Proč se ta škola pořád na noc zavírá?
Pane Čulíku,
do BL se nám v poslední době vloudila diskuse o stavu českých vysokých
škol a práci pedagogů a výzkumných pracovníků. Jsem rád, şe se toto téma
otevřelo. Rád bych se zastavil nad jedním - sice drobným - ale přesto
značně příznačným jevem.
Pan Kyncl v BL popisuje situaci na ČVUT FEL, mojí mateřské
fakultě, kde jsem jako student gymnázia strávil většinu svého volného
času v letech 78-82, VŠ studium 82-85 a část nedokončené interní
aspirantury 85-88. Myslím, že tedy trochu vím, jak to tehdy na ČVUT FEL
vypadalo.
Jedna z věcí, kterou jsem tehdy nemohl pochopit, bylo to, že budova
fakulty se "zamykala" v určitou dobu a po této době a o víkendech neměli
nejen studenti, ale ani pedagogové a pracovníci fakulty do budovy
přístup. My "nadšenější" studenti jsme to řešili tak, že buď jsme měli
na fakultě částečný pracovní úvazek nebo jsme jinak získali privilegium
mít klíče od některých místností a prostory areálu jsme opouštěli (spolu
s pracovníky katedry) buď oknem a po lešení a střechách, nebo později
přes boční vjezd, od kterého nakonec vedení katedry sehnalo klíče pod
záminkou požární ochrany nebo něčeho takového.
Jako hloupý student jsem
se o tom lezení po lešení nakonec někde prořekl a ono to vyšlo v
rozhovoru v tehdejším Mladém světě a měli jsme z toho trochu malér
(podstatou toho maléru bylo, že ostatní z katedry měli strach, že vedení
fakulty se to dozví a znemožní jim tuto cestu používat).
Co mě šokovalo v článku pana Kyncla je skutečnost, že tato
neuvěřitelná hloupost (myslím zamykání budovy, ne lezení po lešení - to
tam již dnes nestojí) trvá dodnes. Mohu pana Kyncla ujistit, že na
jiných vysokých školách - například hned naproti na VŠCHT - je možný
přístup 24x7x365 - i když i tam se vyžaduje povolení mimo normální
hodiny. Předpokládám, že moje mateřská katedra, ač ze stejné fakulty,
tento problém také nějak vyřešila.
Chápu, že hlavní důvod omezení jsou bezpečnostní předpisy, ale myslím
si, že na žádné vysoké škole v USA nebo EU nejsou požadavky na
bezpečnost práce o nic mírnější, přesto si nedovedu představit, že by na
zahraničních univerzitách nebylo možné pracovat kdykoliv (alespoň tak to
chodilo na LUT v Anglii, kde jsem mohl jako interní aspirant strávit 14
dní).
Pokud tedy pedagogové, zástupci studentů v akademickém senátu a další
pracovníci si nadále nechají diktovat od úředníků, kdy smějí a kdy
nesmějí pracovat, nebo se dokonce ani nesnaží podná nařízení změnit, pak
je to se stavem (alespoň některých) našich VŠ skutečně hodně špatné.
