|
Třicetiletá válka se nebojovala o náboženstvíibar@post.czPan Čulík ve své poznámce k článku J. Šimůnka píše, že "v sedmnáctém století se lidé v Evropě třicet let od roku 1618 do roku 1648 vraždili, protože se domnívali, že mají patent na rozum a na náboženskou víru i na vlastní systém hodnot, který byly rozhodnuti vnutit jiným lidem s odlišnou vírou a systémem hodnot. Teprve po třiceti letech tohoto vraždění si uvědomili, že tento přístup je nesmyslný a že jediným možným přístupem je tolerance a koexistence."To je ale samozřejmě absurdní tvrzení. Třicetiletá válka nebyla náboženským, ale mocenskopolitickým konfliktem. Pro Habsburskou koalici bylo náboženství pouze ideologickou záminkou pro vlastní mocenskou politiku. Stačí se jednoduše podívat, kdo proti komu bojoval. Katolická Francie vedená kardinálem Mazarinem bojovala jako spojenec protestantského Švédska proti katolickým Habsburkům. Protestantské Švédsko válčilo proti stejně protestantskému Dánsku. Papež podporoval protihabsburskou koalici, protože měl strach z nárůstu moci Habsburků, atd. Ukončení války bylo dáno všeobecným vyčerpáním všech stran a ne nějakým ideologickým "prozřením". Éra tzv. osvícenství začala cca sto let po skončení třicetileté války a neměla s ní nic společného. Osvícenství sice přineslo náboženskou toleranci ( respektive lhostejnost), zároveň však bylo živnou půdou pro bujení ideologického fanatismu jiného druhu ( jakobínský teror za francouzské revoluce, apod.). |
|