čtvrtek 27. září O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Analýza (pro časopis Redhot): Svoboda slova v České republice? Jen někdy a jen pro někoho… (Tomáš Pecina) Dr. Erika Schlagerová, Helsinský výbor amerického Kongresu Britským listům: "I po útoku na WTC máme v Americe svobodu slova - svobodu říkat i takové hlouposti, jaké řekl Jan Kopal Americká "válka" proti terorismu: Američtí činitelé v Bruselu: USA "nebude nyní v první řadě reagovat vojensky" Analýza: O hrozbě biologických a chemických zbraní (Guardian) Osama bin Laden: Tak jaké důkazy mají Američané proti Osamu bin Ladenovi? (Christian Science Monitor) Rahimullah Yusufzai: Mé setkání s Osamou bin Ladenem Vatikán: Jak se na možnost americké vojenské pomsty dívá papež Jan Pavel II. Tři pohlednice Tomáše Hruše z Vietnamu: Duchové vietnamské války Do vietnamské džungle Urputný malující stařec Reakce: Jak odpoví Amerika (Petr Homoláč) Reakce Hnutí pro život: Má oponentka je zcela nekonsistentní (Zdeňka Rybová) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Tomáš Hruš

Na venkove ho maji skoro vsechny zeny, ve meste mene, hlavne trhovkyne. Urcite ale je pro Vietnam stale typicky. Je velmi prakticky, chrani celou hlavu a pritom nebrani vzduchu, aby vas v horkem pocasi chladil.

Jinak tu zeny nosi siroke tenke kalhoty a volne halenky, vetsinou s dlouhymi rukavy. Na venkove je casto zvykem si pri praci satkem zakryvat celou tvar hned pod ocima. Mestske obleceni se nijak podstatne nelisi.

Sukne tu neleti, spatne se v nich jezdi na motorkach a na kolech. Na nohou nosi zeny i muzi vetsinou jednoduche paskove pantofle nebo sandaly. Ponozky jen vyjimecne. Muzi to maji taky jednoduche, vetsinou tmave kalhoty a svetla kosile s kratkymi rukavy, na hlave pak ksiltovka.

Ted jsme v Hanoji - na severu zeme a leti tady jako pokryvka hlavy zelena tropicka prilba, jakou snad nosi i armada a jakou pry nosil i Ho Ci Min. I ja jsem si jednu takovou koupil - nepripominam v ni Ho Ci Mina, ale spis lovce Pampaliniho, obzvlast kdyz se ovesim vsemi svymi fotoaparaty, to ale vubec nevadi, proti slunci slouzi opravdu dobre.

V Hanoji neni nijak zvlast moc pametihodnosti, tou rozhodne nejbizarnejsi je Ho Ci Minovo mauzoleum. Nemohu se ubranit srovnani s vudcem ruskeho proletariatu, ktery travi svuj cas na Rudem namesti - a tady vychazi velky Asiat o neco hur.

Vojaci, kteri ho hlidaji maji sice krasne belostne uniformy a bezvadne pochoduji, cela prohlidka mauzolea vsak pusobi spis jako turisticka atrakce, uplne tu chybi onen ponury patos, ktery tak dokonale vyrabeji okolo sve slavne mrtvoly Rusove.

Kazdopadne i tady nesmite mit u sebe vubec nic (je tu zdarma uschovna), pak se musite seradit ve skupinach do dvojstupu a vojaci si vas postupne predavaji. Skupina vzdycky popojde od jednoho k dalsimu, ten ji zastavi a po chvili pusti dal. Posledni dustojnik skupine zasalutuje a pak ji doprovazi celou cestu vlasnim mauzoleem.

Strycek Ho, jak mu tu rikaji, lezi (uplne stejne jako V.I.L.) ve sklenenem sarkofagu, ma zavrene oci, ruce volne polozene na tele a vypada jakoby byl z vosku. Vtipkujici turiste zmlkaji a nevericne ziraji.

A pak jste z klimatizovaneho prostoru zase venku na palicim slunci a muzete si jeste jit (za 1/3 dolaru) prohlednout prezidentsky palac, kde velky Ho prijimal navstevy, domek, kde pracoval a letni bungalov. Muzete spatrit jeho stul, knihy, tezitko... Maji tu jeste Ho Ci Minovo muzeum, to jsme ovsem vynechali, nemusime zase videt uplne vsechno.

Hanoj je hlavni mesto Vietnamske socialisticke republiky, soude podle mnozstvi napisu okolo silnic (ne ze bychom jim rozumeli, ale jeste si ten design rudych transparentu se zlutymi pismney pamatujeme) tu maji socialismus podstatne rozvinutejsi nez na jihu, okolo Ho Ci Minova mesta. Taky tu maji o neco drazsi hotely a o neco mene ochotny personal, socialismus se proste pozna.

Stare mesto v Hanoji je system uzkych ulicek, z nichz kazda je pojmenovana po nejakem remesle - a dodnes se tu ta remesla provozuji. Tak tu muzete najit ulicku s botami, ulicku, kde primo pred vami vyrabeji nahrobni desky, muzete zajit do ulicky, kde se prodavaji ruzne -jak pise pruvodce- "ghost money", coz jsou vonne tycinky a podobne. Rika se, ze stare mesto je skutecnym srdcem Hanoje a je pravda, ze uz toho tu o moc vic k videni neni.

