Zbourání plotu
Příběh plotu v Matiční ulici spěje k závěru. Zmocněnec vlády a představitelé ústecké samosprávy se shodli, že jeho odstranění je v zájmu obyvatel města i v zájmu České republiky.
Kdyby k takové shodě došlo dříve, mohli všichni účastníci sporu dospět k řešení, při kterém by nikdo neztratil tvář.
O kompromisu, který byl nakonec domluven to říci nelze. V zájmu ukončení aféry, která ničila českou pověst a hrozila způsobit významné mezinárodní komplikace, museli na své vyhrocené postoje rezignovat všichni.
Ústečtí zastupitelé v zájmu občanů bourají plot, který před tím v zájmu občanů postavili. Město vykupuje rodinné domy z peněz, které jako dotaci obdrželo od vlády, přesto že její předseda ještě nedávno prohlásil, že se vláda nenechá vydírat a odkoupení domků vládou nepřipadá v úvahu.
Vládní zmocněnec se jako státní úředník nemíní vyjadřovat k tomu, co říkají představitelé vlády, nicméně se vyjádřil, že vláda rozhoduje o použití dotací nad padesát miliónů.
Dotace pro Ústí činí deset a na vykoupení domků stačí necelé čtyři.
Krkolomná je pak i argumentace zastupitelů, kteří sice vykoupení domků na jedné straně prosadili, současně v něm ale nevidí systémové řešení sousedských vztahů.
Chybí vysvětlení, zda sousedské vztahy řešila pohledná zídka, která nebránila ani hluku, ani nepořádku a hodila se leda pro pořizování fotografií a televizních šotů. Jaký měla smysl, se už nedovíme, řeč je pouze o tom, že neměla a nemá nic společného s rasismem a s jakoukoli sociální segregaci.
Buďte tomu rádi a zapomeňte, zní vzkaz z Ústí. Nezbývá než doufat, že si rozebírání plotu povšimnou filmové štáby, které zachytili jeho budování a že použití zánovních panelů nebude mít ani příště nic společného s rasismem či sociální segregací.
24.11.1999