Deset let po listopadu: Omezme moc české politické oligarchie
Deset let po svrzeni komunistickeho systemu je politicka moc v Cesku koncentrovana v rukou oligarchie politickych profesionalu. Tato skutecnost je jednim z duvodu soucasneho znechuceni politikou. Misto moralne rozhorcenych vyzev k odstoupeni vsech vedoucich politiku, pred nekolika dny prezentovanych nekolika byvalymi studentskymi vudci, se pokusim nastinit nedostatek omezeni vlady ceske politicke oligarchie. Nemyslim, ze bychom nutne meli menit politicke predstavitele. Prichod novych lidi do vysoke politiky, treba i byvalych studentskych vudcu, by nemusel nic vyresit. Nikdo nezaruci, ze nove prisedsi by byli lepsimi politiky nez ti soucasni.
Vhodnejsi by bylo prinutit soucasne politiky k tomu, aby si stanovili pravidla omezeni vlastni moci. To by dalo obcanum jistotu, ze jakakoliv budouci vlada, treba i slozena ze zcela nemoralnich jedincu, by nemohla prekrocit jiste hranice dane zakonem. Zvlaste se soustredim na ochranu statni spravy pred politickymi zasahy. Prijeti zakona o statni sluzbe by bylo jednim z nezbytnych limitu toho, kam az si politikove dovoli jit ve sve expanzi do sfery autonomie statu. Vysledkem by byl politicky system, ktery by byl stabilnejsi a vice v souladu s verejnym zajmem.
Liberální demokracie a omezení politické moci
Stav, kdy politicka moc je v rukou omezene skupiny volenych predstavitelu, je zakladnim rysem vsech liberalnich demokracii. Jsou zalozeny na rozhodovani volicu o tom, koho z kandidatu poverit reprezentaci jejich zajmu na ohranicene casove obdobi. Liberalni demokracie maji vsak zabudovane mechanismy jak zabranit tomu, aby zvoleni predstavitele vladli pouze ve vlastni prospech, tedy aby zvratili demokracii, "vladu mnohych", v oligarchii, "vladu mala". Mezi mechanismy omezujicimi moc zastupitelu patri, mimo jine, media, listiny zakladnich svobod a institucionalni deleni mezi ruznymi skupinami politiku. Rozdeleni " politicke tridy" jsou mnohá, napriklad politicke strany, horni parlamentni komory, ustavni soudy ci vertikalni deleni moci do federalnich ci regionalnich jednotek. (1)
Dalsim nastrojem obrany spolecnosti pred prilisnou moci zastupitelu jsou zakony o statnich zamestnancich, ktere snizuji moznosti politiku zasahovat do personalniho slozeni, a tim i do chodu statnich byrokracii. Nemeni skutecnost, ze statni sprava je podrizena vlade, ale davaji statni sprave autonomii. Statni sprava sama reguluje jmenovani a prubeh sluzebniho postupu uredniku. Krome nejvyssich postu, dosazovanych na zaklade voleb, tak zakon znemoznuje politicke zasahy do personalniho slozeni byrokracii.(2)
Nedostatek omezení moci politiků v české demokracii
Ceska demokracie se lisi od svych zapadnich sester absenci nekterych z techto kontrolnich mechanismu. V dusledku toho je moc je soustredena v prilis uzke skupine vedoucich politiku. Rada kontrolnich sil jiste jiz existuje. Budiz pricteno k dobru ceskym (a ceskoslovenskym) zastupitelum, ze v poslednich deseti letech se rozhodli nebranit vzniku ci zavest mnoha omezeni sve vlastni moci. Existuji tedy nezavisla (nekdy castecne nezavisla) celostatni i mistni media, obcany volena a na statu pravne nezavisla mistni zastupitelstva, Listina zakladnich prav a svobod, Senat a Ustavni soud. V roce 1991 predseda Obcanskeho fora Vaclav Klaus zalozil Obcanskou demokratickou stranu, rozstepil tak OF a ucinil tak spravny krok smerem k politickemu pluralismu. Existujici mechanismy kontroly politicke moci nesporne prinaseji vysledky; bylo by velmi obtizne predstavit si, jak v Cesku spravedlive vladne vlada neomezena sdelovacimi prostredky ci zajmy mest a obci.
