Krize identity BBC
Britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice neví, co má dělat v novém digitálním světě
Minulý týden se stala BBC v Británii terčem ostrých útoků z nejrůznějších stran. Někteří novináři a produkční pracovníci BBC stávkovali. Vznikl spor mezi televizním okruhem BBC2 a rozhlasovou stanicí BBC Radio 4. Když oslavoval populární program pro děti Blue Peter padesátileté výročí své existence, vyšlo najevo, že jeden z mladých moderátorů, který ho uváděl, požil před vysíláním kokain.
Hádka mezi televizním okruhem BBC 2 a rozhlasovou stanicí BBC Radio 4 vznikla proto, že BBC odvysílalo televizní pořad, v němž charakterizovalo posluchače Radio 4 jako výstředníky. To neobyčejně rozhněvalo šéfa stanice Radio 4, který se tento rozhlasový okruh už dlouhé měsíce pokouší "modernizovat" a "popularizovat". V důsledku těchto modernizačních tendencí se snížil počet posluchačů Radio Four na historické minimum pouhých 7,7 miliónů osob.
BBC Radio Four je autoritativní zpravodajská a analytická stanice, která také vysílá kulturní pořady, rozhlasové hry, satirické a komediální pořady a kvízy. Většině jejích posluchačů je nad čtyřicet let a nový šéf stanice se pokusil zavést - loajálními posluchači odmítnuté - reformy, v jejichž rámci by stanice vysílala "přístupnější" a "lidovější" pořady.
Ztrapňující titulky také vyvolala skutečnost, že se BBC nepodařilo zvítězit v konkurenci nad komerčními televizními stanicemi a přišla o autorská práva na vysílání sportovních utkání v kriketu - což je anglický národní sport. Kriket bude od nynějška vysílat jedna britská komerční televizní stanice.
Krizový týden pro BBC vyvrcholil ještě tím, kdy jeden konzervativní poslanec, člen parlamentního výboru pro kulturu, sdělovací prostředky a sport kritizoval generálního ředitele BBC Johna Birta a předsedu Rady BBC Christophera Blanda, že je BBC "líná a arogantní".
Soukromě ovšem poukazují šéfové BBC na všech úrovních, že téměř všechny dnešní britské mediální podniky, které vydávají denní tisk, zároveň usilují proniknout do podnikatelské sféry televizního vysílání, a jsou tedy přirozenými konkurenty veřejnoprávní BBC. Z toho zřejmě pramení do značné míry záporná publicita v britském tisku.
Zejména Murdochovo tiskové impérium, které zahrnuje deníky The Times, The Sunday Times a bulvární list The Sun, by si přálo, aby BBC přestalka existovat. A komerční televizní společnosti, které investují obrovské finanční prostředky do kabelové a digitální televize v žádném případě nebudou veřejně podporovat myšlenku veřejnoprávních koncesionářských poplatků pro BBC.
Zmatek BBC v novém mediálním světě
Obrovské problémy BBC jsou důsledkem její kultury a zmatku ohledně jejího místa v novém mediálním světě, napsal minulou neděli v týdeníku Observer Andrew Marr.
Vysoce kvalitní rozhlasové vysílání, dobré dokumentární pořady a profesionální zpravodajství a publicistika vyžadují určitou nezbytnou minimální míru financování, která byla kdysi v BBC zaručena. Platy v BBC nikdy nebyly nutně tak vysoké jako platy v komerčních televizních společnostech, avšak BBC zásadně produkovala kvalitu - a to bylo obrovským zdrojem radosti a uspokojení pro novináře v BBC i pro produkční pracovníky.
Situace se ale mění, hlavně proto, že BBC přesunuje své finanční prostředky a investuje je jinam - do nových digitálních okruhů, do nepřetržitého zpravodajského televizního okruhu News 24, a tak dál.
Ještě před dvěma lety stálo natočit jeden padesátiminutový dokumentární film pro BBC v průměru 140 000 liber (7 miliónů korun), v současnosti je to už jen 120 000 liber (6 miliónů Kč). Rozpočty se mají v BBC nadále podstatně snižovat, zatímco komerční kulturní okruh Channel Four vydává na výrobu jediného padesátiminutového dokumentárního filmu dnes průměrně 200 000 liber (10 miliónů korun).
Důsledky na sebe nedaly dlouho čekat, míní Andrew Marr. Při živém vysílání v rozhlase i v televizi začíná docházet k trapným technickým chybám a Jocelyn Hayová představitelka občanské organizace Voice of the Listener, sdělila týdeníku Observer, že pořady rozhlasové stanice Radio Four už "nejsou tak kvalitní", "nejsou tak pečlivě dělané, jak bývaly".
Potíž také je, že BBC má komplex z toho, že je příliš vzdělanecká a středostavovská. Poslední dobou prosadila vysoce kvalitní stanice BBC Radio 4 celou řadu popularizačních změn ve svých programech, ale posluchači na to reagovali hněvivě.
Jednoduchá, ale těžko zodpověditelná otázka
Celé se to váže na jednoduchou, avšak těžko zodpověditelnou otázku: k čemu by v novém mediálním světě měl být veřejnoprávní rozhlas, k čemu by měla být veřejnoprávní televize?
