|
Co soudí o Kosovu na Středním východě?Posuzují jen Češi negativně válku NATO proti Jugoslávii?Miloš KalábNedávno jsme se dověděli ve článku pana Jana Čulíka napsaném pro polské noviny Gazeta wyborcza, že patrně Češi ani nepatří k Západu, protože asi dvě třetiny jich nesouhlasí s tím, aby NATO bombardovalo Jugoslávii. Vzhledem k tomu, že žiji 30 roků v Kanadě a sleduji situaci, vidím, že asi dvě třetiny Kanaďanů má stejné pocity jako Češi. Plyne z toho tedy, že ani Kanada nepatří k Západu? Ne, plyne z toho, že 2/3 lidí v obou státech nejsou tak 'krvelační', jako Britové, kteří podle pana Čulíka daleko horlivěji podporují tuto tvrdou 'humanitární akci' NATO.Shodou okolností se mi laskavostí pana Conrada Blacka, zakladatele dalších kanadských novin, The National Post, dostal do rukou jeden výtisk novin, které podobně zdarma dostává asi 300,000 domácností. Ředitel "Středovýchodního fóra", pan Daniel Pipes, se tam svým článkem zabýval situací v Kosovu z hlediska své specializace - tedy rozebral vztahy států Středního východu ke Kosovu a k akci NATO. Ve spolupráci s panem Assafem Moghadamem, který pomáhal s průzkumem, napsal: Středovýchodní muslimové jsou na rozpacích, jak se mají za dané situace chovat. Měli by jako hrdí muslimové sympatizovat s albánskými souvěrci, nebo by měli jako skalní odpůrci Spojených států a NATO - a v některých případech dlouholetí přátelé Bělehradu - sympatizovat se Srby? Nerozhodnost a rozpory vedou k zajímavé směsi reakcí a k celkové neschopnosti reagovat tak, aby materiálově ovlivnili výsledek krize. Jedinou středovýchodní zemí s převážně muslimským obyvatelstvem, která vřele podporuje NATO, je Turecko. Turecké sympatie ale nejsou ani tak ovlivňovány islamskou vírou jako spíš skutečností, že Turecko vládlo v Kosovu pět století! Asi 60,000 Kosovanů mluví turecky a považuje turečtinu za svůj mateřský jazyk. Mezi mnoha Kosovany a tureckými občany jsou pevné rodinné svazky. Pan Fahri Turkkan, vedoucí "Skupiny kosovsko-albánské solidarity", napsal: "Viděl jsem své příbuzné v televizi, jak se v bolestech brodili blátem. Vyhledal jsem je tedy a přivedl k sobě domů." - Tento druh reakce vede k nadšenému schvalování operací NATO a k horečnatým obavám o blaho uprchlíků, jichž asi 15,000 našlo útočiště v Turecku. Je to vyšší počet než kolik přijala kterákoliv země NATO. Ve skutečnosti své náruče otevřelo pro uprchlíky tolik tureckých domácností, že tábory pro uprchlíky organizované vládou zejí téměř prázdnotou. Jinak jsou na Středním východě názory muslimů na akci NATO značně negativní. U několika málo států, které s NATO sympatizují, jsou reakce tlumené. Ano, Saudská Arábie podpořila bombardování Jugoslávie ("Musíme podporovat Američany a jejich spojence v NATO, aby se drželi linie") a dokonce požadovala, aby pozemní síly "dokončily práci", ale tento oficiální názor byl pronesen velice potichu, protože se příčí většině obyvatel v zemi. Jordánská vláda byla střídmější - pouze odsoudila počínání Srbů, ale nepodpořila ani slovem leteckou kampaň NATO. Pokud muslimští Arabi souhlasí a NATO, vždycky argumentují, že utrpení Kosovanů a Palestinců se vzájemně podobá. Srbské a izraelské akce se podle těchto názorů od sebe neliší. Článek s provokativním titulkem Netanševič poukazoval na etnické čištění, deportace obyvatelstva a ničení civilních dokladů i dokladů o vlastnictví pozemků. Zastánci