S vytvorenim ODS byl vsak take posilen trend utuzovani stranickych hierarchii, ve kterych rozhoduji vrcholni stranicti funkcionari, voleni pouze hrstkou svych stranickych druhu. Protoze strany vybiraji kandidaty do voleb, jen nevelka skupina lidi predurcuje, kdo bude v zemi ci v obci vladnout po ctyri roky. Pri male velikosti ceskych politickych stran je tato vylucnost personalniho rozhodovani v politice zvlast zavazna. Neprimo je tak samozrejme ovlivnovana i sama politicka agenda.
S vyjimkou Senatu vznikly instituce, jejichz ukolem je kompenzovat bezne nedostatky demokratickeho rozhodovani, do roku 1993. Od te doby cesti politicti predstavitele uspesne vzdoruji zavedeni dalsich nastroju omezujicich jejich moc. Jeste na zacatku devadesatych let odmitli soudni prezkoumani privatizacnich rozhodnuti, ktera tak zustala vylucne v rukou vladnoucich politickych spicek. Po vetsi cast devadesatych let dosazovali sve stranicke kolegy do vedeni mnoha statnich a polostatnich podniku a instituci, vcetne bank a zdravotnich pojistoven. (3) Clenove parlamentu si ustavne pojistili dozivotni betzrestnost a odmitaji navrhy na jeji omezeni. Nesouhlasi s projasnenim verejnosti nesrozumitelneho a zneuzivaneho systemu osobnich odmen. Cesti politici az dosud vzdorovali prijeti zakona o statnich zamestnancich a zakona o referendu. Prijali zakony diskriminujici v mistnich volbach nezavisle kandidaty a nezavisla sdruzeni vuci politickym stranam. Odmitli vykon volebniho prava ceskym obcanum pobyvajicim v zahranici jako jsou studenti, vedci a pracovnici velvyslanectvi; volby zahranicnich obcanu sice nelze povazovat za specialni kontrolni nastroj, ale vylouceni casti obcanu z voleb zvysuje sance politiku, ze prekvapiva volicska rozhodnuti je nevyhodi ze sedel.
Je jiste pravda, ze politici v zadne demokracii nemaji radi mechanismy omezujici jejich moc, protoze ty berou rozhodovani z jejich rukou a snizuji predvidatelnost rozhodovani ve verejne sfere.Vetsinou se vsak najde politicka sila, zacaste opozicni, ktera si uvedomi, ze je v jejim vlastnim zajmu omezit moznosti soucasne vlady, anebo ma ideologicky zajem zavest urcitou limitujici instituci do politickeho systemu. Tak napriklad po volebni porazce v roce 1911 britska Konzervativni strana prosazovala institut referenda pote, co byly omezeny pravomoce Snemovny lordu a znacne posilena Dolni snemovna. (4) Dnes je referendum nastrojem k rozhodovani o dulezitych otazkach v britske politice, jako byl vstup do Evropske unie. Regionalni referenda se konala v otazkach ustaveni skotskeho parlamentu a jeho pravomoci menit vysku dani, ustaveni velskeho shromazdeni, zavedeni primych voleb starosty Londyna, ci schvaleni severoirske Velkopatecni dohody.
