O zvacím dopisu Vasila Bilaka
Mily pane Culiku,
Dnes Vam
posilam clanek otisteny v poslednim
"Polygonu". Zejmena druha polovina clanku mi pripada zajimava. "Polygon" v
tirazi vyslovne uvadi, ze jim nevadi pretiskovani clanku, pokud pretisk
zahrnuje poznamku "Prevzato z casopisu Polygon Curych", coz jsem udelal. V
textu jsem ponechal malou nepresnost (v r. 1992 byl Havel jeste
ceskoslovenskym, ne ceskym presidentem; zhruba prostredek clanku) a tez
nerucim za slovenstinu dr. Bilaka (reporter v prvem rozhovoru mluvi
slovensky, jiny reporter v druhem rozhovoru mluvi dle clanku cesky). Clanek
byl sepsan pred rokem, ale myslim, ze je pro to nynejsi 30. vyroci invaze
Ceskoslovenska dodnes aktualni.
S pozdravy Vas
K výročí sovětské okupace Československa: o zvacím dopise Vasila Bilaka
James V. Jakoubek
(Prevzato z casopisu Polygon, Curych)
21. srpen 1968, den, ktery vyhnal z vlasti do exilu desitky tisic Cechu a
Slovaku (o konecne cifre se stale debatuje). Toho dne obsadila vojska SSSR
a ctyr satelitu z tzv. Varsavske smlouvy udajne suverenni stat
Ceskoslovensko. Vedouci moci v Ceskoslovensku do momentu okupace byla
Komunisticka strana. Jeji vedeni tehdy vydalo prohlaseni k narodu pod
hlavickou "Vsem obcanum". Pravilo se v nem:
"Dne 20. srpna 1968 o 23. hodine prekrocila vojska SSSR, Polske lidove
republiky, NDR, Madarske lidove republiky a Bulharske lidove republiky
hranice CSSR. Stalo se tak bez vedomi presidenta republiky, predsednictva
NS, predsednictva vlady i prvniho tajemnika UV KSC a techto
organu...Predsednictvo UV KSC povazuje tento akt za odporujici nejenom
zakladnim zasadam vztahu socialistickych statu, ale za potreni zakladnich
norem mezinarodniho prava..."
Predsednictvo Narodniho shromazdeni vydalo rovnez sve prohlaseni. Pravi se
v nem:
"...vyjadrujem hluboky a zasadni nesouhlas s postupem spojeneckych (??)
vojsk, ktera dnes zacala bezduvodne obsazovat nasi republiku. Doslo tak k
poruseni suverenity naseho statu, ktere je nepripustne v nasich dalsich
vztazich..."
Prohlaseni stejneho smyslu vydala i vlada Ceskoslovenska. Kratce na to byli
vladni a komunisticti predstavitele zatceni okupanty a odvleceni neznamo
kam. Temer tyden o jejich osudu nebylo nic znamo. Pak se nahle objevili v
uloze "vyjednavacu", pod zamkem, hlidani ozbrojenymi strazci, v Moskve, kde
byli prinuceni prijmout diktat, ktery se oficialne nazyval "Moskevsky
protokol". Jediny muz, ktery odeprel tento diktat podepsat, byl MUDr.
Frantisek Kriegel, cin to v danych podminkach hrdinny. Moskevsky protokol
znamenal de facto legalizaci okupace, trebaze se vsichni tvarili, ze tomu
tak neni. Mezitim narod doma vyckaval a pasivne odolaval okupacni moci -
"ani zkrivit vlas, ale ani kapku vody".
Po zahajeni tzv. normalizace okupanty dosazenym kolaboracnim rezimem
Gustava Husaka se zacalo proslychat, ze jednim z podnetu, ktere k okupaci
vedly, byl tzv. "zvaci dopis", ktery nekolik cs. komunistickych pohlavaru
udajne zaslalo sovetskemu vedeni.