V digitální éře stovek televizních a rozhlasových kanálů je velmi nepravděpodobné, že by dokázal veřejnoprávní rozhlas a televize plnit svůj tradiční úkol vytváření kvalitních pořadů pro všechny vrstvy obyvatelstva, ať už jsou jejich vkus, společenské zázemí a technologie jakékoliv.
Je například zjevné, pokračuje Andrew Marr, že by se televize BBC měla vzdát snah vysílat populární sportovní přenosy. Finanční nabídky od komerčních televizních okruhů a od subskripčních televizí jsou nyní tak vysoké, že je pro BBC nerealistické soutěžit v této aréně. BBC se o tom přesto i nadále vzdorně snaží.
Podle Marra by se BBC měla zaměřit na výrobu a vysílání vysoce kvalitního televizního a rozhlasového zpravodajství a publicistiky a na výrobu televizních filmů a inscenací. BBC je stále v oblasti zpravodajství i zábavných pořadů čelnou světovou značkou.
Protiargument ovšem, je, že kdyby se BBC elitářsky zaměřila čistě na kvalitu, přišla by o právo vybírat od celé populace koncesionářský poplatek. Marr se domnívá, že je tomu právě obráceně - kdyby se BBC zaměřila na výrobu vynikajících televizních inscenací a filmů, kdyby podporovala celonárodně kulturu a vysílala inteligentní, profesionální a hloubkové zpravodajství, bylo by pro ni daleko jednodušší přesvědčit parlament a veřejnost, že má právo na koncesionářský poplatek. Přispívala by totiž k intelektuálnímu zdraví národa takovým způsobem, jak to rozhlasové a televizní kvízy ani rockové rozhlasové stanice nečiní. Všichni přece platíme na muzea, národní parky, orchestry, výzkum léků proti rakovině a udržování silnic na venkově, i když všichni veškerou tuto infrastrukturu systematicky nutně nevyužíváme.
Kritický pohled na změny zpravodajství v BBC
Před časem informovaly Britské listy o plánovaných změnách ve zpravodajství BBC. Satirický čtrnáctideník Private Eye na tyto plánované změny zareagoval tímto článkem:
Šéf zpravodajství BBC Tony Hall mohl rovnou oznámit: "Zprávy v osmáct hodin budou zaměřeny na prosťáčky, kdežto zprávy ve 21 hodin pro intelektuály!" - "Na obrazovce budou vystupovat jen ti moderátoři, které schválil průzkum veřejného mínění jako dostatečně 'vřelé' a 'vstřícné' osobnosti!" A tak dále.
Důležité na nové reformě zpravodajství BBC je to, že hodlá skoncovat s dvojí velmi starou tradicí v britském rozhlasovém a televizním zpravodajství.
První novinkou je to, že se BBC chystá zavést informační apartheid. Původní myšlenkou, která stála u zrodu veřejnoprávní BBC bylo to, že tytéž informace budou nabízeny celému posluchačstvu, celému národu. Tento přístup byl postupně opuštěn v oblasti televizních inscenací, filmů a dokumentárních pořadů, ale dosud byl plně respektován ve zpravodajských relacích, které vysílá okruh BBC 1.
Nyní se poprvé v historii britského rozhlasového a televizního vysílání proud informací rozdělí. V osmnáct hodin budou podlézaví a neupřímně usměvaví "lidoví" moderátoři nabízet veřejnosti hypotéky, princezny a zázračná nemluvňata, bojující o život.
V jedenadvacet hodin budou stroze zprávy přednášet autoritativní profesionálové a divákovi se dostane situace v Ruandě, George Soros a narozeniny skladatele klasické hudby Stockhausena.
Celé to podkládají dosti odporné třídní předsudky - zprávy v osmnáct hodin jsou pro dělníky, kteří končí pracovní dobu v pět a v šest už jsou doma na večeři. Zprávy v jednadvacet budou pro finančníky a podnikatele, kteří jedou z londýnské City domů večer vlakem v 20.12. Znamená to konec jednoho zásadního principu nedělitelnosti zpravodajství , který BBC dodržovala po desetiletí.
Druhá historická změna bude mít obrovský dosah na pokles kvality zpravodajského vysílání ve všech zpravodajských relacích.
Dosud existoval v Británii princip, že žádné televizní stanice nevysílají zpravodajské relace proti sobě, v tutéž dobu, aby mohli diváci zpravodajské relace porovnávat.
Účelem bylo omezit vzájemné konkurenční tlaky mezi zpravodajskými relacemi, které téměř vždy vedou ke zbulvárnění zpravodajských relací.
Nyní je však tato dohoda roztrhána. Nové hodinové zpravodajství BBC v 18.00 se bude vysílat přesně v tutéž dobu, jako zpravodajství komerční televize ITV, které začne v 18.30. ITV pak bude vysílat další zprávy až ve 23.00 hodin. A BBC bude proti tomu vysílat vlastní zprávy také ve 23.00 hodin.
Kult moderátorů
Další vážnou chybou je, že šéfové BBC se rozhodli vytvořit kult moderátorů a zjišťují jejich popularitu průzkumem veřejného mínění. Jediným důsledkem vytvoření tohoto kultu bude, že budou moderátoři požadovat pro sebe astronomické platy. Pravda ale je, že zpravodajské relace BBC mají už dvacet let v podstatě úplně stejnou sledovanost, bez ohledu na to, který moderátor čte zprávy.
Diváky, kteří sledují zpravodajství, zajímají události, ne moderátoři.