Cesky Senat tak byl v roce 1996 poprve zvolen jen diky tomu, ze vetsina politickych stran pochopila, ze Senat skyta moznosti dalsiho umisteni politiku ve vysokych postech. Tento sobecky motiv k ustaveni ceske Horni komory nikterak neubira na jeji vyznamne funkci mirneni neuvazenych rozhodnuti Poslanecke snemovny. Nekteri cesti politici z vnitrokoalicni opozice proti ODS i z parlamentni opozice se nesmirili s nekterymi problemy ceske demokracie a v prubehu devadesatych let prosazovali ustaveni kontrolnich instituci, zatim bohuzel bez uspechu. Koalicni opozice casto nenasla dostatek politickych spojencu, parlamentni opozice byla v rozkladu a neschopna se shodnout na spolecnem hlasovani proti vlade.
Predchozi odstavce zni jako vycet stiznosti, a nekdo by mohl namitnout, ze neopravnenych, vzhledem k mladi ceske demokracie. Berme ovsem v uvahu, ze dalsi post-komunisticke zeme si vedly lepe. Nejenom Polsko, ale i napriklad Bosna a Hercegovina ci Chorvatsko napriklad umoznuji svym zahranicnim obcanum volit ze zahranici (to pomijim sousedy Ceska Nemecko a Rakousko, jejichz zahranicni obcane take mohou korespondencni metodou volit v parlamentnich volbach).
Zákon o státní službě
Za normalnich okolnosti je jednou z funkci zakonu o statni sluzbe omezeni moznosti politiku vymenovat po nastupu do vlady uredniky na ruznych urovnich statu podle kriterii politicke loajality, nikoliv podle odbornosti. Soucasny stav v Cesku ma vsechny mozne negativni rysy neexistence zakona o statni sluzbe.
- Vyssi urednici nemaji jistotu, ze nova vlada ci novy ministr je po pripadne zmene vlady nevymeni podle stranickeho klice. V dusledku toho je porusena kontinuita vykonu statni spravy a zhorsena jeji kvalita.
- Statni urednici nemaji dostatek vzdelani a az dosud neexistovala koncepce, jak jim toto vzdelani poskytnout. Platy jsou nizke. Ambiciozni lide proto odmitaji vstoupit do statnich sluzeb, a pokud se stanou statnimi zamestnanci, brzo odchazeji.
- Dusledkem velke cirkulace uredniku je i sklon ke korupci. Kratky pobyt v urcite pozici nutne svadi k tomu, aby dotycny vytezil ze sve prace maximum pro sebe.
- Politicky jmenovani urednici se nezridka stavaji kandidaty svych stran v mistnich ci parlamentnich volbach, coz zpochybnuje v ocich verejnosti jejich nezavislost.
- Jeden z dusledku je i soucasne zaostavani za zadoucim tempem priprav na clenstvi v Evropske unii.
- Celkovy obraz je jeste zhorsen vysokou centralizaci rozhodovani v zemi. Pres proklamovany cil vsech ceskych vlad po roce 1992, totiz profesionalizovat statni spravu, zvysit jeji prestiz a zkvalitnit sluzby statu obcanum pusobi soucasny system politicke kontroly statni byrokracie proti temto papirovym deklaracim.
Jiné postkomunistické země
Absence zakona o statni sluzbe v Cesku vynika zvlaste, podivame-li se do dalsich post-komunistickych zemi. Madarsko prijalo zakon o statni slube jiz v roce 1992. Zakon stanovuje podminky prijeti uchazecu do statni spravy a proceduru vyberoveho rizeni. Vyznamne prispel ke stabilite ve statni byrokracii. Madarsko je i proto na spici kandidatu vstupu do EU. I dalsi post-komunisticke zeme si uvedomily vyznam zakonu stabilizujicich pomery ve statni sprave a prijaly potrebne zakony. Lotyssko v roce 1994, Litva v roce 1995, Polsko v roce 1996. (5) Tyto zakony maji sice sve nedostatky a nekde se i pripravuji jejich novely, ale pristup vlad zminenych zemi se vyznacuje tim, ze si uvedomuji nevyhnutelnost zvlastni pravni regulace postupu ve statnich byrokraciich.
