo Ministerstvo životní prostředí jako podmínku pro vydání souhlasného stanoviska k příští těžbě. Neochota Velkolomu Čertovy schody na tuto podmínku přistoupit nabízí otázku: Chce Velkolom Čertovy schody vytěžit také Koněpruské jeskyně, které se v místě navrhovaném pro odpis nacházejí? Tato otázka je samozřejmě trochu nadnesená, ale tvrdohlavost těžaře naznačuje jeho postoj k daleko podstatnějšímu kroku - odpisu zásob ve všech částech I. a II. zón chráněné oblasti. Ten požadují místní obce, občanská sdružení a lze předpokládat i podporu státní správy. Dobývací prostor by se tím zmenšil o více jak 60% a to by těžaře konečně donutilo s cennou surovinou zacházet hospodárně a nevyužívat jen pro zisk za každou cenu.
Zde hledejme kámen úrazu.
V neposlední řadě je třeba připomenout, že Velkolom Čertovy se odpisům zásob vyhýbá již řadu let. Odpis významné části dobývacího prostoru navrhovalo Ministerstvo životního prostředí již v roce 1995. Velkolom Čertovy schody však odmítl vydat dokumentaci k ložisku, bez které nelze odpis provést, ačkoli je to jeho povinností z horního zákona. Jeho přístup k ochraně životní prostředí dokladuje i špatně vypracovaná studie vlivu na životní prostředí (EIA). Ředitel Velkolomu Čertovy schody Ing. Korbel sice tvrdí, že studie leží na Ministerstvu již sedm měsíců, ale již neříká celou pravdu. Ministerstvo totiž ji vrátilo k dopracování z důvodů závažných nedostatků. Dokumentace například neobsahovala způsob využití suroviny, což je v tomto případě jeden z nejdůležitějších aspektů.
Kampaň "Za záchranu Českého krasu" podporují
Nadace Partnerství a Nadace rozvoje občanské společnosti
