Britské listy

já se domnívám, že jakkoli je v dnešní České republice slovo ideologie zdiskreditováno ( ideologie je nakonec odvozena od slova idea), naše rozpory v pohledu na evropský a americký přístup k ekonomické prosperitě mají kořeny právě v ideologii. Vaše odmítnutí se tímto aspektem zabývat (ideologické "poučky" v mých tvrzeních), je jenom úhybný tah před existencí odpozorované reality, že masivní státní aparát stojí v cestě komerční aktivitě. Důvod, proč nechcete tuto realitu přiznat je ten, že Vám ideologicky vyhovuje cesta, kterou se Evropa ubírá, a věříte, že to bude fungovat. A v tom je celý problém našich postojů. Já tomu nevěřím.

Já mám jako konzervativec důvěru v lidský potenciál, který může být nejlépe rozvinut za podmínek existence svobody, svobody od governmentu a jeho zásahů. Svoboda je riskantní propozice, protože předpokládá, že jedinec vezme odpovědnost za svůj život a život své rodiny do vlastních rukou. V takovém případě je skutečně méně času na "život, smích a milování" (odpověd zaměstnanců formy Volkswagen, když odmítli návrh na zvýšení počtu pracovních hodin).Vám evropská ekonomická politika se svými sociálními přednostmi imponuje. Otázka je, jak dlouho může soukromý produktivní sektor podporovat neproduktivní část populace a sociální vymoženosti welfare state. A je-li možný ekonomický růst za existence tak vysokých daní jako například v Německu. Vznikají za takových podmínek rychle nové, pružně operující businessy, vytvářejí se pracovní příležitosti? Německá nedělní odpoledne "on the Town" vypadají jistě malebně. Otázka je, jak dlouho to vydrží.

Vaše tvrzení, že zasahování do ekonomiky v západní Evropě je nižší než se domnívám a Váš příklad deregulace telekomunikací v roce 1998 (bratru od včerejška) mě skutečně nepřesvědčil. Váš postoj k nezaměstnanosti mě připadá krátkozraký. Samozřejmě že jestliže v Německu musí zaměstnavatel zaplatit za pracovní sílu takové peníze, tak si dvakrát rozmyslí vytvářet pracovní příležitosti. Na první pohled se zdá, že pro nezaměstnaného jednotlivce je výhodné nic nedělat a brát peníze. Ve skutečnosti je to slepá ulička, která vede k morálnímu a sociálnímu rozkladu. V první řadě se muži stanou naprosto zbytečnými pro fungování rodiny (ženy dostávají peníze od státu). Volný čas vyplňují kriminální aktivitou, nebo jim to leze na mozek. Stačí vzpomenout černošské čtvrti v amerických velkoměstech.Černoši tomu říkají "welferová past."

Závislost ekonomické úrovně země na imigraci samozřejmě existuje. Sám mluvíte o tom, že Němci mají problémy s Turky. Jsou Turci připuštěni k plnému užívání německého sociálního systému, který je podporován vysokým zdaněním? Jestliže nejsou, pak se pro Němce a Turky stane dříve nebo později situace neudržitelnou a systém bude muset být této víceméně nekvalifikované síle otevřen. Samozřejmě, že bude pro Němce výhodná levná a notabene kvalifikovaná pracovní síla, kterou mají za humny v Čechách. Amerika, která má vyšší hrubý národní produkt než Evropa, na druhe straně poskytuje imigrantům po krátké době plný přístup k sociálnímu systému a pokud nemá imigrant problém se zákonem, může se po pěti letech stát americkým občanem. Jediné snahy k omezení přístupu k sociálnímu americkému systému se dotýkají ILEGÁLNÍCH imigrantů. Sociální systém v Německu pohltí víc než polovinu GDP (Josef Joffe, Suddeutsche Zeitung). Otevření sociálního systému imigrantům vždy vyžaduje zvýšení výdajů, nemyslíte?