Slovensko, stejne jako Cesko, zakon o statni sluzbe stale nema. Jeden z duvodu je spolecna minulost obou zemi. Slovensko sdili dedictvi dvaceti let ceskoslovenske normalizace, ktera monopolizovala verejne rozhodovani do sfery Ustredniho vyboru KSC, napojeneho pupecni snurou na Moskvu. Slovensky politicky system je proto do znacne miry odrazem ceskeho. Ma oproti ceskemu nektere prednosti, jako je institut referenda, nektere nepriznive jevy jsou v nem naopak zesileny. Krome stejne nemoznosti voleb ze zahranici pro slovenske obcany neni snad lepsiho prikladu, nez je neexistence zakona o statni sluzbe v obou zemich. Dnesni stav ve statni sprave v Cesku a na Slovensku je ukazkou nepatricnych politickych zasahu do autonomie statu.
Česko-slovenský postkomunismus
Stav, kdy politicky vitez urcuje slozeni vyssi urednicke vrstvy, vznikl v prvnich mesicich po listopadu 1989. Obcanske forum, Verejnost proti nasili a jejich naslednicke strany se staly dedici tradice nadmerne politicke kontroly nad statem. Ta vznikla jiz v prvni republice a byla zesilena ad absurdum v dobe komunistickeho rezimu, v duchu Marxova vyroku, ze stat je nastrojem vladnouci tridy k potlaceni ostatnich trid. Komunisticka strana Ceskoslovenska v druhe polovine ctyricatych let zcela ovladla verejnou spravu na vsech urovnich; po roce 1970 formalizovala svoji nadvladu nad statem vypracovanim takzvane nomenklatury, (6) podle niz stranicke organy od centralni az po mistni uroven potvrzovaly vedouci osoby pracujici ve statnim aparatu, v prumyslovych podnicich a dalsich institucich.
Obcanske forum (na Slovensku Verejnost proti nasili) po roce 1989 prevzalo praxi politicke kontroly nad obsazovanim urednickych funkci. Jiz od kulatych stolu na ruzne urovni, ktere se konaly od konce roku 1989, prichazeli zastupci OF a drive existujicich nekomunistickych stran do pozic na ministerstvech a v tehdejsich narodnich vyborech. Tyto revolucni kroky, vcetne zruseni krajskych narodnich vyboru, vedly v podstate k nastoleni nove, neformalni nomenklatury, ve ktere zajemci o praci na vysokych postech ve statni sprave museli mit souhlas nektere z vladnich stran, prestoze po formalni strance rozhodovaly vyberove komise na zaklade profesionalnich schopnosti uchazecu. Za slib blizke prosperity privrelo ceske obcanstvo oci a nechalo byvalym vladnim stranam, prevazne pak ODS, volnou ruku pri ovladnuti statni spravy. Pres snahy ODA Klausovy vlady nekolikrat odmitly prijmout prislusny zakon.(7) ODA ovsem prilis neuspela v obsazeni statni spravy svymi lidmi.
Vysoka politizace statni spravy trva dodnes. Rada konkursnich rizeni, vypisovana po poslednich volbach socialne-demokratickou vladou na posty prednostu okresnich uradu, ma zrejme za cil vyrovnat tezkou prevahu, kterou na okresnich uradech ziskaly behem sve vlady byvale koalicni strany. Uchazec o misto prednosty nemel bez prislusneho stranickeho sponsorstvi zadnou sanci. Podobne to bylo u ministerstev, jak na centralni urovni, tak v regionalnich pobockach. Ani jeden z ministru vnitra bohuzel nikdy nezverejnil napriklad seznam stranickych prislusnosti prednostu Okresnich uradu, aby se vyse uvedena tvrzeni dala dolozit presnymi cisly.