Husakova loutkova vlada se tuzila. Prvni vyroci okupace bylo poznamenano
brutalnimi zakroky proti demonstrantum protestujicim proti rezimu. Z
okupace se stala internacionalni pomoc, za kterou se vzdaval horouci dik a
UV KSC zrusil shora citovane stranicke prohlaseni ze dne 21. srpna 1968
jako "...nemarxisticke, netridni a a od zakladu nespravne". Nedlouho na to
byl vydan nechutny pamflet s nazvem "Pouceni z krizoveho vyvoje ve strane a
spolecnosti", ktery odsoudil Dubcekuv rezim a ktery se stal na dlouha leta
bibli kolaborantu. Zabednenost Husakova rezimu byla dokonala, nevsimavost
ke svetovemu deni bez mezi. V dobe, kdy sovetske imperium praskalo ve
svech, kdy velky Gorbi, na zapade oslavovany jako novy Mojzis, jezdil po
svete a snazil se presvedcit statniky, ze SSSR je na ceste stat se tou
nejdokonalejsi demokracii sveta a mj. odsoudil i vpad SSSR do
Ceskoslovenska. Husakovci s klapkami na ocich si stale mleli svou. XVII.
sjezd KSC, konany v breznu 1986, velice kladne hodnotil svou tzv. politiku
postavenou na pevnych zakladech "Pouceni" a vytycil si ukoly "rozvoje nasi
spolecnosti v obdobi do roku 2000". Ke konci roku 1988 rezim vydal
zajimavou publikaci, svedcici o naproste politicke zaslepenosti. V edici
Panorama vysla prirucka "Dejiny Prahy v datech" (autorsky kolektiv
komunistickych historiku vesmes ovesenych z obou stran honosnymi tituly
PhDr., CSc., DrSc.), kde se o srpnovych udalostech 1968 pise klasickou
stranickou cestinou:
"21. 8. 1968. Spojenecka vojska peti statu Varsavske smlouvy vstoupila do
CSSR. Jejich zasah jako akt solidarity socialistickych zemi predesel
nastupu kontrarevoluce a zabranil vytrzeni Ceskoslovenska ze spolecenstvi
socialistickych statu. Pravicove vedeni KSC vydalo netridni
protiinternacionalisticke prohlaseni, jehoz zverejneni dezorientovalo
komunisty a umoznilo kontrarevolucnim silam rozpoutat otevrenou
protisovetskou kampan..."
Nez uplynuil rok, sovetske imperium vcetne Husakova hanebneho rezimu zaslo
na ubyte. Z planu "rozvoje do roku 2000" seslo. Opet se vyskytly otazky,
tykajici se udalosti kolem srpna 1968, vcetne onoho povestneho "zvaciho
dopisu", udajne psaneho hrstkou komunistickych zradcu. Veliky Gorbacev se k
tomu odmitl vyjadrit. Jeho nastupce na ruskem trunu, Boris Jelcin, ohledy
sveho predchudce nesdilel. Na nekolikery dotaz ceskeho prezidenta Vaclava
Havla reagoval prohlasenim, ze se tento dopis v moskevskem archivu skutecne
nachazi. Dne 18. cervence 1992 telefonoval Havlovi, ze inkriminovany dopis
zasle do Prahy. Den na to se na Prazsky hrad dostavil osobni Jelcinuv posel
Alexander Popov a Havlovi predal zapecetenou obalku. Vaclav Havel toho dne
odpoledne na tiskove konferenci informoval verejnost o obsahu obalky.
Obsahovala dva dokumenty. Prvnim z nich byl tzv. "zvaci dopis", ve kterem
se nekolik komunistickych pohlavaru obraci na tehdejsiho sefa Sovetskeho
svazu Leonida Brezneva a poukazuji na ohrozeny socialismus v
Ceskoslovesnku. Havel citoval z dopisu (preklad do cestiny):
"...v techto slozitych podminkach se obracime na vas, sovetske komunisty,
vedouci predstavitele komunisticke strany SSSR, s prosbou o poskytnuti
podpory a pomoci vsemi prostredky, ktere mate. Jen s vasi pomoci lze vyrvat
CSSR z hrozneho nebezpeci kontrarevoluce..."