tohoto názoru jdou o krok dále: "Odůvodnění, které vedoucí států NATO dávají pro útoky na Srby, plně platí i pro útoky na Izrael". Dodávají, že by "Spojené státy měly pojednávat s problémem Palestinců se stejným přístupem, rozhodností a vůlí", jaké ukazují na Balkáně. Jeden egyptský sloupkař dokonce napsal, že jeho snem je dožít se dne, kdy vojska NATO provedou trestnou výpravu proti Izraeli. Arabští kritici NATO jsou mnohem početnější a také mnohem výřečnější než obhájci. Mnoho z nich jednoduše a rozhodně odmítá názor, že Američani a jejich spojenci používají síly, aby chránili muslimy. Organizace Hezbollah vydala prohlášení, že "k boji na Balkáně nedochází na ochranu zájmu albánských muslimů nýbrž za zachování amerických zájmů, přičemž dokladem je pokračující vraždění Albánců v Kosovu Srby." Jinými slovy, Hezbollah úplně ignoruje prohlášení NATO, že se jedná o pomoc Kosovanům a místo toho trvá na nešťastných následcích, které akce NATO mají. Podobné stanovisko zaujímá mnoho dalších komentátorů a tak dochází k neobvyklým závěrům. Tak např. syrské noviny odmítly názor, že "cílem této třetí světové války, zahájené jednostranně Atlantickou aliancí, je ochrana muslimů v Kosovu" a proti tomu argumentovaly, že "má tato válka mnohem dalekosáhlejší cíle a to nadobro zničit nukleární a vojenský potenciál Ruska poté co bylo podmaněno hospodářsky." Tento poplašný komentář ukazuje na obnovenou potřebu Sýrie podporovat Rusko. Současně "s tvrdým odmítáním této nelidské agrese", irácká analýza odmítá údajný zájem Američanů i Evropanů o blaho Albánců v Kosovu a označuje jej za "pouhou zástěrku pro jiné zájmy," krteré mají za cíl "oslabit Jugoslávii a obklíčit Rusko." Analytici zastávají názor: "Jestliže si dnes Američani vzali za cíl Bělehrad, je to proto, aby ozvěna výbuchů raket s plochou dráhou letu zazněla i v Moskvě a v jiných hlavních městech" a končí voláním do zbraně: "Národy Východu, buďte jednotné!" Také Irán je velice málo dojat úsilím NATO chránit Kosovany a vrátit je zpět do jejich domovů. Tento cíl byl obrácen naruby, když NATO začalo s bombardováním a tato letecká kampaň se interpretuje jakožto způsob, jak zmenšit islámskou hrozbu pro Evropu. Iránské vedení poukazuje na to, že "letecké útoky NATO v rozporu se západní propagandou nejen nepřinesly klid muslimům, ale zhoršily jejich situaci... tento proces bude pokračovat, dokud nebudou muslimi vytlačeni z Evropy, islám vykořeněn a muslimská obec zničena." Tato pestrá sbírka oficiálních názorů se dá shrnout do dvou závěrů: Za prvé žije Střední východ svým vlastním politickým životem, který často vede k neobvyklým ba dokonce nesprávným závěrům. Za druhé, co se týká Kosova, protiamerické nálady jsou silnější než muslimská solidarita.
Miloš KalábPozn. MK: Názor, že Češi nejsou ještě dosti daleko na Západě, kdežto Kanada je naopak příliš daleko, je jen nepotvrzenou domněnkou. Pravý Západ patrně leží v oblasti Britských ostrovů. Jejich obyvatelé měli v minulosti mnoho zkušeností s šířením demokratických tradic do celého světa, jak o tom svědčí rozšíření angličtiny. Poznámka JČ: JČ ve svém článku o českých postojích vůči válce v Jugoslávii napsal, že z těchto postojů zdá se vyplývá, jako že se Češi necítí být součástí západoevropského společenství, pokud takto prosazuje humanitární hodnoty. Množství dopisů i reakcí potvrzuje, že je to pravda.
|