Stabilne vysoka pozice ODS v pruzkumech volicskych preferenci je zrejme zpusobena i tim, ze strana si za 5 let svoji vlady mezi lety 1992 az 1997 vytvorila silne zazemi ve statni sprave a samosprave na vsech urovnich. V dusledku toho muze cerpat informace z vlady a z parlamentu, a ma pristup k centralnim organum, ktere rozdeluji penize na mistni projekty.
Praktiky pri obsazovani postu ve statni sprave v Cesku jsou stale mirnejsi, nez tomu doposud bylo na Slovensku. Po svem zvoleni na podzim 1998 provedla ve statni sprave Dzurindova vlada cistku. Vymenila vsech 79 prednostu okresnich uradu, vsech osm sefu krajskych uradu, a deset velvyslancu. Ministr kultury Knazko vymenil v podstate cele ministerstvo kultury.(8) Vladu Slovenske demokraticke koalice omlouva pouze stejne nesmlouvavy postup predchazejici Meciarovy vlady. Zda se, ze politizace slovenske statni spravy je jeste vetsi nez u spravy ceske.
V obou zemich pretrvava statni aparat, ktery je v zajeti politickych zajmu. Vedouci politici nemaji ani zajem sledovat a omezovat rust byrokracie, protoze to by zmensilo pole jejich pusobnosti. Mensi statni aparat take znamena mene moznosti rozdelovat posty, bez ohledu na ideologii politicke strany, ktera je prave u vlady. Komuniste meli k zajisteni obcanske podpory’ krome systemu nomenklatury tajnou policii, propagandu, moznost vyhodit kohokoliv z prace, a Sovetsky svaz za zady. Postkomunisticti politici si vypomahaji aspon personalni kontrolou byrokracie.
Teze zákona o státní službě
Presto se blyska na casy. Zda se, ze soucasna socialne-demokraticka vlada je prvni ceskou vladou, ktera to mysli s depolitizaci statni spravy vazne. Nejen, ze si dala predlozeni zakona o statni sluzbe do programoveho prohlaseni - to ucinily, bez naslednych konkretnich kroku, i koalicni vlady v letech 1992 a 1996. Dzurindova vlada na Slovensku se ani nenamahala takovy umysl v programovem prohlaseni deklarovat, ale nyni priznava, pod tlakem EU, nutnost zakon o statni sluzbe prijmout. (9) Zemanova vlada nedavno schvalila teze zakona o sluzbe obcanskych statnich zamestnancu. Postoupila tak o krok dal: predchazejici kabinety sice o zakonu mluvily, ale pripravene navrhy vzdy zamitly.
Je mozne namitnout, ze socialni demokracie si dosud pocinala stejne bezohledne a mozna bezostysneji nez predchazejici vlady pri obsazovani ruznych postu svymi cleny a sympatizanty. Socialni demokrate nebyli u moci po padesat let; pri obsazovani statni spravy a ruznych podniku v devadesatych letech si navic ani neskrtli. Nyni se tedy snazi dohnat, co "zameskali", a potom dostát svemu programovemu prohlaseni. Je to cynicky pristup, vzhledem k realiim ceske politiky vsak stale lepsi nez dalsi odkladani zakona o statni sluzbe na neurcito.
