pátek 31. srpna O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Rozhovor s českou dívkou, která v Londýně pracuje ilegálně: Neposluhujeme, naučili jsme se otevřenosti a děláme dobrou práci (S "Jitkou" v Londýně hovořil JČ) Austrálie, afghánští uprchlíci a lidská práva: OSN požaduje, aby Austrálie přijala uprchlíky Uprchlická krize u Vánočního ostrova Skryté důvody: Svět byl překapen, proč Austrálie zareagovala na afghánské uprchlíky tak zuřivě Ráj je přeplněn, vraťte se (Lukáš Martin, Austrálie) Reakce na Jindřicha Paříka: Kdyby všichni schopní z ČR odešli, jak by to s ní dopadlo? (Jiří Škuba) Společnost: O konvenci a o nesnášenlivosti (Egon Haičman) Na obranu Vladimíra Železného: Public Relations viděti, aneb až mi naroste paroží (Jan Paul) Postscript: Tu a tam - poetická reakce na rozmrzelé mektání po návratu z dovolené v Británii (Václav Pinkava) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Jan Paul

Ať jsem ale posuzoval jak jsem posuzoval, nikde jsem nenašel stopy, které by přesvědčivě vedly k domněnce, že chce Jana Perglerová za úplatu jako PRman minimalizovat důsledky, když se stane PR malér. Nechci se Práva zastávat –chraň příroda, ale nic podezřelého jsem "nezpozoroval". Nevím nad čím pan Pecina spekuluje, ale už večer jsem došel jen k tomu, co pak v ranní aktualizaci svého úvodníku promptně doplnil : "Když se výstava slavně otevírala, obrazy Železného galerie poskytla (viz Super), když byly o měsíc později neslavně zabaveny, patří najednou někomu jinému a "velký znalec umění" se k nim nehlásí..." Jak to ale souvisí s obviněním Perglerové, z toho jsem opravdu jelen.

Spíš se dočkám pořádného paroží než abych uvěřil, že Tomáš Pecina baští to, co píše Super a nebo že v textu Jany Perglerové objevil souvislosti, které zmiňuje. Nemohu si pomoci, ale značka jp přináší pouze zprávu o tom, co Právu sdělila správkyně Nadačního fondu galerie Magdalena Juříková. Ta uvedla, že čtyři zabavené obrazy na výstavě v Rakousku, nejsou od Vladimíra Železného. Perglerová Juříkovou také pouze cituje, když píše : "Šlo o dva obrazy Emila Filly Žena s korály a Zátiší s lahví a terpentýnem, dále o Kubištův obraz Překážka a Špálovo Zátiší. Všechny čtyři obrazy jsou součástí námi spravované sbírky od počátku roku 2000 a nebyly nabyty od Železného," informovala Juříková. "Hodláme celou věc projednat na ministerstvu kultury a s Národní galerií v Praze, která ve spolupráci s Českou spořitelnou a Erste Bank obrazy do Rakouska zapůjčila," nastínila další postup Juříková a dodala, že podle prvních informací hodlají ministerstvo i Národní galérie celou věc aktivně řešit tak, aby umělecké předměty byly co nejdříve vráceny do České republiky. "Proti postupu společnosti CME Ronalda Laudera rezolutně protestujeme. Je nepřípustné, aby české kulturní dědictví bylo zneužíváno k vyděračských právním praktikám CME," dodala Juříková." Z textu je zřejmé, že Perglerová tato sdělení neopatřila žádným komentářem, který by mohl vzbuzovat vážné podezření, které vyslovuje pan Pecina. Právo jen přetisklo informace, které od paní Juříkové dostalo,nic víc,nic míň a já za tím žádnou PR kulišárnu nevidím.

Otázka je, zda je informace od Juříkové pravdivá, ale ani to samo o sobě by ještě nemělo zakládat důvod k tomu si myslet, že text Jany Perglerové v Právu má PR charakter. Pan Pecina by se měl vzbudit, okurková sezóna už končí. Mohl klidně zvednout telefon a vše si ověřit, když už ! Já jsem tak učinil a paní Juříková mi řekla, že jsou schopni doložit, že zabavené obrazy nepochází od Vladimíra Železného.To je všechno, co mohu dělat. Jistě, kromě pátrání po tom, zda ony důkazy skutečně mají. V případě PhDr.Magdaleny Juříkové, se mi ale ani moc nechce. Není to totiž žádná "navoněná" sekretářka, která neví co říká, jak by si někdo mohl myslet. Je to odborně velmi fundovaná, korektní a zkušená výtvarná teoretička, která požívá na české umělecké scéně dobrou pověst. Obávám se, že pan Pecina tyhle informace nemá a nebo je nechce v souvislosti s Vladimírem Železným jednoduše vidět. Brzo se ukáže, čí obrazy vlastně soud v Rakousku skonfiskoval.