Váš argument, že "z ekonomického hlediska není svobodný, tedy bezcelný obchod nutně nejlepší řešení ..." je mylný. Zahraniční obchod není ekvivalentní nákupu v supermárketu, kdy se zboží pohybuje jedním směrem a peníze druhým. Zahraniční obchod lze dlouhodobě udržet jedině, když jedním směrem proudí stejná hodnota zboží a služeb jako druhým. Každý stát si svoje výrobky a služby zdaní a nevýhoda spotřebitelů ve druhém státě, kteří nemohou těžit z daně na importované výrobky, se vyruší. Spotřebitelé totiž těží z daně na exportované výrobky. Fakt, že se platí na obou stranách clo, tuto výměnu pouze zpomalí a připravuje zákazníka o výběr a nižší ceny. Bariéry vedou k přežívání neefektivních výrobců a to je mrhání omezenými zdroji společnosti.

Vaše odpověď na moje argumenty jasně potvrzuje rozdíl v evropském a americkém chápání svobody. Americký temperament a individualismus (individualismus jako takový) je v evropském myšlení paralelní s egoismem. Váš příklad postoje k automobilismu je přesná ukázka toho, jak rozdílný máme pohled na úlohu governmentu. Mě připadá naprosto pobuřující, aby se mi government regulacemi, daněmi, vysokými cenami benzínu snažil zabránit si pořídit cokoli, co uznám za vhodné. Nemám nic proti veřejné dopravě, naopak se domnívám, že pražská veřejná doprava například je náramná věc, nicméně snaha státu mě všemožně bránit vlastnit a používat auto, je zásah do mé svobodné volby žít stylem života, pro který jsem se rozhodla. S něčím podobným jsem se setkala při návštěvě domova před dvěma lety, kdy mi můj švagr nabídl historku (nevím jestli faktickou), že ten kdo chce vlastnit Ferrari musí podstoupit psychologické testy. Můj švagr s tím neměl žádný problém. Pro mě to je nepředstavitelný zásah státu do mého soukromého rozhodování (pokud pravdivé). Jestliže na to mám finanční prostředky a nesnažím se o nic nelegálního, pak si mohu zakoupit cokoli. Musím dodržovat silniční předpisy jako kdokoli jiný a nikdo nemá právo se mi dívat do hlavy. ("My", government budeme urážet ty, kteří si chtějí zakoupit Ferrari psychologickým testem, protože oni si dovolují urážet nás tím, že na Ferarri mají). Skutečně si myslíte pane Paleto, že mezi lidmi v Evropě převažuje názor, že je nutné upřednostnit hromadnou dopravu? Kdyby takový názor skutečně převažoval, pak by stát přece nemusel vynakládat takové úsilí automobilismus potlačit. Vůle lidu, nebo státní moc? A pane Paleto, Vaší poznámkou, že " přestože se v Německu mluví o pěti markách za litr benzínu, nejedná se o to, že by německá vláda potřebovala výnos z této daně" si ze mě utahujete, že ano?

Podobné snahy rozhodovat za občany jak se budou chovat a co budou řídit například, jsou tady jistě taky. Po té, co ze zcela legálních tabákových výrobků vytvořila Amerika společenského nepřítele číslo jedna (tabákový průmysl je šťavnatým finančním soustem pro nekonečný počet amerických advokátů) pustili se naši domácí sociální inženýři do Sport Utility Vehicles (SUV), neboť uvážili, že šance na smrt při srážce automibilů (SUV je větší a bezpečnější) by měla být naprosto férová.

A samozřejmě že výška ceny benzínu má vliv na ekonomickou aktivitu a prosperitu. V Americe, kde je odkudkoli kamkoli daleko, malí businessmeni jsou zcela závislí na vlastních autech k přepravě materiálu, strojů, nářadí. Vysoké ceny benzínu by snížily jejich profit a ohrozili jejich schopnost profesionálně uspět.

