Reakce na článek "Vznik a vývoj života"
Ma reakce se tyka nekterych myslenek z clanku 'Vznik a vyvoj zivota.
Dva vzkazy z debaty'. Autor v tomto clanku poukazuje na dva vzkazy,
ktere, dle meho nazoru, stavi do protikladu. Ja si ale myslim, ze
si oba dva vzkazy nemuseji protirecit, protoze obecne nemusi platit
predpoklad 'vedecky pristup =materialismus =evolucni teorie'.
IMHO
vetsina racionalne zamerenych lidi uznavajicich evolucni teorii ji
uznava ne proto, ze by odpovidala materialistickemu pojeti sveta, ale
proste proto, ze standardnimi metodami vedecke prace se k ni doslo jako
k teorii, ktera z potencialnich teorii nejlepe vysvetlovala zjisteny
stav sveta a zaroven mela nejjednodussi predpoklady.
A tady se dostavam
k vnitrnimu rozporu textu a/nebo autorovu nepochopeni principu vedecke
prace.
Velka cast rozporu mezi striktne racionalne uvazujicimi lidmi
(napr. vedci) a okolnim svetem se da ukazat na nasledujicich 3 citatech
z textu:
Vzkaz prvni: "To, co je z hlediska vedy nejpravdepodobnejsi,
muzeme brat za nezpochybnitelnou pravdu."
Vzkaz druhy: "Neberme
evolucni teorii jako jedine mozne vysvetleni vzniku a nasledneho
rozvoje zivot na Zemi, ...", uvod: "jeste jsem nepotkal mysliciho
cloveka, ktery by na otazku Kde jsme se tu vzali? odpovedel ... nebo
Nevim, cemu verit (resp. co je pravda)".
Pokud bezny clovek uvidi
vetu z 1. citatu, muze mu to pripadat jako dogmatismus, ale pritom
ta veta (prekvapive) neni v rozporu s vetou z 2. citatu, nebot z vicera
moznych ruznych vysvetleni je za normalnich okolnosti meximalne jedine
pravdive.
Vedci premysleli nad mnoha teoriemi a za soucasneho stavu
znalosti se az na vyjimky shodli na evolucni teorii jako
nejpravdepodobnejsi. A protoze, jako v 3. citatu, nechteji rikat
'Nevim, co je pravda,' museji se pro nekterou vetu rozhodnout. A je
pomerne logicke, ze si vyberou teorii, ktera je nejvice pravdepodobna.
Z tohoto je zrejme, ze pro striktne logicky uvazujici ateisticke jedince
neni jina alternativa nez pouzit vedu, coz vlastne znamena jit na vec
striktne logicky a racionalne na zaklade urcitych predpokladu.
Nabozensky zalozeni jedinci zase pouziji nabozenstvi, coz se od vedy
lisi pouze v jinych predpokladech. Pro ne je to samozrejme taky
racionalni postup.
Takze takova rozumna diskuse o vzniku a vyvoji
zivota se v jistou chvili musi premenit na diskusi o zakladnich
predpokladech, tedy na diskusi o vire a ateismu. Tady ovsem se dostavam
k nasledujicimu problemu: Sadu vnitrne bezespornych zakladnich
predpokladu neni mozne zmenit na zaklade racionalni diskuse, nebot sama
ze sebe vzdy vyplyva.
Abych to tedy shrnul, pokud se sejde striktne
racionalni verici se striktne racionalnim ateistou (nebo jinym vericim)
a oba zustanou striktne racionalni, jejich teorie jsou z pohledu jejich
zakladnich predpokladu a logickych postupu spravne a jejich zakladni
predpoklady neobsahuji logicke trhliny, pak IMHO neni mozne, aby se
pri diskusi cokoli na jejich nazoru zmenilo.
Pokud by nebyli striktne
racionalni, pak pro kazdou osobu je zmena teorie podminena zmenou
zakladnich predpokladu.
Neni
duchovni a racionalni dimenze zivota, ale jen rozdilne sady zakladnich
predpokladu, pricemz jeden clovek nemuze zastavat vicero navzajem si
odporujicich sad zakladnich predpokladu, aniz by se to negativne
projevilo na jeho psychickem stavu.
Ondřej Zajíček
