Klicova mezinarodni smlouva o snizeni emisi, ktere zpusobuji globalni zmeny klimatu, se
ocitla v krizi pote, co americky prezident ohlasil, ze ji Spojene staty budou bojkotovat.
Evropske zeme se rozhodly dohodu ratifikovat i bez USA, ale rozhodujici bude postoj
Japonska, bez ktereho nemuze vstoupit v platnost.
pondeli 23.7. az patek 27.7.: technicke a pravni diskuse o konkretnim zneni dohod
dosazenych pri politickych jednanich.
Formalne by hlavnim tematem summitu mely byt dodatecne dohody, ktere stanovi
technicke detaily plneni Kjotskeho protokolu, jako jsou sankcni mechanismy, moznost
splnit zavazky financovanim projektu v zahranici nebo sazeni stromu jako alternativni
prostredek ke snizovani emisi. Ve skutecnosti se ale ocekava, ze se politicke diskuse
povedou o osudu smlouvy.
Kjótský protokol
Kjotsky protokol nahradil predchozi neuspesne mezinarodni pokusy zastavit rust
znecisteni. Prvni smlouva z roku 1992 nebyla ucinna: napriklad americke emise od jejiho
podpisu do kjotske konference (1997) vzrostly o 11 procent.
Proto se signatarske staty dohodly v Kjotskem protokolu zavest princip konkretnich, pravne
vymahatelnych zavazku snizit emise. Tento postup uz drive uspesne zastavil napriklad
spotrebu freonu, poskozujicich vitalni ozonovou vrstvu, nebo kysele deste v Evrope.
Smlouva predstavuje sice maly, ale klicovy prvni krok k zastaveni zmen klimatu.
Prumyslove zeme se zavazaly redukovat nove znecisteni o 5,2 procenta.
Bojkot protokolu Spojenymi staty tuto klicovou smlouvu ohrozuje. Definitivni kolaps jednani,
ktery by diskuse vratil opet na zacatek, by dohodu patrne oddalil minimalne na konec
dekady. Od zacatku jednani o mezinarodnim reseni do doby, kdy prineslo ovoce v podobe
ratifikace Kjotskeho protokolu prvnimi prumyslovymi zememi, uplynulo deset let.
Proto je klicove, aby evropske zeme trvaly na ratifikaci do puvodne dohodnuteho zari 2002 i
bez USA. Dulezitejsi nez konkretni procenta je pritom princip pravne zavazneho snizeni
emisi.
Postoje nejvlivnějších zemí
Vinou komplikovanych ratifikacnich podminek nemuze Kjotsky protokol v praxi vstoupit v
platnost, pokud se k nemu nepripoji napriklad Spojene staty, Japonsko a jedna dalsi zeme.
USA ratifikaci odmitly a nehodlaji nazor menit, ackoli americke verejne mineni smlouvu
vyrazne podporuje a ekonomiku Spojenych statu by splneni zavazku podporilo, nikoli
poskodilo. Take Bushova nova energeticka politika klade duraz na tezbu ropy a snizeni
limitu na znecisteni v uhelnych elektrarnach.
Soucasna australska vlada nechce smlouvu potvrdit bez Americanu, ale volby na konci roku
mohou situaci zmenit, protoze opozicni labouriste dohodu podporuji bez podminek.
Evropska unie, zbytek Evropy a treti svet ratifikuji i bez Spojenych statu. Pridaji se patrne
Novy Zeland, Rusko a podle neoficialnich vyjadreni snad i Kanada.
Rozhodujici proto bude stanovisko Japonska. Premier Dzuniciro Koizumi stoji pred
dilematem. Mezi hlavni priority jeho zahranicni politiky patri zlepseni vztahu s USA, kterym
ratifikace rozhodne nepomuze. Na druhou stranu domaci media i opozice protokol
podporuji. Pro zemi je navic uspech smlouvy, uzavrene pred ctyrmi lety v byvalem hlavnim
meste ostrovniho cisarstvi, prestizni zalezitosti. Koizumi oficialne prohlasuje, ze se pokousi
vyjednat zmenu stanoviska Washingtonu, tato snaha ale nebude uspesna. Evropske zeme
se v Bonnu budou snazit nabidnout tokijske delegaci specialni ustupky.
Na druhou stranu nema prilis smysl nabizet zvlastni ustupky Spojenym statum, protoze
stanovisko Bileho domu je politicky motivovane a prakticky neni sance, ze by se behem
tohoto volebniho obdobi zmenilo.
Ackoli bonnske politicke diskuse se patrne povedou predevsim nad osudem Kjotskeho
protokolu, dojde take na debaty o technickych tematech, ktere se nepodarilo dokoncit v
Haagu.
Lesy namisto snizeni emisi: dohoda z Bonnu musi vest k realnemu snizeni emisi. Nektere
zeme ale navrhuji, aby namisto plneni zavazku smely sazet stromy, coz vedci oznacuji za
rizikove, protoze neni znamo, kolik uhliku zachyti - a predevsim zapocitat uz stojici lesy. V
takovem pripade by ale splnily dohodu, aniz by se cokoli stalo se znecistenim v ovzdusi.
Kjotsky protokol by se tedy zmenil ze smlouvy o snizeni emisi na dokument, ktery by
umoznil jejich zvyseni i o nekolik procent. USA podobny navrh predlozily v Haagu, patrne jej
bude prosazovat take Japonsko.
Flexibilni mechanismy (tzv. emisni odpustky): klausule, ktere umozňuji namisto domaciho
snizovani znecisteni obchodovat s emisemi nebo financovat projekty v zahranici, mohou
prispet k efektivnosti dohody. Ale hrozi take jejich zneuziti napriklad nakupem fiktivni,
papirove redukce emisi (problem Ruska i Ukrajiny), kaceni puvodnich lesu ci paradoxne
dokonce dotace na vystavbu novych uhelnych elektraren. Hnuti DUHA a jeho partnerske
ekologicke organizace proto prosazuji pravidlo, podle ktereho bude kazdy stat muset 80%
sveho kjotskeho zavazku pokryt domacimi opatrenimi.
Finance pro treti svet: za vyraznou vetsinu emisi nesou odpovednost prumyslove staty.
Mely by se proto zavazat k financni pomoci rozvojovym zemim na ochranu pred povodnemi,
hurikany a dalsimi katastrofami, ktere zmeny klimatu zpusobi, stejne jako na napravu skod
a k podpore cistych zdroju energie.
Kontrola dodrzovani zavazku: v jednanich se objevily navrhy, ktere by zabranily postihu
tech, kdo Kjotsky protokol nedodrzi, nebo umoznily sliby nesplnene do terminu jednoduse
odsunout na pozdeji - a fakticky tak smlouvu zmenit v nezavazny dokument.
Hnuti DUHA vydalo tri informacni listy, ktere strucne shrnuji hlavni udaje o:
- mezinarodnich dohodach a jednanich o zmenach klimatu
- ekonomickych souvislostech snizovani emisi
- deseti prioritnach domacich ceskych opatrenich proti zmenam klimatu
a jsou k dispozici v elektronicke i papirove forme.
Dalsi informace: www.hnutiduha.cz/aktuality/klima.htm (vcetne informacnich listu)
Oficialni informace o konferenci: www.unfccc.int/cop6_2/index.html
