Reportáž ze zasedání Rady České televize
Rada ČT: Ptát se na náklady pořadů je neslušnost!
Na burleskním jednání Rady dostal ředitel Balvín v nepřítomnosti pokutu
Ten chlapík tančí šíleně. Kousla ho snad tarantule?
E. A. Poe/Pražský výběr
Nečekanou podívanou - a velké zklamání - připravili členové Rady ČT návštěvníkům svého prvního poprázdninového zasedání. O dětech se touto dobou říká, že zvlčily; jakým termínem popsat tentýž stav u dospělých, zpravidla vzdělaných lidí, mě nenapadá...
Že jednání bude poněkud nestandardní, napověděl hned jeho počátek, když Svatopluk Karásek prosadil jako samostatný bod projednání článku Milana Knížáka o Erazimu Kohákovi (ten na Radě přítomen nebyl). Výsledek se dal očekávat. 
Po hádce všech zúčastněných se radní sice shodli na tom, že E. Kohák není v Radě "retardačním a zmatečným prvkem", jak o něm napsal M. Knížák, ale protože nedošli ke shodě, mají-li se usnést na tom, že si váží obou či jen jednoho, předseda Rady Jan Mrzena o usnesení vůbec nedal hlasovat.
Zdravě skandální průběh mělo rovněž projednávání situace v brněnském studiu. Protože nepřítomný Jiří Balvín údajně neposkytl včas všechny podklady, radní ho - k bujarému veselí zpravodajského štábu ČT - potrestali pokutou ve výši 10 % jeho srpnového platu. Čtenáři Britských listů vědí, že srážku ze mzdy lze uplatnit pouze v případě, že pracovník vyrobí zmetek: za práci na něm mu nepřísluší mzda (§ 9 zákona č. 1/1992 Sb. o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku). Jaký "zmetek" Balvín vyrobil tím, že - mimochodem v době dovolených - nedodal Radě včas podklady, však Britským listům nikdo z radních nebyl schopen vysvětlit.
Silným zážitkem bylo jednání Rady o stížnostech občanů. Milan Horálek podrobil zdrcující kritice stížnost Britských listů týkající se odepřených informací. "K čemu potřebovaly Britské listy takové věci znát!?" hřímal exministr, jemuž zřejmě o zákoně č. 106/1999 Sb. zapomněli říct. Žádost o informace i stížnost označil Horálek za hrubou neslušnost a Rada se poprvé ve své historii usnesla, že v zamítavé odpovědi vynechá obvyklou zdvořilostní frázi. "Odpovíme mu zcela suše," netajil svůj odpor M. Horálek (celý text "hrubě neslušné" stížnosti uvádíme jako druhý článek tohoto vydání).
V podobném duchu se odbývalo i projednávání dalších stížností. Na základě jedné z nich se radní dotázali pověřeného ředitele zpravodajství Zbyňka Honyse, jaké má důkazy o "racketeeringu" v redakci publicistiky, jak o tom píše ve svém článku. Z. Honys se s milým úsměvem otázal, který článek mají pánové a dámy radní na mysli, a když se zjistilo, že o žádném takovém nevědí, přešlo se plynule k projednávání dalšího bodu.
Jiřího Balvína zastupoval pověřený finanční ředitel Tomáš Oliva, na němž bylo vidět, že trpí: nepodařilo se mu prosadit ani rozpouštění rezerv do rozpočtu, ani větší autonomii v hospodaření. Rada bude rozhodovat o všech ekonomických otázkách sama (což, jak se dá čekat, předprivatizační destrukci televize jen urychlí).
I když není pravděpodobné, že by se "černá středa" Rady ČT měla opakovat, včerejší zasedání dalo kandidátům na ředitele jasný signál: Rada bude řediteli a jeho televizi nikoli loajálním partnerem a spojencem, ale nepřítelem, který bude nemilosrdně potlačovat jakoukoli jeho iniciativu. Každé jednání s ní se změní v bitvu, v níž obstojí - jak jsme uvedli v nedávném komentáři - snad jen figurína používaná při crash-testech.
