Jak se na možnost americké vojenské pomsty dívá papež Jan Pavel II.

Papež Jan Pavel II. se octl v ohnisku debaty ohledně toho, zda zaútočit či nezaútočit na teroristy, když tento týden navštívil Kazachstán, středoasijskou republiku s muslimskou většinou, napsal včera list Guardian.

Krátce řečeno, sdělil Georgi Bushovi: "Máte právo zaútočit na viníky, ale umírněně. Nevinní nesmějí trpět."

Na papež, který odsuzuje trest smrti a systematicky, ostře kritizuje americké bombardování Iráku, je to možná do určité míry změna filozofie, neboť nyní přijímá, že je spravedlivé usmrtit některé lidi.

Papež ovšem to tak otevřeně neřekl a hlavním tématem jeho projevů byl požadavek smíru mezi křesťany a islámem a potřeba odvrátit světovou válku.

Aby byl schopen hovořit ke globálnímu publiku, svou mírovou modlitbu pronesl anglicky. Avšak také ostře odsoudil terorismus a požadoval, aby byly osoby, odpovědné za teroristické útoky z 11. září pohnáni k spravedlnosti.

Jeho mluvčí Joaquin Navarro-Valls vysvětlil v rozhovoru s tiskovou kanceláří Reuters, co to všechno znamená:

"Je jasné, že jestliže někdo společnosti obrovským způsobem uškodil a hrozí nebezpečí, zůstane-li na svobodě, že to udělá znovu, máte právo použít pro společnost, jíž stojíte v čele, princip sebeobrany, přestože k tomu zvolíte agresivní prostředky." Navarro-Valls uvedl, že papež chápe, že při obraně národa je někdy nebezpečnější sedět v nečinnosti a neudělat nic.

"Někdy je moudřejší jednat a nebýt pasivní. V tomto smyslu není papež pacifistou, protože si člověk musí uvědomit, že se jménem míru mnohdy koná strašlivá nespravedlnost. Někdy znamená sebeobrana, že to může vést k něčí smrti.

Lidé, kteří vykonali strašlivý zločin, musejí buď být umístěni do situace, kde už ho nebudou moci opakovat, tím, že budou uvězněni, anebo platí princip sebeobrany se všemi svými důsledky."

Mír musí někdy ustoupit sebeobraně, řekl papežův mluvčí a pokračoval: "V křesťanské etice je mír velmi významnou hodnotou, ale společné dobro, morální i hmotné, stojí někdy nad mírem.

Někteří lidé v Evropě chtějí vidět papeže jako pacifistu a někteří lidé v Americe ho chtějí vidět jako člověka, který chce uplatnění spravedlnosti všemi prostředky. Obojí interpretace je chybná.

Pacifismus je schránka, do níž je možno vložit téměř všechno. Na druhé straně musí být učiněno spravedlnosti zadost ale člověk si musí dávat velký pozor, aby při tom nespáchal další nespravedlnosti," uvedl dr. Navarro-Valls.

Tato argumentace je velmi nepevná a papežův mluvčí to ví, ale papež při ní využívá zásat svatého Tomáše Akvinského, teologa z 13. století, který zdůraznil, že válka musí být až úplně posledním možným řešením, musí ji schválit legitimní vláda a cílem války musí být napravit nespravedlnost a konečným jejím cílem musí být mír.

Tomáš Akvinský také zdůraznil, že civilní mrtví a ranění jsou pouze ospravedlnitelní, pokud tyto oběti nevyhnutelně vzniknou při ničení vojenského cíle. Avšak pro mnohé katolíky, kteří vědí, jak často papež odmítá krveprolévání, jeho opatrné schvalování vojenské akce je překvapením.

Papež ví velmi dobře, že "chirurgické zákroky", tj. bombardování Iráku, usmrtily mnoho žen a dětí a že totéž se může klidně stát v Afghánistánu.

V katolické církvi - obdobně jako ve většině vlád a společností - zuří neshody ohledně toho, jak by se mělo správně reagovat na teroristickou hrozbu.

Někteří levicově naladění kněží v Itálii s papežem otevřeně nesouhlasí a účastnili se demonstrací před americkým velvyslanectvím, kde se modlili za to, aby Američané nepodnikli odvetný vojenský útok.

Avšak někteří američtí biskupové v podstatě požehnali americké vojenské odvetě.

Mnozí ve vatikánské hierarchii souhlasí. Jiní zdůrazňují, že papežův mluvčí Navarro-Valls si měl dát pozor na to, co říká, a měl o papežově názorech na tuto věc hovořit jen eufemisticky.