Teze zakona, jenz se plnym nazvem jmenuje Zakon o sluzbe obcanskych statnich zamestnancu, se nachazeji na
http://www.mpsv.cz/scripts/1aktuality/obcanska_sluzba/default.asp
spolu s tezemi Zakona o odmenovani techto zamestnancu a dalsich zamestnancu ministerstev nebo jinych spravnich uradu. Hodny zminky je fakt, ze vlada zverejnuje teze zakona na Internetu, navic ne hotoveho navrhu ale teprve zakladnich myslenek, takze verejnost se verejnost se muze vcas vyjadrit. Na internetu http://www.mvcr.cz
jsou i dokumenty vztahujici se k dalsim aspektum reformy verejne spravy. V tomto ohledu se Zemanova vlada - ktera pokracuje v trendu nastolenem vladou Tosovskeho - jasne skvi ve srovnani s uzavrenosti a tajnustkarstvim Klausovych kabinetu, ktere, podle vyjadreni byvaleho mluvciho vlady Mlynare, sice mely internetove stranky k dispozici, nikoliv vsak pro verejnost.(10)
Teze zakona se vztahuji na zamestnance ministerstev od vrchnich reditelu dolu a na diplomacii. Nevztahuji se na policii, armadu, vezenskou sluzbu, atd. Hlavni myslenkou zakona je poskytnout zamestancum ministerstev nezavislost na panujici politicke moci. Zakon by mel oddelit nejvyssi posty v ustrednich uradech" ministry a jejich namestky" jako mista obsazovana na zaklade vysledku voleb, od vsech hierarchicky nizsich urednickych postu, obsazovanych jmenovanim. Statni sluzba by mela byt ustredne rizena Uradem pro obcanskou statni sluzbu. Teze davaji v rade pripadu varianty mozne podoby zakona, coz jiste podporuje verejnou diskusi.
Podle mistopredsedy vlady Spidly
http://www.vlada.cz/vlada/tiskove/tiskkonf/rok1999/tk140799.asc.htm teze ukladaji urednikum nektere povinnosti, jako je mlcenlivost, nestrannost a zakaz podnikani. (Az doposud byl zakaz podnikani v kompetenci jednotlivych ministru). Jednou z kompenzaci omezeni svobody individualnich uredniku by mela byt definitiva, udelena na zaklade zkousky. Na vsechna vyssi mista by mala byt vypsana povinna vyberova rizeni. Dalsi detaily si zajemce muze nalezt na vyse zminene internetove strance Ministerstva prace a socialnich veci.
Nedostatek tezi zakona je v jeho omezenem dosahu. Teze neresi postaveni uredniku mistni a budouci krajske samospravy (11) a pozice ve statnich a polostatnich podnicich a bankach. Ponechavaji take otevrenou otazku, zda by se zakon mel vztahovat take na prednosty okresnich uradu. Teze rikaji, ze funkce prednosty okresniho uradu byla as doposud obsazovana vladou a ze tedy jde funkci politickou. To je pravda, prestoze az doposud vlady vytvarely zdani, ze vyberova rizeni na mista prednostu jsou nestranna a objektivni. Jsou dve moznosti, jak dale postupovat. Bud jednoznacne vyhlasit, ze prednosta Okresniho uradu je jmenovan vladou na zaklade vysledku celostatnich voleb, nebo zprisnit kriteria vyberoveho rizeni a tak vyloucit jakykoliv politicky vliv na jmenovani prednostu. Bylo by vsak nestastne dale pokracovat v praxi, kdy teoreticky je prednosta jmenovan bez ohledu na jeho politicke sympatie, ty jsou vsak v praxi rozhodujici. Tato debata bude ovsem zbytecna, uskutecni-li se soucasne navrhy na ruseni okrsnich uradu po ustaveni kraju.
Prinosem prijeti zakona i v omezenem rozsahu by vsak bylo zavedeni pravidel do jmenovani a sluzebniho postupu uredniku statni spravy. Na rozdeleni urednickych mist na jednoznacne politicka a jednoznacne nepoliticka ceka ceska statni sprava uz deset let. I kdyz politicke vlivy na jmenovani nepolitickych’ uredniku nebude zrejme mozne vyloucit ani po pripadnem prijeti zakona, bude aspon ucinen krok k dalsi pravni regulaci statni sluzby. Na regulaci jmenovani do statnich a polostatnich podniku a do mistnich uradu si zrejme budeme muset jeste pockat. Doufejme take, ze sdelovaci prosredky si budou vsimat jmenovani do vsech verejnych funkci vice nez tak cinily v prvni polovine devadesatych let.