Vaše další poznámka, že jsem se neměla ani zmiňovat o návrhu The Heritage Foundation jen naznačuje, že Váš postoj k celé diskusi spíše vychází z premise "kdo dál dohodí". Já s Vámi pane Paleto nesoutěžím. Já jsem Vám předložila ukázku amerického postoje k vývoji ve východní Evropě po rozpadu Ruska. Nikdo Vás ani Čechy neobvinil z toho, že jste nekompetentní a že Česká republika nic nevyváží. Domnívám se, že Váš postoj k pohledu Ameriky na Evropu je krátkozraký a v cestě Vám nestojí jenom vlastní pobouření nad Amíky, kteří na Vás "dělají" ramena (nikdy nepochopím proč úspěch lidi tak dráždí). Pane Paleto, američtí podnikatelé nepředpokládají, že neumíte číst, psát a programovat, Američané chtějí vydělat dolar.

Podívejte se, musíte vycházet z toho, že Amerika potřebuje Evropu jako spojence a jako obchodního partnera. Evropa však má tendence se stát se vším svým anti-amerikanismem, americkým rivalem a ne spojencem, jak ve sféře trhu, tak ve sféře mezinárodní politiky. Transatlantická ekonomická aliance by z pohledu Američanů takovému vývoji mohla zabránit. Dost těžko můžete argumentovat proti americkým ekonomickým snahám na světových trzích, jestliže přijmete ideu globální ekonomie. Já jako zákazník chci mít dostatečný výběr a mít možnost si vybrat dlaždičky od výrobců počínaje Mexikem a konče Belgií a platit co nejnižší cenu. Když to někde jinde dokáží vyrobit lépe a levněji, pak bude pro mě vždy výhodné, pokud trhy země, ve které žiji, budou otevřené pro zboží z celého světa.

Na závěr musím přiznat, že mě zarazil konec Vaší odpovědi. Nemyslíte, že byl drobet zlomyslný? Eventuální krach na Wall Street a finanční ztráty amerických investorů je pro Vás zdá se radostná představa a potvrzuje evropský postoj k Americe vyjádřený M. Gérardem (Banque de France), který napsal, že evropská jednotná měna by mohla posloužit k odtažení kapitálu z Ameriky do Evropy, způsobit vzrůst amerických úroků, vytvořit nezaměstnanost a donutit pokořenou Ameriku k vyjednávání. Jinými slovy, jedině když se Evropa dostane do pozice Ameriku vážně poškodit, pak Američané zacouvají se svým Anglo-Saxonským světovým tržním systémem.

Pane Paleto, investoři nejsou hlupáci. Investovat dlouhodobě do stock márketu není ztrátová záležitost. Historicky se růst pohyboval vždy na hranici 7%. Vydržet nebo prodat záleží na individuálním rozhodnutí se všemi riziky, které to přináší a to většina lidí přece moc dobře ví. A k tomu Newsweeku (Crash'99), kde se o Evropě "jaksi nemluvilo". Za prvé evropská ekonomie je vázaná na dolar a krach na Wall Street zamává Evropou, ať si myslíte o tom cokoli. Za druhé chování márketu nelze předpovědět. Za třetí, skutečně se domníváte, že kdyby měl Newsweek na obálce "Všechno je v pořádku", že by prodal hodně výtisků?

Dodatek: Kdy se zbavíte vlastního auta ve prospěch veřejné dopravy?

A drobný, protidemokratický dodatek Jana Čulíka, spíše otázka: A jestliže se všichni lidé rozhodnou všude pořád jezdit autem, protože je to pohodlné a mají na to, a zničí tím životní prostředí této země, neměli by aktivisté a odborníci, kteří si toto nebezpečí uvědomují, v této věci lidi varovat, a neměla by jim vláda naslouchat? V Londýně i v Glasgowě je zcela nesnesitelné jezdit během všedního dne do města autem. Konec konců, podobné to začíná být i ve vnitřní Praze. Britská vláda začíná drasticky omezovat vstup automobilů do měst, plánuje se zřízení efektivní veřejné dopravy a poplatek pro vstup automobilu do města až 5 liber. Myslíte, že to dělá špatně?