Muzete se ovsem vypravit na vylet. Tridenni vylet do Halong Bay je zaitek, ktery urcite stoji za tech 30 dolaru, ktere za nej zaplatite. Kdyz si navic uvedomite, ze za tech 30 dolaru mate dopravu (autobus 175km, lod, autobus) tam a zpet, dva noclehy, dve snidane, tri obedy a dve vecere, neni to vubec spatne.

Pokud si chcete vytvorit predstavu jak vypada zaliv Halong, je potreba si vzpomenout na cinske obrazy, na nichz je utes strme se zdvihajici z more a porostly bujnou vegetaci. Cely zaliv tu je plny takovych ostruvku - od malych utesu az po nejvetsi ostrov Cat Ba, s mestem, nekolika vesnicemi a stejnojmennym narodnim parkem. Takovych ostrovu je tu celkem 3000 (ano, ty nuly jsou opravdu tri), z toho asi 900 jich ma jmeno. Jsou tvoreny vapencem a plne krasovych jeskyni. Cestou na Cat Ba muzete jednu navstivit - a uvidite obrovske prostory nekolikasetmetrovych rozmeru a plne krapniku, ktere za Americke valky slouzily jako ukryt pro severovietnamske vojaky.

Narodni park Cat Ba nabizi jako atrakci petihodinovy trek dzungli. Neco takoveho jsme si samozrejme nemohli nechat ujit! Vypada to tak, ze se behem prvnich par kroku uplne propotite, ale ne tak jako u nas - uplne, to znamena, ze clovek vypada, jako by prave vylezl z vody.

Je horko, nikde se nepohne ani listecek, nic cloveka nechladi, vlhkost se blizi 100% - a tak to vydrzi nasledujicich 5 hodin bez naroku na jakoukoli zmenu.

Autobus, ktery vas totiz na zacatek treku dovezl uz zase odjel a vam nezbude nez dojit celych tech 15km az k zalivu, kde na vas ceka lod. Rozhledy po ceste zadne nejsou, ackoli se prechazi sest hrebenu, vsude kolem je totiz prales.

Slysite straslive zvuky, o nich pruvodce tvrdi, ze to nic neni, ze to jsou jen cikady, ale vy mu neverite ani slovo. Divne chlupate kobylky, co vypadaji trochu jako zaba a trochu jako netopyr vam skacou po nohach a jak se zastavite, prileti komari.

Zazitek, ktery stoji za vyzkouseni, ale malokdo si ho asi bude touzit zopakovat. Pointou je tvrzeni pruvodce, ze na ostrove je vcelku prijemne klima a prales, ktery tam vidite neni zase az tak doopravdy skutecny tropicky prales.

Zaliv Halong vam ovsem prinese i zazitky velmi prijemne. Je tu zvykem, ze kamkoli se pluje lodi, na dvacet az tricet minut se vzdycky zakotvi nekde mezi ostruvky a je volno na koupani. Takove misto na koupani jako tady asi nenajdete jinde na svete - uprostred zalivu kotvi ticha lod, voda je neskutecne tepla a cista, okolo se tyci sedmdesatimetrove steny porostle pro nas naprosto neznamymi rostlinami...

A pokud vam jeste zacne za protejsi ostrovem zapadat slunce, je cela scenerie opravdu uz daleko za hranici toho nejkycovitejsiho kyce - ale tady je to scenerie skutecna!

Cely zaliv je pod ochranou UNESCO, udajne je neco podobneho uz jen v Cine a v Thajsku.

Do Hanoje jsme prijeli nocnim autobusem z mesta Hue. I to je zazitek, ktery stoji za zaznamenani. Takova nocni jizda vam prinese v zasade tri druhy prozitku.

Prvni z nich zprostredkuje posadka autobusu. Je tu totiz oblibenou zabavou chodit do tzv Karaoke baru, kde si muzete zazpivat se svym oblibenym interpretem. V autobuse sice karaoke nainstalovane neni, to ale posadce (vetsinou tvorenou tremi lidmi) vubec nebrani aby pustila radio uplne nadoraz a zpivala z plnych plic hity vietnamskeho stredniho proudu. Samozrejme ze si nezapomenou po kazde pisni halasne aplaudovat.

Druhy prozitek vam prinesou opili spolucestujici, ten jiste nemusim podrobne rozebirat.

A treti, ten nejzajimavejsi, ziskate sledovanim toho, co se deje venku. Domy jsou tu totiz otevrene do ulice a tak muzete videt rodiny, jak spolecne posedavaji na rohozich ci sedackach a sleduji televizi - ten novodoby oltar, zatimco v patre osamele sviti oltare budhisticke.

V Hanoji skoncila nase cesta na sever, dnes vecer se obracime a jedeme zpet na jih, nejprve do mesta Hue, odkud se da navstivit takzvana "demilitarizovana zona", kde navzdory jejimu nazvu zustalo asi nejvic pamatek na Americkou valku. Pak se presuneme zpet do Ho Ci Minova mesta, odkud mame v planu uskutecnite jeste nekolikadenni vylet do delty reky Mekong - coz ma byt udajne jeden z nejzajimavejsich (a pro Vietnam nejtypictejsich) vyletu, jake ve Vietnamu muzete absolvovat.

Zdravim do Ceska!

Tomáš