Ráj je přeplněn, vraťte se*)
Skupina asi 460 osob se dnes vecer pripravuje na dalsi noc, kterou pravdepodobne stravi na palube norske lodi zakotvene asi 8 kilometru od australskeho Vanocniho ostrova. Prijezd teto nejnovejsi vlny osob hledajicich utociste u australskych brehu vyprovokoval pravicovou vladu ministerskeho predsedy Johna Howarda k zatim bezprecedentnim krokum smerujicich k tomu, aby tato skupina lidi pokud mozno do Australie nikdy nevkrocila.
Abychom mohli alespon trochu pochopit tento poslednejsi vyvoj tzv. nelegalni turistiky do Australie, bylo by vhodne si pripomenou trochu statistikych udaju od pocatku letosniho roku. Jiz 3 ledna pristal na jednom z australskych ostrovu prvni naklad 51 osob hledajici v Australii utociste a domov, nasledovan dalsimi vlnami, z nichz zatim nejvetsi byla skupina 359 osob, ktera 22. srpna tohoto roku doplula na Vanocni ostrov. Od pocatku roku se jiz tak do Australie morskou cestou pres Indonezii dostalo na 3000 osob. Za cely minuly rok to bylo jen neco vice nez 4000 lidi. Prave tento vzrustajici trend znepokojuje vetsinu Australanu, kteri se do nedavna celkem spravne domnivali, ze velka vzdalenost Australie od populacnich center sveta ji tak trochu ochranuje.
Australska vlada kazdym rokem prehodnocuje pocty mist, ktere podle dlouhodobeho pristehovaleckeho programu nabizi politickym uprchlikum. V minulem roce techto mist bylo 10,000. Do techto poctu se vsak zapocitavaji i ty osoby, ktere o politicky azyl zadaji v Australii. Jinymi slovy, cim vice osob se do Australie dostane nelegalne, aby zde pozadali o politicky azyl, tim mene je nabizeno mist tem zadatelum, kteri cekaji na svou sanci v jednom z mnoha uprchlickych taboru ve svete. Vezmeme-li v potaz, ze v konecnem dusledku je asi 90 procent vsech zadosti o azyl uspesnych, jedna se o celkm velkou cast tohoto programu.
Ilegalni pristehovalce neceka v Australii, alepson hned po prijezdu, raj na zemi. Po zjisteni pravdepodobne totoznosti a zdravotni prohlidce jsou ilegalni pristehovalci prevezeni do jednoho z nekolika zarizeni pro ilegalni pristehovalce, ktere jsou az na dve vyjimky umisteny v nehostinnych oblastech Australie. Zde jsou pod prisnym dohledem umisteni az do te doby nez je o jejich zadosti o azyl rozhodnuto. Tato doba muze trvat, podle pripadu, od 3 mesicu po nekolik let. V techto taborech pak dochazi k ruznym nepokojum, ale i k utekum.
V dobe, kdy museji byt do konce roku vypsany federalni volby nemuze zadna z hlavnich politickych stran v Australii vypadat, jako ze se ilegalnimu pristehovalectvi nesnazi celit. Tento "luxus” si snad mohou dovolit pouze okrajove strany australske politicke sceny jako jsou napr. Demokrate. Velka cast australske verejnosti je proti pristehovalecke retorice priznive naladena. Z toho v minulosti tezila nechvalne proslula Pauline Hansonova a jeji xenofobni One Nation strana. One Nation vsak v nedavnych mistnich volbach v Severnim Teritoriu ziskala jen neco malo pres 2 procenta hlasu, coz by mohlo svedcit o tom, ze vetsina byvalych volicu teto strany je pripravena k navratu k hlavnim proudum politickeho spektra.
To jestli se asi 460 uprchliku na lodi "Tampa” nakonec opravdu do Australie dostane, zalezi na mnoha okolnostech. Jedno je jiz dnes jasne, australska vlada si nemuze stavet se k teto skupine uprchliku benevolentne. To jiste neni dobra zprava pro zadneho z mnoha uprchliku, kteri se prave chystaji vydat na plavbu za svobodou k ostrovu zvanem Australie.
*) Poznámka JČ: Zaujala mě v tomto smyslu jedna glosa jednoho čtenáře ve včerejším deníku Guardian, na stránce dopisů. Napsal:
Opravdu je nutno plně sympatizovat s Australany. Stačí jen, když se vydáte letecky ze Sydney do Darwinu anebo z Adelaide to Alice Springs, a hned uvidíte, že je celá Austrálie tvrdě přelidněná.
