čtvrtek 1. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Etika českého školství:
  • Jak se prodávají zkoušková zadání na Právnické fakultě UK(Jan Čulík)
  • Na pražské právnické fakultě se už ucho utrhlo (Michal Škop) Hrozba české demokracii:
  • Vyloučení Jana Křečka ze Syndikátu novinářů (Tomáš Pecina) Ideologická bigotnost politiků:
  • Ivan Langer: "Mediální zákon je také o konkurenci" (Milan Šmíd, Jan Čulík) Česká politika:
  • O odstupování (Jaroslav Veis, Český rozhlas, Radiožurnál) Svět:
  • Slovensko a Vatikán chtějí zabránit opatřením proti sexuálnímu útlaku žen (Guardian) Ocalan:
  • Turecko musí s Kurdy jednat (Guardian)
  • Moudré rozhodnutí tureckého soudu (František Roček) Reakce čtenářů BL na článek Jana Čulíka "Myšlení bolí":
  • Opravdu myšlení bolí? (Michal Žemlička)
  • Nesprávná dedukce (Richard Pleva)
  • Perly sviním? (Ludvík Vavřina)
  • Zveřejňujte statistiku jednotlivých článků BL (Daniel Tomek)
  • Předsudky (Vojtěch Polák) Ekologie v ČR:
  • Císařova varianta plzeňského obchvatu je právně neprůchodná (Děti Země)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Jak se prodávají zkoušková zadání na Právnické fakultě UK

    Jan Čulík

    Přibližně před půldruhým rokem (bohužel to nemohu najít, protože nefunguje tematický archív BL ani vyhledávání BL a Internet Servis neměl zatím možnost se tím zabývat,) jsme s Jindřichem Ginterem na základě mlhavých pověstí o korupci při zkouškách na Právnické fakultě UK vydali v Britských listech a v Právu výzvu, aby se nám ozvali ti lidé, kteří o tom vědí něco více.

    Přihlásil se jeden student, ale stopa nebyla příliš průkazná.

    V pondělí dne 28. června dopoledne psal Jindřich Ginter, reportér deníku Právo, v redakci článek o ekologických problémech České republiky, když ho zavolali z podatelny redakce. Do podatelny tam přišel kolem desáté hodiny pro Gintera anonymní dopis. Ginter ho přijal kolem jedenácté, v době, kdy už byly zahájeny na Právnické fakultě UK přijímací zkoušky v náhradním termínu.

    Normálně se redakce anonymními dopisy příliš nezabývá, ale po otevření obálky si Ginter uvědomil, že tohle je zcela něco jiného. Dokument přišel v průběhu náhradních přijímacích zkoušek, které se právě tou dobou konaly na Právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Okamžitě tam zatelefonoval.

    Načasování bylo zcela klíčové. Podle zjištění Britských listů, kdyby se býval Jindřich Ginter spojil s Právnickou fakultou jen o hodinu později, když už by byli kandidáti přijímacích testů propuštěni do ulic, dokumentace by nebyla průkazná. Právnická fakulta by bývala mohla obvinění zcela odmítnout.

    Anonymní materiál byl datován 26.6. a měl tento průvodní dopis:

    Přiloženy jsou testy, které budou zadány v náhradním termínu přijímacích zkoušek na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v pondělí 28.6.1999

    Podle našich informací:

  • Bylo vytvořeno celkem 15 variant testů, z nichž 11 variant již bylo použito u řádného termínu přijímacích zkoušek, toto jsou zbývající 4 varianty, z nichž nejméně jedna bude použita v náhradním termínu. (Z toho důvodu by bylo užitečné zveřejnit z každé varianty vždy alespoň jednu úlohu).

  • Tes sestává z částí Cizí jazyk (zde němčina, ostatní cizí jazyky nemáme k dispozici), Dějepis a Logika. Testy se bodují takto: za každou správnou odpověď v části Cizí jazyk 1 bod, v části Dějepis 3 body a Logika 4 body. Celkem zle získat 15+4*10+3*15 tedy 100 bodů.

    U každé úlohy může být správná jedna i více odpovědí, případně nemusí být správná žádná odpověď.

    Soubor všech 15 variant testů bylo možné získat již před řádným přijímacím řízením, a to buď s vypracovanými správnými odpověďmi za 100 000 Kč, nebo bez správných odpovědí za 50 000 Kč.

  • Náhradního termínu zkoušky se účastní přibližně 500 uchazečů.

  • Správné odpovědi jsou v testech vyznačeny zakroužkováním.

    V Praze dne 26. 6. 1999

    Univerzita Karlova reaguje tak, jako když dojde k havárii v jaderné elektrárně: přiznává, že testy se zakroužkovanými správnými odpověďmi pronikly před zkouškami na veřejnost, ale naprosto odmítá jakoukoliv odpovědnost.

    Děkan Hendrych konstatoval: Necítíme vinu, všichni lidé na této fakultě jsou spolehliví. Jde o 14 vysokoškolských učitelů a o jednu obsluhu kopírky.

    Rektor Malý se vyjádřil, že jde prý o "organizovaný útok gangsterské mafie proti univerzitě". Karlova univerzita podala trestní oznámení na neznámého pachatele pro únik testů.

    To, zdá se nám je poněkud svatouškovské tvrzení. Co takhle přestat se stavět vůči vnějšímu světu defenzívně (my nic, to jen gangsteři odjinud, kteří ukradli zkoušky a chtějí záměrně pošpinit naše jméno) a snažit se vyšetřit, jestli přece jen nemůže být něco na obvinění, že kdosi z fakulty testy prodával.

