Z historie Národního divadla
Dříve než dokončil sbor pro zřízení Narodního divadla svůj hlavní velký
úkol (jeho znovuotevření 18. listopadu 1883 - poznámka JJ), dán byl v lůně
jeho podnět k nové činnosti do budoucnosti. Německá strana v Praze
hleděla žárlivým okem na blížící se dokončení českého Národního divadla,
bojíc se právem, že může valně ublížiti divadlu německému.
Německé divadlo předstihovalo dosud české ne sice povždy uměleckými výkony,
ale prostornou dvojí budovou - Zemské divadlo na Ovocném trhu a divadlo
Novoměstské - lepší výpravou kusů a hojnější návštěvou. Strana německá
poznala také z působení divadla českého, jakou ohromnou důležitost mají
divadla v Praze na zdejší poměry národní. Vidouc nyní, že české divadlo
hrozí za krátko předstihnouti divadlo německé, chtěla včas postaviti se
proti českému divadlu ještě jinou, a sice nádhernou budovou, která by
zabránila odchod valné části obecenstva do divadla českého, jednak vábila
samo obecenstvo české do divadla německého. Agitace pro nové divadlo
německé mělo se zároveň použíti ku všeobecné agitaci německé.
Odstoupením ministerstva Auersperkova a povoláním k k vládě ministerstva
Taaffova zbaveni jsou Němci panování a uvedeni na sněmě českém a na říšské
radě v menšinu, ačkoli vláda státu i celá jeho správa nadále zůstávala
německou. Chtějíc opět vlády dobyti, zařizovali političtí vůdcové němečtí
nejobsáhlejší agitaci ku znepokojení německého lidu, hlásajíce při tom
hlavně boj proti živlu českému.
Nové německé divadlo mělo jim býti v Praze prostředkem obranným a zároveň
útočným. Napodobíce tedy skutek národa českého, usnesli se stavěti v Praze
nové divadlo, zaříditi pro ně spolek, který by měl za účel divadlo
vystavěti a pak je stále provozovati, a zavedli pro ně sbírky. Z počátku
se sbírkám dařilo, ale později začaly valně ochabovati. Upisovaliť sice
němečtí boháči značné sumy, ale v lidu německém obětovnosti znáti nebylo.
Jemu zůstávalo zbytečné divadlo německé v Praze cizí.
Tu nechtěla více strana německá spoléhati na sbirky další, nýbrž usnesla
se, že se obrátí ku sněmu se žádostí, aby věnoval na toto německé divadlo -
které se mělo stavěti na místě divadla Novoměstského - 800.000 zl.
Sněmovna byla ochotna darovati k tomuto účelu straně německé 500.000 zl. a
zajisté by později darovala i zbývajících 300.000 zl. i všechny další sumy,
jejichž by prodlením stavby se ukázala potřeba. Vystavění nového něměckého
divadla bývalo by v tom případě nejdéle do dvou let pojištěno.
Takovéto nové konkurence, která by proti divadlu českému a národnosti české
se prováděla na útraty země, tedy ze dvou třetin na útraty národa českého
bylo nutno se vyvarovati. (Sbor pro výstavbu ND dostal v roce 1876 od
sněmu subvenci 300.000 zl., která jej nepochybně zachránila před bankrotem.
Rozhodnutí sněmu způsobilo ve spolku rozpor mezi Mladočechy, kteří se na
věc dívali pragmaticky a Staročechy, kteří subvenci považovali za
ponižující - poznámka JJ.) Státi se tak mohlo buď přímým zřízením druhého
velkého divadla českého rovněž na náklad země, v němž by se hrálo za ceny
levné, aneb alespoň tím, že by se Němcům ponechalo zříditi druhé divadlo
vlastním nákladem a veliká subvence česká že by se zamezila.
Práva k ní strana německá neměla: byloť v uplynulých letech od země dáno na
první divadlo německé více, nežli na české divadlo Národní a na české
divadlo vůbec. K návrhu F.A. Šuberta usnesl se tedy výbor sboru dne 30.
dubna 1883 jednomyslně, že se má ke sněmu podati žádost za subvenci 800.000
zl. na stavbu druhého českého divadla v Praze. Stalo se tak a tím byla věc
prozatím rozhodnuta: sněm nechtěje vydati sumu více než půl druhého milionu
zlatých, byl nucen zamítnouti prozatím žádosti obě. Dosaženo tedy aspoň
prvního předběžného cíle: zamezeno rychlé vystavění druhého konkurenčního
divadle německého.
Národní divadlo v Praze, Čásť III. Znovuzřízení Narodního divadla. Str
330.
Citováno z výpravné publikace vycházející v sešitovém vydání v letech
1881-1883.
Autorem je F.A. Šubert.
(Zaslal Jiří Jírovec.)