Britské listy


čtvrtek 27. září

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Analýza (pro časopis Redhot):
  • Svoboda slova v České republice? Jen někdy a jen pro někoho… (Tomáš Pecina) Dr. Erika Schlagerová, Helsinský výbor amerického Kongresu Britským listům:
  • "I po útoku na WTC máme v Americe svobodu slova - svobodu říkat i takové hlouposti, jaké řekl Jan Kopal Americká "válka" proti terorismu:
  • Američtí činitelé v Bruselu: USA "nebude nyní v první řadě reagovat vojensky" Analýza:
  • O hrozbě biologických a chemických zbraní (Guardian) Osama bin Laden:
  • Tak jaké důkazy mají Američané proti Osamu bin Ladenovi? (Christian Science Monitor)
  • Rahimullah Yusufzai: Mé setkání s Osamou bin Ladenem Vatikán:
  • Jak se na možnost americké vojenské pomsty dívá papež Jan Pavel II. Tři pohlednice Tomáše Hruše z Vietnamu:
  • Duchové vietnamské války
  • Do vietnamské džungle
  • Urputný malující stařec Reakce:
  • Jak odpoví Amerika (Petr Homoláč) Reakce Hnutí pro život:
  • Má oponentka je zcela nekonsistentní (Zdeňka Rybová)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Duchové vietnamské války

    Tomáš Hruš

    V pripade komunistu je jedno, jak se dostanou k moci - at uz je to tak jako u nas, nebo v  Severnim Vietnamu po radnych volbach, ci behen nejakeho nasilneho prevratu. Dobrovolne se ji pak nevzdaji. Pravda je ovsem take ta, ze v jiznim Vietnamu se zadne volby nekonaly a zdejsi prezident byl samozvanec. Ale branil komunisticke expanzi ze severu, a tak mel podporu USA. Tenhle stav vedl k faktickemu rozdeleni zeme na dve casti - delici linkou se po Zenevskych dohodach z roku 1954 stala 17. rovnobezka, de facto ale reka Ben Hai, ktera ji pomerne tesne kopiruje.

    Pet kilometru na sever i na jih od reky byla vytvorena takzvana demilitarizovana zona a v jejim tesnem okoli se behem komunisticke expanze odehraly nejtezsi bitvy Americke valky. Mnoha mista z teto oblasti uz svymi nazvy vraceji Americanum jejich traumata - Khe Sahn, Quang Tri, Hamburger Hill, Rockpile, kota 840 jih a sever etc...

    Na nasem vylete jsme meli moznost spatrit skalnaty ostroh zvany Rockpile, ktery byl vyznamnym bodem pro USA a ktery Severovietnamci nemohli dobyt. Podel cele demilitarizovane zony zridili Americane nekolik vojenskych zakladen, ktere mely prerusit takzvanou Ho Ci Minovu stezku - dopravni tepnu vedouci pralesy, ktera mela za ukol zasobovat komunisticke guerily (Vietkong) na jihu zeme. Kopcovita krajina je dnes z  velka casti odlesnena. Kdyz se totiz USA nedarilo prerusit zasobovani Vietkongu ze severu, rozhodly se dzungli zlikvidovat. Na hory proto byly svrzeny desitky tisic tun defoliantu, ktere vyhubily veskerou vegetaci. Eroze pak odnesla urodnou pudu a dodnes roste na horach jen trava. Vlada se udajne pokousi o zalesnovani, ale bude to prace nejmene na destileti.

    Nejkrvavejsi bitva teto valky se odehrala v okoli americke zakladny Khe Sanh. Bylo to letiste, lezici na nahorni plosine s nadhernym vyhledem (ve vietnamstine ten nazev udajne znamena "Krasne misto"). Zakladna byla ostrelovana severovietnamci. Podle prezidenta Johnsona mela vsak byt za kazdou cenu udrzena - a toto rozhodnuti vedlo k tomu, ze v jejim okoli bylo v nasledujicich deviti tydnech svrzeno 100 000 tun vybusnin a dalsi desitky tisic tun defoliantu vcetne napalmu. Nebylo to vsak prilis efektivni, protoze Severovietnamci byly tak blizko u zakladny, ze hrozilo bombardovani vlastnich lidi. Severni Vietnam nemel ani nikdy v umyslu na zakladnu skutecne zautocit, cele mu to vsak poslouzilo jako zasterka pripravovane ofenzivy Thet, behem ktere se pokusil obsadit mnoha dulezita mesta. Ofenziva byla sice odrazena, ale spolu s bitvou o Khe Sanh znamenala postupny obrat americkeho verejneho mineni a ve svem dusledku pak stazeni USA z valky.

    Na miste nekdejsi zakladny Khe Sanh dnes jsou jen kavove plataze a male muzeum s nekolka fotografiemi. Pred muzeem je torzo americkeho tanku, letecky motor s polamanou vrtuli a ponicene delo. Kolem chodi nekolik prodavacu a snazi se vam vnutit nabojnice, nebo pomuchlane vojenske znamky. Je to tiche a mirumilovne misto - a prece v tu v roce 1968 zahynulo okolo 10 000 severovietnamskych vojaku, 500 Americanu a nepocitane civilistu.

    Prozmenu na sever od reky Beh Hai lezi vesnice Vinh Moc. Kdyz USA v roce 1966 zacaly s masivnim bombardovanim svernich oblasti, stala se cela tato provincie nebombardovanejsim mistem sveta. Aby si zachranili alespon hole zivoty, zacali mistni obyvatele kopat system tunelu, do nehoz by se mohli skryt. Dodnes je tu 2.8km chodeb, ktere jsou v hloubkach od patnacti do osmadvaceti metru. Jejich obyvatele v nich zili cele dva roky - dokonce se tu pry narodilo i  sedmnact deti!

    Tyhle tunely jsou prostrornejsi nezli ty z jihu ( v okoli Cu Chi), ktere slouzily jen pro nocni skryvani gueril. Tady na svereu se v tunelech skutecne zilo - slouzili jeko ukryt a jejich vojensky vyznam byl maly.

    Dnes uz toho po valce ve Vietnamu moc nezbylo. Jen nekolk turistickych atrakci, ktere jsem popsal a ty hole kopce. A jeste jedna vec - dusledek pouzivani defoliantu - 7% deti se rodi s telesnymi deformitami.

    Od sedmnacte rovnobezky jsme udelali velky skok na jih a behem osmadvaceti hodin v autobuse jsme urazili cca 1100km zpet do Ho Ci Minova mesta. Na Taiwanu je snad nejaky tajfun a projevuje se to i tady - je zatazeno, poprchava, obcas se prudce setmi a prizene se poradna boure. Teplo tu ale je stale, jen se jeste o neco zvysi vlhkost.

    Mekong je rozvodneny, ale v jeho delte, kam zitra vyjizdime na ctyrdenni vylet, to pry nijak nevadi, strejne tam vsecko zajimave ma byt plovouci (provouci trh, plovouci vesnice atd...), tak doufame, ze nam to neuplavalo...

    Z Ho Ci Minova mesta zdravi.

    Tomáš


    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|