Havel dale uvedl, ze pod timto dopisem jsou svou rukou podepsani Alois
Indra, Drahomir Kolder, Oldrich Svestka, Antonin Kapek a Vasil Bilak. Druhy
dokument v obalce byl osobni dopis Antonina Kapka, kterym se Kapek obraci
na svou vlastni zadost o pomoc sam za sebe. K tomu Havel dodal, ze nekolik
dni predtim obdrzel od Jelcina zapis z porady peti nejvyssich
komunistickych predstavitelu peti zemi, okupantu Ceskoslovenska, konany 18.
srpna v Moskve, na ktere Breznev navrhnul pouzit zmineny dopis k
oficialnimu zduvodneni nasledne intervence do Ceskoslovenska. Breznev
uvedl, ze onen dopis mu byl predan na schuzce Varsavske smlouvy dne 3.
srpna 1968 v Bratislave. Signatari v nem mimo jine zadaji, z obavy pred
stavajici situaci v Ceskoslovensku o maximalni utajeni. Boris Jelcin k tomu
uvedl, ze tyto dokumenty byly v zapecetene obalce oznacene textem "Nikdy
neotvirat". Havel dodal:
"...mnohokrat jsem rekl, ze je v nasem bytostnem zajmu poznat pravdu o nasi
nedavne historii a dat pruchod spravedlnosti..."
Ze jmenovanych autoru a signataru inkriminovaneho dopisu byli v te dobe jiz
ctyri mrtvi. Alois Indra, clen UV KSC a dlouholety predseda Federalniho
shromazdeni, zemrel v roce 1990. Drahomir Kolder, clen predsednictva UV
KSC, zemrel 1972. Oldrich Svestka, tajemnik UV KSC a sefredaktor Rudeho
prava, zemrel v roce 1983. Antonin Kapek, clen UV KSC, generalni reditel
CKD a vedouci tajemnik Mestskeho vyboru KSC, spachal v roce 1990
sebevrazdu. Jedinym zijicim clenem petice zustal Vasil Bilak. Ten se ale k
tomuto dopisu nechce znat, tak nejak na vsechno zapomnel. Mezi nim a
reporterem televize, ktery s nim rozmlouval (a mj. mu oznamil, ze dle
vysetrovatele pro analyzu udalosti let 1967 az 1970 pana Milose Barty, se
Bilak zacatkem 70. let pokusil onen dopis ze sovetskych archivu ziskat
zpet) doslo k zajimave rozmluve:
Bilak: "Ziadny list som sa nepokusal ani ziskat, ani nic, ale uz v
historii bolo vela podvrhov hroznych a nebudem prekvapeny, ked i tento je
podvrh. Ja dopis nevidiel a neviem, co to je."
Reporter: "Takze vy ste s menovanymi panmi ziadny list nenapisal?"
Bilak: "Neviem o tom, ze by som nejaky list podpisoval."
Reporter: "V liste ste mel ziadat, aby SSSR zakrocil vsetkymi moznymi
prostriedkami na ochranu socializmu, ktory ohrozuje kontrarevolucia."
Bilak: "Ja som byl vzdycky zastancom toho, aby sme riesili vsietky nase
problemy nasimi silami..."
Den na to byl Vasil Bilak predvolan k vyslechu na bratislavskou pobocku
Federalniho vysetrovaciho sboru, kam se dostavil s advokatem Alfonsem
Langrem, ktery Bilakovi striktne zakazal s kymkoliv o pripadu hovorit.
Bilak, ktery pri vyslechu vyuzil sveho prava nevypovidat, presto neodolal a
na otazku reportera, zda je autorem zvaciho dopisu, odpovedel:
Bilak: "Vysetrovateli som uvedol, ze som nic nekoncipoval, nic som nepisal
a nic som nepodepisal. A tim to skoncilo."
Reporter: "Pane doktore, jakym zpusobem si myslite, ze se tam vzal ten vas
podpis?"
Bilak: "To at oni doloziju, ze je moj. Ja to neviem."
