Reakce na článek Václava Žáka od Jana Vučky
Vážení přátelé, reaguji na článek Pokrytectví uveřejněný v Britských listech 7.11.
Se zájmem jsem přečetl článek pana Žáka o rasizmu. V mnohém, co napsal, s ním souhlasím.
V české společnosti je opravdu dosti rozšířená netolerance (píšu záměrně "netolerance", neboť podle mého názoru to není jen problém rasizmu).
Stejně jako Vy jsem pohoršen i tím, jak k tomuto problému vláda přistupuje. Vzpomínam si dobře na televizní debatu vinovanou hromadnému odchodu Romu do Kanady. Tehdy byl problém ještě nový a osobnosti pozvané do televizního studia veřejnř předvedly, že jsou, jak se hezky eesky říká, "mimo mísu". Místo nějakého řešení nebo alespoň demonstrace snahy o něj jsme slyšeli diskuzi na téma CO TO JE RASIZMUS.
Debata to byla skutečně intelektuálská a naprosto zbytečná. Jsem si jist, že většina diváku si dokáže docela dobře představit, co to rasizmus je. Místo toho bych byl rád od nich slyšel nějaký konkrétní návrh, co s tím dělat. Toho jsem se však nedočkal.
Místo toho se bavili o nepodstatných podružnostech, jako například jestli je vyprávění vtipů o Židech rasizmus nebo ne.
Mimochodem - ministryně Parkanová se mýlí. Znám vtipy o Židech, při kterých se zasměji a přitom nejsou rasistické ani náhodou.
Ne každá legrace z někoho je rasizmus.
Když ani člen vlády, kterou jsme zprostředkovaně zvolili, aby řešila podobné problémy, které nemůžou vyřešit jednotliví občané, není schopen s něčím přijít a místo toho mluví o detailech, je někde chyba.
Nemohu však souhlasit s odstavcem: "Nechcete si na chvíli představit, jak byste u nás žili, kdybyste měli tmavou pleť? Víte, kolik násilí byste si užili? Jak byste se báli jezdit metrem, jak byste se snažili vozit své děti ze školy autem, protože ve veřejné doprave by je zbili? Jak by vás vyhazovali z hospod? To u nás nezažívají jenom Rómové, ale indičtí lékaři, studentky z Alžíru, atd. "
Já si to dokážu představit docela dobře. Shodou okolností dokonce tmavou pleť mám, neboť část mých předků pochází z Latinské Ameriky (sí, mi padre es de Bolivia).
Násilí jsem si užil jen na základní škole, kde jsme se svorně mydlili bez ohledu na barvu pleti a občas ani pohlaví.
Auto nemám, takže jezdím metrem a nikdy jsem se v něm nebál a ani jsem v něm nebyl zbit. Pro upřesnění: na výšku měřím 174 cm, takže mohutnými rameny to nebude.
Z hospody mě také nikdy nevyhodili. Nechci tím popírat fakt, že hodně lidí takové štěstí nemělo. K podobným věcem bohužel dochazí dodnes a uvědomí si to každý, kdo si jen občas přečte černou kroniku. Nelze ale dělat obecné závěry typu "je nepředstavitelné žít u nás s tmavou pletí", jak se to snaží pan Žák sugerovat. To přesně tentýž způsob myšlení, jaký používají rasisté. Hodně cikánů jsou lotři, takže všechny cikány do plynu.
Citovaný odstavec podsouvá čtenáři něco podobného, jen opačně směrovaného. Hodně lidí s tmavou pletí bylo u nás zmláceno, tedy si nelze představit, že bych měl tmavou pleť a jel pražským metrem.
Ve skutečnosti je to představitelné velice snadno - já jím jezdím denně. Když budeme dělat podobně obecné závěry, tak nebudeme v logice o nic lepší než zastánci rasizmu.
Mluvme o konkrétním počtu Romů, kteří jsou lotři, a stejně tak o konkrétním počtu lidí s tmavou pletí, kteří byli zbiti. Možná zjistíme, že jejich devět procent, možná zjistíme, že je těch procent devadesát. Dokud tohle číslo ale nebudeme znát, vyvarujme se raději dalekosáhlých závěrů.
Když budeme a priori tvrdit, že všichni se indičtí lékaři bojí jezdit metrem, budeme už jen krůček třeba od zavedení diskriminace naruby.
Nevím, jak se na to dívají černoši v USA - třeba jsou většinou spokojeni. Mě to uráží. A sám mám tmavou pleť, takže mě nemůže nějaký pošuk, který údajně hájí lidská práva, obvinit s rasizmu vůči černochům nebo Hispáncům. Nedokážu pochopit, jak je něco podobného možné v civilizované zemi na konci dvacátého století.
Kromě takových věcí, jako je třeba morálka, tu je jeden zcela konkrétní důvod, proč jsem proti.
Pokud je nějaké skupina obyvatel diskriminována, musí každý občan vystupovat proti, i kdyby on sám z toho měl výhodu. Nikdo mu totiž nezaručí, že příště nebude diskriminován on.
Jediné rozumné řešení je odmítnou diskriminaci jednou provždy, ať už pozitivní nebo negativní (což je vlastně totéž, jen se tomu jinak říká).
Upřímě doufám, že k podobnému vývoji, jako v USA u nás nikdy nedojde. Aby se to splnilo, je třeba nemít předsudky. Ani vůči menšinám typu "všichni cikáni jsou zlí",jak to dělají rasisté, ale ani naopak "všechny studentky z Alžíru jsou zbity", jak to naznačuje odstavec z článku pana Žáka, který jsem citoval.
Jan Vučka
