Britské listy

dne 25. 1. 2001 jsem zaslal České televizi žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, týkající se některých otázek financování a hospodaření ČT. Dne 19. 2. 2001 mi ČT oznámila, že prodlužuje lhůtu pro odpověď o deset dnů, avšak poté se mnou přestala komunikovat a až 19. 4. 2001, tedy téměř po třech měsících od data žádosti, mi formou rozhodnutí prozatímního generálního ředitele poslala odpověď na některé otázky; zákonná lhůta pro odpověď [včetně desetidenního prodloužení] činí přitom 33 dnů.

V uvedeném dopise mi Česká televize odmítla poskytnout následující informace:

rozpočet a nákladovou strukturu pořadů nakupovaných od externích dodavatelů (s odkazem na ochranu obchodního tajemství);
nákladovou strukturu interně vyráběných pořadů (s odkazem na ochranu obchodního tajemství);
výši platů jednotlivých členů vrcholových vedení ČT s výjimkou prozatímního generálního ředitele (s odkazem na ochranu osobních údajů).

Jako každý občan mám právo domáhat se změny rozhodnutí generálního ředitele u soudu, avšak domnívám se, že je na místě nejprve požádat o rozhodnutí věci Radu ČT jakožto orgán, který generálního ředitele volí a jenž vykonává nad činností České televize kontrolu.

Podávám proto stížnost na generálního ředitele České televize a žádám, aby Rada ČT v rámci svých pravomocí určila, zda jeho rozhodnutí o odepření informací, zvlášť v bodech a), b) a c), bylo v souladu se zákonem.

S pozdravem

Tomáš Pecina

Přílohy

Poznámka TP: Protože nemám jinou možnost, jak vyjádřit nesouhlas s postupem Rady ČT a jejím chápáním práva na informace, rozhodl jsem se, že její záměrně nezdvořilou odpověď na stížnost nepřevezmu. Další právní kroky pak budou záviset na tom, bude-li ČT trvat i nadále na odpírání informací, zejména o nákladové struktuře pořadů.