Český úděl
Zdá se, že stále platí pravidlo z mladých let Dany a Emila Zátopkových, podle něhož zajišťují této zemi respekt sportovci, zatímco jiní slavní rodáci a spoluobčané mají úkoly opačné. Třeba tento týden: Ludmila Formanová a Tomáš Dvořák rozjásali v Seville diváky mistrovství světa v atletice. Zato náš slavný rodák Viktor Kožený si za novou eskamotáž s loterií zvanou kupónová privatizace vykoledoval hrozbu skutečně podstatné obžaloby. Má sice už irský pas a ona kupónovka se měla odehrávat mnoho tisíc kilometrů na východ od nás, nicméně filutovi Koženému se pořád říká pirát z Prahy.
A jaké přízvisko si asi ve světě vyslouží Vladimír Železný za své už pěkných pár měsíců trvající eskamotérství s televizí Nova? Dokud se celá záležitost pohybovala v rovině soukromého sporu, opravdu významně se krom vlastních aktérů týkala jen těch, kdo ztratili ovládání k televizi. Jenomže v okamžiku, kdy bývalý Železného partner Ronald Lauder žádá, aby jeho pozice byly hájeny v rámci smlouvy mezi Českou republikou a Spojenými státy o ochraně investic, přestává legrace - to už se týká nás všech. Nejen pokud arbitráž rozhodne o oprávněnosti stížnosti a donutí český stát, aby z peněz svých občanů Lauderovi zaplatil. Dostatečně poškozující je, že vůbec se případ bude projednávat a že se o něm bude psát a mluvit. Mnohé potenciální investory to nepochybně přesvědčí, aby si u slov Czech Republic udělali velké mínus.
Železného spoluakcionář Kršák a předseda České rady pro rozhlasové a televizní vysílání Josefík ovšem vyjádřili názor, že Lauder nemá co žádat o ochranu, neboť svou společnost nechal z daňových důvodů zaregistrovat na Bermudách. S těmi žádnou smlouvu nemáme.
Budiž, Lauder třeba prohraje. Ale stejně by mě velice zajímalo, jestli pánové tím prohlášením nechtěně nenaznačili, že v této zemi jsou bezpečné jen takové investice, které jsou jištěné vládní smlouvou s hodně silnou mocností. Je-li tomu tak, mám strach, že nám není rady ani pomoci.
Vysílalo se ve čtvrtek 26. srpna 1999.
