Jan Martinek a internetová žurnalistika
Vazeny pane Martinku,
nemohu se nepousmat nad Vasi potrebou institucionalisovat "zpetnou vazbu" mezi pisatelem clanku v internetovych novinach a jeho ctenarem. Forma dotaznicku, kterou navrhujete, je uz pak snad primo proti logice internetove zurnalistiky.
Internetova zurnalistika se vyznacuje (dle meho laickeho nazoru) nejvetsi mirou svobody a neexistenci jakekoliv cenzury. Cenzuru ci neco podobneho muze snadno vytvaret strach o honorar ci o misto v redakci papirovych novin, touha uspet nebo se vlichotit a kdovi co jeste. Autor internetove state, pokud v sobe nalezne dost odvahy, uvadi u state sve jmeno a funkcni link do e-mailove schranky. Pokud nejake jeho myslenky (nebo naopak jejich absence) ctenare jakymkoliv zpusobem zaujmou reaguji bezprostredne elektronickou postou.
Forma navigacnich otazek kterou navrhujete nehleda vsak okamzite reakce ctenaru, ktere mohou byt velmi ruznorode. Naopak, tak jako to byva v ucebnicich se snazi po vysvetleni latky kontrolnimi otazkami nikoliv zjistit uroven znalosti ale prave nacerpane vedomosti jen upevnit.
Je to dobra metoda - pri vyuce. Polozim-li par kontrolnich otazek, zak je nucen si na zaklade prave nabytych vedomosti premyslet. V zurnalistice musim takovouhle metodu odmitnout jako manipulativni, absurdni a nestydatou.
Klast na zaver stati navodne otazky je skutecne velmi, ale velmi zhovadile.
P.S.
Reakce ctenaru lze ocekavat napiste-li neco velmi dobreho, nebo pravy opak tohoto. Prumerne state s prumernymi nazory ci myslenkami ctenari obvykle nekomentuji.
Jindra Pařík