Skleníkový efekt už vedl k rozkladu života na Aljašce

V Bonnu tento týden začínají rozhovory o problémech skleníkového efektu. Včerejší deník Guardian upozornil, že někteří Američané už začínají litovat, že jejich prezident ignoruje varovné známky oteplování planety.

Když byla malá, Sarah Jamesová a její sourozenci se naučili jak chytat bobry a zajíce do tenat a jak chytat ryby v divočině kolem Arctic Village, Arktické vesnice, osadě 150 původních obyvatel Aljašky hluboko uvnitř polárního kruhu. Její bratři a otec lovili karibu a polární jeleny, matka vydělávala kůže a šila kožešiny a jejich způsob života, jak se zdálo, odrážel jméno jejich kmene: Země, kde začal život. Nyní je tento pocit lyrické trvalosti už ztracen.

"Mívali jsme tady čtyři zdravá roční období, ale to všechno se zhatilo," konstatuje Sarah Jonesová, které je nyní 56 let. "Rostou tady jiné stromy, jezera vyschla. Globální oteplování se tady projevuje velmi konkrétně."

Zkušenost Sarah Jonesové a jejích příbuzných má nyní velmi silnou rezonanci, protože se právě konají v Bonnu rozhovory, jejichž cílem je ještě jednou se pokusit zastavit globální oteplování. Rozhovory se konají v deprimované náladě, kterou zavinily Spojené státy: rozhodly se totiž odmítnout závazky z protokolu na předchozí mezinárodní konferenci o podnebných změnách, která se konala v Kjótu.

George W. Bush odmítl dohodu, aby do roku 2008-12 byly sníženy emise skleníkových plynů celosvětově ve srovnání s jejich úrovní v roce 1990 o 5,2 procent. Uvedl, že nepodepíše nic, co by poškodilo americkou ekonomiku a americké pracovní síly.

Sarah Jamesová je americká pracovní síla Je přesvědčena, že obyvatelé nejsevernějšího amerického státu už čelí ekonomickým problémům, jichž se George Bush obává. Ovšem příčinou těchto potíží není protokol z Kjóta, ale je tomu obráceně - ekonomiku Aljašky poškozuje skleníkový efekt. Do vesnice Arctic Village se dá dostat pouze letecky - trvá to devadesát minut z města Fairbanks. V zimě je zde světlo jen tři hodiny denně. Vesnice je na rozhraní dvou světů - má satelitní televizi a v komunálním úřadu kmene přístup k internetu, ale nemá vodovod ani moderní záchody. Má vlastní poštu, před níž vlaje americká vlajka, ale zvyky vesnice vděčí daleko víc starobylé aljašské tradici, kterou mnozí ve vesnici nyní považují za ohroženou, protože prezident Bush chce nedaleko od vesnice, na severu, dělat ropné vrty.

Okamžitou hrozbou je však globální oteplování, které je zde daleko zjevnější než kdekoliv jinde ve Spojených státech. Tak velké jsou místní obavy, že bylo letos v červnu svoláno kmenové shromáždění, poprvé po 13 letech.

Nejvíc si starší lidé ve vesnici povšimli, že stouply zimní teploty. "Mívali jsme tady v zimě až minus 50 stupňů Celsia, ale to se už neděje," říká Kias Peter, 72, zkušený lovec a jeden z vesnických starších. "Přišli jsme tady v okolí o 13 jezer."

Calvin Tritt, 50, bývalý náčelník místního kmene, který sloužil u námořictva, bydlí nedaleko miniaturního letiště. "V zimě jsme vždycky lovili dírami v ledu ryby lipany, a bývalo jich velké množství. Minulý týden jsme ulovili jen dvě. Když jsem byl malý, karibu měl na sobě pět centimetrů tuku. Teď jsou naprosto vyhublí."

Odmítá politiku prezidenta Bushe a poukazuje na to, že bylo velmi obtížné přesvědčit vládu, aby začala studovat změny, které podle jeho názoru ovlivňují zdraví vesničanů. "Běloši si myslí, že jsme tady jenom děti."

Faith Gemmilová, mladá žena, která pracuje v místním komunálním výboru, uvedla: "Začali jsme si všímat změn asi před pěti lety. Vysychají nám tu potoky, jezera a řeky. Vždycky, když jsme chodili tábořit do hor, rozdělávali jsme tábor u potoků s čerstvou horskou vodou, to ale zmizelo. Byly tady také veverky, ty jsou už také pryč. V horách většinou nenarazíme na medvědy grizzly, ale loni narazili lovci na tři různé medvědy. Medvědi se nebáli a pokusili se na lovce zaútočit, tak je lovci museli usmrtit. A důvodem, proč se medvědi nebáli, bylo, že byli naprosto vyhladovělí."

Důkazy globálního oteplování na Aljašce jsou velmi silné. Průměrná teplota tam stoupla v zimě o 3 - 4,5 stupň, desetkrát více než jinde na světě. V Kotzebue přestala být tundra houbovitá a vyschla a mnoho druhů rostlin zaniklo. Zdejší polární medvědi za posledních několik let zhubli o dvacet procent.

Polární led je o 40 procent tenčí než v roce 1960. V Deeringu taje tak rychle, že lovy na ledě musejí předčasně přestat a v Point Lay je led příliš tenký, aby se na něm dalo chodit. Ve Fairbanksu, v bráně do Aljašky, se propadá silnice - je to důsledkem toho, že permafrost, který v této oblasti zasahuje až do hloubky 600 metrů, začal tát. Smrky v lesích byly napadeny kůrovcem, podle odborníků na lesní ekologii je to důsledkem vysychání lesů.