O pokusech státu zakázat sex
Britský politik Denis Healey jednou poznamenal, že klíčem k úspěšnému financování vládních výdajů by bylo nalézt způsob, jak zdanit pohlavní styk, i když, poznamenal v sobotu v deníku Guardian Mark Lawson, mnozí příslušníci britských středních vrstev už daň ze sexu vlastně platí, formou horentních poplatků za soukromé školy, kam posílají své děti.
Minulý týden se však skutečně dvě vlády na dvou různých kontinentech pokusily postavit pohlavní styk mimo zákon.
Keňský prezident Daniel Arap Moi apeloval na obyvatelstvo, aby přestalo alespoň na dva roky provozovat pohlavní styk, aby se snížila infekce nemoci AIDS. A ve Spojených státech se pokusili soudci zakázat pohlavní styk jednomu občanovi.
Běžná představa tradiční, konvenční Ameriky jako místa, kde se vzývají kvality rodinného života a odmítají se antikoncepce a potraty, byla podle deníku Guardian poněkud zpochybněna pozoruhodným rozhodnutím soudu, podle něhož bude jeden občan Wisconsinu poslán do vězení, pokud ejakulace jeho spermatu povede ke zrození dítěte. Nejvyšší soud státu Wisconsin potvrdil toto rozhodnutí nižšího soudu, který v podstatě odsoutil Davida Oakleyho, 34, k celoživotnímu užívání antikoncepčních prostředků.
Soud vydal vůči Oakleymu tento verdikty, protože Oakley dosud odmítá finančně podporovat devět dětí, které zplodil se čtyřmi ženami. Státu dluží 25 000 dolarů alimentů a proto spadá do kategorie tzv. "špatného otce".
Je sice pravda, že americký Nejvyšší soud před časem vydal verdikt, že pokoušet se o plození dětí je pro Američany základním lidským právem, je ještě možné, že prostřednictvím pozdějších odvolání bude tento rozsudek zrušen. Jenže případ je ukázkou, jaké vznikají těžkosti, když se vláda rozhodne zasahovat do plození dětí.
Ve Wisconsinu totiž došlo ke konfliktu dvou pravicových zásad: 1. stát nemá financovat neodpovědně zplozené děti a 2. normální zdraví lidé by měli mít co největší potomstvo.
Je pravděpodobné, že vzhledem k tomu, že Oakley nikdy nepoužívá prezervativ, bude jeho poslední linií obrany před cestou do vězení úsilí přesvědčovat své budoucí milenky, aby si nechaly udělat potrat. Takže mají stoupenci pravicových zásad skutečné dilema. Pro Oakleyho je nyní legální, aby si jeho milenka nechala udělat potrat, ale ilegální, když se dítě bez potratu narodí.
Americký prezident se minulý týden octl ohledně plození dětí v obdobně složité situaci. Minulou středu navštívil George Bush New York a tam dal posmrtnou kongresovou medaili příbuzným zemřelého kardinála Johna O´Connora.
Katolíci jsou významným faktorem v Bushově politice, protože se očekává, že budou podporovat postoj Bushovy vlády proti potratům.
Avšak ukázalo se, že postoje amerických katolíků vůči vládě nejsou zdaleka jednoznačné. Bush se musel při návštěvě katedrály v New Yorku vyhýbat katolickým demonstrantům s transparenty s nápisem "150+2 - co si Pánbůh myslí o tomhle?" - jde o stopadesátiletou historii popravování v Texasu, přičemž dvě poslední popravy byly provedeny za Bushovy vlády.
Papež Jan Pavel II. je proti potratům i proti popravám, kdežto Bush hájí dosud nenarozený život a narozené lidi bez okolků nechá popravovat. Vysvětluje to argumentem, že pouze "nevinný" život nemluvněte je nedotknutelný.
Složité je také rozhodování ohledně toho, zda má stát financovat výzkum kmenových buněk. Katolická hierarchie takový výzkum odmítá, avšak podle průzkumů veřejného mínění tento výzkum podporuje až 70 procent amerických katolíků, neboť věřící v kostelích jsou vždycky daleko pragmatičtější než církevní hierarchie.
Takže není jasné, jak to má George Bush udělat. Pokud uspokojí křesťanskou fundamentalistickou základnu ve své straně a katolické biskupy, odcizí si většinu amerických voličů a katolické volební hlasy stejně nezíská.
