Hlas lidu českého:
Cesta kolem světa pana Petra Palety
Pan Paleta se v Britských listech přebírá úvahami, které si sám vymezuje a ohraničuje základní otázkou: "Proč v Čechách nefunguje kapitalismus?"
Pan Paleta ovšem činí - a to hned úvodem - mnohem více - sám mi tuto otázku podsouvá jako nosné téma mé nedávné statě. Musím se trochu ohradit - neřekl bych kapitalismus a neřekl bych, že nefunguje. Marxovo dějinné učení odmítám a nedělím státy na kapitalistické a socialistické, rozlišuji jen země demokratické a totalitní.
Otázka je tedy špatně formulována, pan Paleta aniž by se pokoušel dokázat, zda to či ono "funguje či nefunguje" odpověď předjímá a čtenáře dále vede směrem, který si sám vytyčil.
Aniž bych se chtěl pana Palety osobně dotknout a odmítnout všechny jeho myšlenky zařazuji si jeho stať mezi ukázkový literární styl, který pracovně nazývám "žurnalištinou".
Čím se taková "žurnalistoidní" stať vyznačuje, jak ji snadno rozeznáte.
Především používá notoricky ohraná rčení typu: "létají pečení holubi" nebo vyběhaná slovní spojení "často skloňovaná liberální modla" , vysloveně pak hýří nevkusnými novotvary jako je "společenské klima" či "garantovaný monopol" o "neviditelné ruce trhu" nemluvě. Mezi obecné pravdy a tvrzení, která lze přijmout bez uzardění mírnyx týrnyx vsune zhovadilost typu -
"nikdo soudný asi nemůže popřít, že to, co většina sdělovacích prostředků provozuje proti Zemanově vládě, není nic jiného než štvanice.." - v naději, že čtenář, snad oslněn záplavou slov totálně zblbnul.
Žurnalistioidní autor píše vždy velmi zasvěceně a z ohromného nadhledu, vědom si "komplexnosti"problému. Břitce odmítá "liberální teorie"jako překonané nebo se naopak urputně a udatně za tytéž staví. Kritičtí žurnalisté (a nejen oni) si často berou příklady z ciziny. Oblíbené bývá Japonsko, Blairova Britanie nebo Spolková republika.
Zde pan Paleta ovšem dosahuje nebývalé virtuosity. V článku zhruba o stu řádcích zmiňuje devatenáct států a dva kontinenty! Abych na nějaký nezapoměl, počítejte se mnou: Amerika, Japonsko, (Západo-) Německo, Švýcarsko, Norsko, Řecko, Turecko, Česká republika, Irsko, Slovinsko, Rakousko, Italie, Senegal, Evropská unie, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Estonsko a Rumunsko. Kontinenty zastupuje Afrika a Jižní Amerika.
Po pečlivém přečtení celé statě nakonec zjistíme, že jsme se vlastně nic nového a přínosného nedozvěděli. Zjistíme, že místo toho aby poctivě vypátral a odhalil nějakou chybu, omyl, zlovolnost nebo ničemnost, či alespoň zřetelně nahlas a proto i konfrontačně vyslovil svůj názor, žurnaloid jen šklebivě pošťuchuje a nejmenovitě uslintává, protože adresně plivnout vyžaduje odvahu. Znám i takové, kteří dlouze, pochlebně a vlezdoprdelkovsky přitleskávali, aby po "prozření"totéž ostatním vyčítali. Nejhorší ovšem je, že žurnaloidi píší odpudivě vykleštěným jazykem, takovou umělou, řekl bych až "hollywoodskou"češtinou plnou frází, jejich jazykové odpornosti jak bodláčí ulpívají ve slovnících politiků a nad krajinou se pak vznáší "slovo"....
Často a téměř nad každou statí pana Čulíka, či jeho amerického přítele Andrewa Stroelheina vzkypím a posléze pak vypěním, ti lidé píší svoje názory, s kterými mám chuť polemizovat, odmítnout je nebo dokonce znectít. Píší aby něco sdělili, a ne jen proto, aby "něco"napsali.
Myslím si, že to je správný směr žurnalistiky, statě mají podněcovat a ne jen poťouchle blábolit.
Tak a teď je teda tvůj Andrewe - že bys v tom pohrdlivém tónu, třeba u toho Senegalu nenašel něco zkrytě rasistického, čecháčkovsky xenofobního, něco za co mu jde nasadit pořádnej chobot......
22.11. 1998
Jindra Pařík
(To jsem mu to nandal, co. Pan Paleta má prostě smůlu, skutečně nemám proti němu zhola nic, jen mi tak nějak vlezl do rány.)
