Pan Jakub Puchalský v press-klubu rozhlasové stanice F1
Press klub rozhlasové stanice F1 patří k velmi atraktivním pořadům, který sleduje hodně posluchačů. Pozornost posluchačů poutají samozřejmě především jména jednotlivých osob, které zde vystupují. K vysoké sledovanosti přispívá i vysoká publicistická úroveň, informovanost a brilantnost projevu moderátora. Takže host to pak často nemusí mít snadné, chce-li vedle moderátora obstát. Tento dojem jsem měl opět při úterním press-klubu rozhlasové stanice F1, jehož hostem byl ředitel České televize, Jakub Puchalský (16.3.199 ).
Jako mnohé jiné naše občany mě poněkud překvapil konečný výběr pro nové obsazení tak významné pozice, jakou je v ČR funkce generálního ředitele české tzv. veřejnoprávní televize. Předpokládal jsem, že při svém vystoupení v press-klubu nový pan generální ředitel patřičně zazáří a přesvědčí o své výjimečnosti, nebo alespoň o výjimečnosti své koncepce, na základě které by údajně vybrán. Zjišťuji dnes, že nejen mě, ale i většinu mých známých nový pan generální ředitel příliš nepřesvědčil.
Ačkoliv to není podstatné, přece jen lehce šokující byla ve vystoupení pana Puchalského dosti častá přerušení plynulosti projevu, vyplněná podobnými zvuky, na které jsme si již zvykli u pana senátora Bendy. K projevům pana senátora už to jaksi patří, ale u mladého člověka vybraného pro tak exponovanou pozici to vyvolává přinejmenším rozpaky. Pan Puchalský prokázal tedy zatím spíše schopnost plynule číst ( bezesporu např. zprávy v BBC ), než plynule myslet a mluvit.
Na druhé straně ovšem oceňuji nejen já, že pan Puchalský přijal pozvání a riziko živého vysílání, a to, pokud se nemýlím, jako první z ředitelů našich televizí. Ke cti mu lze připsat do jisté míry i to, že k inzerování vlastní osoby zatím příliš nezneužívá televizi kterou řídí, jak je to např. oblíbeným zvykem ředitele jedné soukromé, konkurenční televize u nás.
(I když v tomto konkrétním případě si zdaleka nemyslím, že by tato pravidelná, pečlivě připravená, lehce narcistní a často dosti stupidní vystoupení konkurenčního pana generálního ředitele působila na diváky příliš pozitivně. Mimochodem - jak nedávno poznamenal jeden můj známý, co do průměrné stupidnosti programů a průměrného počtu mrtvol za den tato televize výrazně převyšuje všechnu konkurenci. Takže pan Železný se v tom tak nějak ztratí.)
Vraťme se však ještě k veřejnoprávní televizi Popravdě řečeno, zatím nikdo mi nebyl schopen vysvětlit přesný obsah pojmu veřejnoprávní a vysvětlení jsem se nedočkal ani ve vystoupení pana Puchalského. Kromě mlhavých prohlášení a proklamací jsem se nedozvěděl vůbec nic o něčem, co by se dalo nazvat výrazně novou koncepcí. Kvalitnější zpravodajství - jistě, ale zatím vidíme jen mnoho personálních změn a jen drobné programové úpravy. Netroufám si posoudit, zda převažují změny k lepšímu nebo k horšímu. U většiny personálních změn se nejen já nemohu ubránit dojmu, že jsou to změny převážně spíše osobně účelové než účelné.
Pan Puchalský tedy ve svém úterním vystoupení příliš nepřesvědčil a občas působil i lehce trapně. Jestliže však by vybrán na tak významnou funkci, musí mít bezpochyby přednosti, které ještě stále nejsou zřejmé.
Zatím zůstává česká veřejnoprávní televize stejný problematický a drahý kolos jako dříve, kolos, kerý bude pohlcovat stále více peněz, snad jen s poněkud mladšími novými pracovníky. Výrazně nové jsou zatím jen znělky. Do jaké míry je např. Roman Prorok tak výrazně lepší než pan Černý, který stál u zrodu jednoho z nejsledovanějších politických pořadů České televize, mi stále zůstává záhadou. To je jen jeden příklad za mnohé.
Mimořádně pozitivní možnosti státem a občany placené televize zůstávají v podstatě stále stejně nevyužity, jako dříve. Nepřekvapuje mě výrazně převažující hluboce pokleslé, primitivní, až psychologicky destruktivní zaměření komerční televize Nova, jejíž skuteční vlastníci jsou kdesi v cizině.
Přál bych si pouze, aby televizní vysílání, které platí stát a jeho prostřednictvím občané, bylo využíváno méně komerčně, méně účelově pro osobní zájmy, s vyšší programovou kulturou a působením nejen informačním, ale také vzdělávacím. Tedy tak, aby tzv. veřejnoprávní televize působila výrazně pozitivně také ke zvyšování vědomostní, názorové a morální úrovně národa.
To je jistě úkol těžký, také proto, že o pravý opak se už léta snaží konkurenční komerční televize Nova, jejíž destruktivní vliv na vkus i psychiku svých diváků je varující.
Z vystoupení pana Puchalského jsem nabyl dojem, že mu jde vlastně jen o zlepšení zpravodajství a o personální omlazení. Kromě ovšem nových znělek a jednoho nebo dvou nových pořadů.
Tomáš Horyna
(Mírně zkráceno.)