Jestliže se v oznámení CME uveřejněném v Britských listech 27.8.2001 praví, že Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl již 29. června 2001 o tom, že výkon arbitrážního rozhodnutí má být realizován prodejem movitých věcí Železného a to zejména uměleckých děl nacházejících se v Galerii Zlatá husa na adrese Dlouhá 12, Praha 1, měl by soud napřed dokázat, že skutečně všechny obrazy ve sbírce, pocházejí od Železného. V tuto chvíli mu nepomůže ani tvrzení, že čtyři v Rakousku zajištěné obrazy, jsou uvedeny v soupisu 22 obrazů v usnesení obvodního soudu s tím, že se Železnému zakazuje, aby nakládal s věcmi sepsanými soudním vykonavatelem podle tohoto usnesení. CME se proto ve svém oznámení zřejmě zbytečně podivuje nad tím že, cituji : přesto nechal Železný bez ohledu na verdikt soudu, dnes již zajištěné obrazy odeslat na výstavu v Rakousku. Jak ale nyní vyplívá z prohlášení správce Nadační galerie PhDr.Magdaleny Juříkové, které Právo otisklo, je vůbec otázka zda to byl Železný, kdo obrazy vyvezl. Osobně se domnívám, že Super ve svém článku ze dne 21.7.2001, podal v souvislosti s dodatečným vyjádřením PhDr.Magdaleny Juříkové pouze zmatečnou informaci.

Bohužel nemohu se ale zbavit dojmu, že Tomáš Pecina a Jan Čulík jsou apriori zaujati proti všemu, co se jen mihne kolem Železného sbírky. Nejen pan Pecina v souvislosti s článkem Jany Perglerové, ale i pan Čulík tyto rysy projevuje v tom, jak některé texty presentuje. Například v komentáři ke zmíněném článku v deníku Super, který BL otiskly 27.8.2001, šéfredaktor Britských listů mimo jiné píše: "Novináři zamlčují klíčové informace. Pírek vytváří dojem, jako by neexistovala jiná strana než ODS a vychvaluje Železného kulturní mecenášství do nebes, zamlčuje, že byl Železný mezinárodně odsouzen k povinnosti vrátit téměř 30 milionů dolarů. Soudní konfiskace Železného obrazů v Salzburku, které tam byly odeslány v rámci Pírkem a Klausem tolik vychvalovaného "kulturního počinu", musí být skutečně tvrdým pádem na zem."

Podle mého názoru tím, že dal Jan Čulík slova - kulturní počin – do uvozovek, nedodržel od tématu odstup a uvozovky jeho zaujatost jen potvrzují. Výstava v Salzburku totiž kulturním počinem zcela nepochybně je a není problém to kdykoliv prokázat. Jakkoliv zlehčovat tuto skutečnost, je novináře nedůstojné. Navíc ať článek v Supru zkoumám sebevíc, nikde nenalézám stopy toho, že by jeho autor vytvářel dojem existence pouze jedné strany. Článek jen referoval o výstavě českého kubismu v cizině a nebylo přece vinou Klause, že tam nikdo z jiné strany nebyl. Také nevím, proč by měly být zamlčovány "klíčové informace", když klíčovou informací bylo, podat o této výstavě zprávu čtenářům a to se stalo. Nevidím důvod, proč by v tomto typu článku mělo být sdělení o tom, že byl Železný mezinárodně odsouzen k povinnosti vrátit téměř 30 milionů dolarů a už vůbec nevím, jak to souvisí s kulturní informací o této výstavě.

Jan Čulík končí svoji poznámku takto: "PR lhaní mnohdy vypadá ve světle skutečnosti, která se občas prodere do české virtuální reality, vytvářené úplatnými médii, docela směšně". Souhlasím, jen s tím rozdílem, že seriozní novinář, který odhaluje podobné snahy systémem "kdo chce psa být, hůl si vždycky najde", je stejně komický. Super samozřejmě hodně přehání, když ve svém článku píše, že Železný je velkým znalcem kubismu. Není, ale fakt je, že o něm dost ví.

Poznámka JČ: Ono tvrdé PR v Právu ve prospěch Vladimíra Železného úsměvně prozrazuje právě ona "nenápadná" formulace o "vyděračských právních praktikách CME". :)

Nemohu si pomoci, ale v normálním civilizovaném světě politikové nezahajují vernisáže, ani se nepíší pochvalné články o osobě, která ukradla za 1 miliardu korun televizi. Panu Paulovi se to možná může zdát přehnané, ale na přehnaných příkladech se nejnázorněji projeví princip: chválil by pan Paul vynikající sbírku obrazů, kterou by případně sestavil "kulturní odborník", vysoký člen NSDAP, z konfiskátů v  Osvětimi usmrcených jejich židovských majitelů, jakkoliv výrazným "kulturním počinem" by sestavení takové sbírky bylo?