Reporter: "Myslite, ze to byl nekdo z vasich byvalych pratel na UV?"
Bilak: "To ja nemozem dolozit, ja nie som z tych, ze bych nekoho anonymne
obvinoval."
Reporter: "Takze vy verite tomu, ze ten podpis na dopise neni vas?"
Bilak: "Ja mam rad historiu a z historie viem, ze falsifikatov v zivote
bolo vela, a velmi hodnovernych. Zde ide o velmi dobru robotu."
Dozorci prokurator pripadu, Vladimir Nechanicky, dal v podstate za pravdu
Bilakovi: "Je velice obtizne prokazovat skutkove, jak doslo k vytvoreni
onoho dokumentu, kdo ho psal, kdy ho psal, kdy ho odeslal, kdo ho skutecne
podepsal apod. Bude veci vysetrovatele, aby zejmena z hlediska
kriminalistickeho identifikoval a bezpecne zjistil, zda nejde o podvrh, jak
v tisku uvedl Bilak. Pujde o prozkoumani pravosti listiny z hlediska
kriminalisty, tedy chemickeho, daktyloskopickeho, popripade
pismenoznaleckeho."
Krome Bilaka a vysetrovatelu nikdo o pravosti dokumentu pochyby nema.
Tehdejsi predseda KSCM Jiri Svoboda: "...o existenci zvacich dopisu se
mluvilo a psalo pres dvacet let a ani ta jmena nejsou zadnym prekvapenim.
Domnivam se ale, ze zadny podobny dopis nemohl ospravedlnit atak Varsavske
smlouvy, at je pod nim podepsano pet nebo padesat lidi..."
Alexander Dubcek, tehdy predsedal Federalniho shromazdeni: "...je dobre, ze
tento dopis je uz na svete, ale na podstate veci, ktore se delali v r.
1968, na verolomnosti sovietskeho vedenia a vojenske okupacie
Ceskoslovenska to nic nemeni..."
Dopis na svete byl, ale hned od zacatku byla jeho pravost zpochybnovana.
Pripad, lze-li to tak nazvat, se protahoval, pak doslo k rozdeleni
Ceskoslovenska, zajem opadl, vse slo, jak uz je v Cesku zvykem, do
vytracena. Jine skandaly, jine afery, kdo by se se starymi kramy mazal?
Vzdyt mame tlustou caru a pokud mozno co nejmensi zpetne zrcatko pana
Klause, kteremu se pohled do minulosti nezamlouva, mohl by narusit budovani
Potemkinovych vesnic. Ostatne vzdyt ten tzv. pravni system soucasneho Ceska
je pravne svazan se systemem komunistickym, tudiz o zadny prestupek vlastne
ani nejde. Bilak je stejne mimo dosah ceske jurisdikce. Ale ani ti, kteri
se v jeji moci nachazeji, se nemaji ceho obavat. Kupr. Milos Jakes a Jozef
Lenart, oba obzalovani z vlastizrady. Urad pro vysetrovani zlocinu predal
dukazni material o jejich cinnosti Mestskemu soudu v Praze. Nejmenovany
soudce, v "neverejnem" rizeni, vratil statnimu zastupci jejich pripad k
dosetreni, neb dle pana sudiho podle toho, co bylo predlozeno a podle stale
platnych komunistickych zakonu se zda, ze vubec (ale vubec!) se nejedna o
trestny cin. Udajne nektere materialy "nemapuji dostatecne cinnost
obzalovanych v krizovych dnech a dokonce neni dostatecne overena jejich
pravost!" (oznameno 9. srpna 1997). Jini udajni velezradci, napr. Karel
Homan, jsou na tom jeste lepe. Jeho obzaloba lezi na Mestskem soude v Praze
a o rizeni v jeho veci se zatim neuvazuje. Dosici se "pruchodu
spravedlnosti", po ktere volal president Havel po dodani "zvaciho dopisu",
je v pravnim marastu Ceske republiky v nedohlednu.
Lakewood, Ohio, USA, 21. srpna 1997