Zakon o statni sluzbe a zmena volebniho systemu
Uzavreni Smlouvy o vytvoreni stabilniho politickeho prostredi v Ceské republice mezi CSSD a ODS (opozicni smlouvy) po lonskych parlamentnich volbach nadale zhorsilo dopady neexistence zakona o statni sluzbe. Je priznacne, ze opozicni smlouva neobsahuje ani zminku o prijeti tohoto zakona, jehoz prijeti by Cesku zrejme dalo vice stability nez zmena volebniho systemu. Jednim z nepsanych clanku opozicni smlouvy je totiz rozdeleni moci ve statni sprave a ve statem ovladanych podnicich mezi CSSD a ODS.
Pripadne zesileni vetsinovych prvku volebniho systemu do dolni komory, o kterem se nyni diskutuje, by prohloubilo zapory soucasneho stavu. Dokud o obsazovani mist ve statni sprave rozhoduje jakakoliv koalice, byt podle politickych kriterii, nadmerna politizace je zmirnena vzajemnou konkurenci koalicnich (nebo smluvne opozicnich) stran. Ovsem za situace, kdy u moci by byla vetsinova vlada jedine strany" coz je zadouci vysledek volebnich systemu se silnymi vetsinovymi prvky" nebylo by nikoho, kdo by mohl zastavit pretvoreni statu ve vladu jedne strany od okresnich uradu po ministerstva a od nemocnic s podilem statniho vlastnictvi po banky a uhelne doly. Po par letech takove vlady by prislusna politicka strana mohla mit pod palcem nejen statni urady, ale i sdelovaci prostredky. Pro necleny teto strany by zivot v zemi nebyl prilis prijemny.
Prava politicka stabilita spociva tedy v nastaveni limitu cinnosti profesionalnich politiku. Obcane a sdelovaci prostredky se svym tlakem musi zasadit o to, aby takove limity byly ustaveny co nejdrive. Konkretne, meli by podporovat ty politicke strany, ktere se stavi za prijeti dalsich omezeni. Spolehani se na tlak Evropske unie je zhoubne, protoze podporuje domneni, ze maly cesky obcan stejne nic neovlivni.
Vymena soucasne politicke garnitury nepomuze, protoze nova politicka oligarchie muze byt jeste horsi: nejde o osobni kvality politiku, ale o funkcnost systemu. Pri existenci dostatecnych ustavnich omezeni moci se vsak muzeme spolehnout, ze ani mnohonasobne predcasne volby ci politicke krize neohrozi demokracii a spravedlnost pri jednani s urady.
Odkazy
- Adonis A. a G. Mulgan. 1994. 'Back to Greece: the scope for direct democracy'. Demos No.3, 24-31
- Kostecka J. 1992. Reforma statni sluzby a jeji ustavni zakotveni’. Pravnik 131, 8: 661-676
- Respekt 36/1998 a 7/1999; Lidove noviny (Ekonomika) 14. rijna 1998; Lidove noviny (Zdravi) 27.rijna 1998
- Adonis a Mulgan, 1994
- Synnerstrom S. 1999. Civil service development in Central and Eastern Europe, Public Management Forum 5, 2: 1, 3 a 9; Hazafi Z. a Z.Czoma. 1999. Civil service reform in Hungary, Public Management Forum 5, 2: 6-7
- Kostecka, 1992
- Jiru J. 1999. Zakon o statni sluzbe: odmitany sirotek, Mlada fronta Dnes, 3.listopadu
- Mlada fronta Dnes, 19.listopadu 1998
- Henderson K. 1999. Problems of democratic consolidation in the Slovak Republic’. Budapest Papers on Democratic Transition No.252
- Obec a finance (Priloha) 2/1998
- Podobna vytka byla vyrcena uz k drive vypracovanym navrhum. Viz napriklad Kostecka J. 1995. Zamestnanci uzemnich samospravnych celku’. Moderni obec 1, 2: 48-49