    Nejde přece jen o únik testů, ale vzniká podezření, že existoval celý úplatkářský systém. Policie by neměla vyšetřovat pouze únik testů z fakulty, měla by se pokusit rozklíčovat celý systém. Nástrojem k tomu by mohla být analýza přijímacích testů z minulých let. Vyskytly se snad i v nich u většího počtu uchazečů úplně stejné odpovědi na otázky? Pokud ano, znamenalo by to zřejmě, že i tehdy byly testy prodávány.

    Z informovaných kruhů se k nám dostaly názory, že jak je možné, že zkoušky byly na právnícké fakultě "tak precizně zabezpečeny". Pokud tomu tak skutečně bylo, nemohl se přece podařit "gangsterský útok zvnějšku". Test musel vynést někdo z fakulty. Pak to zabezpečení asi není tak "precizní".

    Policie nyní zkoumá anonymní dopisy pro otisky prstů a pro další náležitosti.

    Policie má také vytipováno několik desítek uchazečů, kteří možná testy předem koupili. Bude srovnávat to, co uchazeči ve zkouškových formulářích zaškrtli. Pokud se to bude u většího množství osob shodovat se zaškrtnutými odpověďmi na formulářích, podle policie to může být důvodem k dalšímu vyšetřování. Je to ovšem poněkud neprůkazné - student se vždy může hájit tím, že jde o statistickou náhodu

    Doufejme, že budou sdělovací prostředky tento problém sledovat systematičtěji a že se nestane jen krátkodobou pěnou bulvárně pojatých skandálů.

    Veškeré informace nasvědčují tomu, že by se to mohlo stát. Česká televize sice o aféře jasně informovala, reportéři ČT jsou však tlačeni podle vzoru Novy k tomu, aby byly zpravodajské šoty vždy co nejkratší. Tento tlak je na nich zjevný (v ČT jsou nyní někteří produkční z televize Nova). Reportéři z ČT jsou pod tlakem přicházet se stále novými "správnými skandály". Otázka je, zda to je skutečně správné naplnění veřejné služby České televize - hledat další a další skandály, které brzo bez hlubší analýzy a následného sledování zapadnou, alebo vysvětlovat širší souvislosti.

    Problém zfalšovaných přijímacích testů je to skutečně velký - když už mu podléhá i právnická fakulta, jejíž učitelé a studenti by měli být vzorem etického chování, společenská destabilizace dosáhla dosti vážného stupně. Lidé by měly požadovat veřejné záruky, že se tyhle věci prostě nemohou dít. Alespoň akademické instituce musejí být věrohodné.

    Jinou, přesto důležitou otázkou je, jak už jsme se v Britských listech zmínili, problém přijímacích zkoušek na vysoké školy.

    Tyto zkoušky by se neměly vůbec konat. Ministerstvo školství by se mělo zasadit o vypracování celostátně stejným způsobem hodnocených, autoritativních maturit, aby jejich kvalita nebyla zpochybňována nutností vysokých škol podrobovat uchazeče ještě dalším, nedůstojným přijímacím zkouškám. Jen na základě maturitních výsledků přicházejí studenti na vysoké školy například ve Velké Británii.

    Jednou provedená maturitní zkouška musí mít plnou, obecnou platnost.

    A ještě jedna poznámka: všimněte si, že ty přijímací testy jsou v podstatě k ničemu. Nezkoumají u uchazeče jeho schopnost řešit problém, zjišťují - jako v televizním kvízu - mechanicky osvojené věcné znalosti. K čemu je to, že se osmnáctiletý či devatenáctiletý uchazeč nabifluje určité základní encyklopedické znalosti....? Skandálem by mělo být už to, jak hloupé jsou přijímací zkoušky na Právnickou fakultu.


    Britské listy mají k dispozici čtyři stránky přijímacích testů z němčiny,. tři stránky testů z logiky a tři stránky testů z dějepisu. Uvádíme pár ukázek z dějepisného testu. Odpovědi, v testu zaškrtnuté jako správné, tiskneme tučně.

    Dějepis

    test č. 7/99

    1. Mezi manželky Přemysla Otakara I. patřily:

    a) Konstancie Uherská

    b) Adéla Míšeňská

    c) Markéta Babenberská

    2. Sázavský klášter:

    a) byl založen sv. Prokopem za vlády Břetislava I.

    b) udržel slovanskou liturgii až do konce 12. století

    c) byl klášter cisterciáckého řádu

    3. Mezi panství Albrechta z Valdštejna nepatřily:

    a) Frýdlant

    b) Jičín

    c)Hluboká

    4. Mezi tělovýchovné organizace, které působily ještě před vznikem Československé republiky, patří:

    a) Orel

    b) Sokol

    c) Dělnické tělocvičné jednoty - DTJ

    5. Mezi básnické sbírky Jaroslava Seiferta patří:

    a) Přilba hlíny

    b) Vějíř Boženy Němcové

    c) Světlem oděná

    6. Československá republika uzavřela za druhé světové války spojeneckou smlouvu:

    a) v roce 1943 s Velkou Británií

    b) v roce 1939 se Sovětským svazem

    c) v roce 1943 s de Gaullovými Svobodnými Francouzi

    7. Mezi britské kolonie s autonomním statuttem v současnosti nepatří:

    a) Hongkong

    b) Singapur

    c) Gibraltar

    (atd.)



  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|