Britské listy

Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

Tady je minulé vydání Britských listů.

Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

Co je nového v České republice

Těžký život policisty. "Skinheadi mají 'IQ tykve', takže [tajné agenty] mezi ně bez problému dostanete. Proniknout do levicového prostředí je o hodně těžší. Aktivisté sdružení do malých skupin se navzájem znají a každého nového člena považují za potenciálního konfidenta. Anarchisté mají často vysokoškolské vzdělání," uvedl v rozhovoru pro MFD bývalý šéf protiextremistického oddělení policie Vladislav Plechatý. Na otázku "Skutečně se bojíte terorismu i dnes?" chrabrý exprotiextremista odpověděl: "Ano, v republice jsou stovky radikálních skupin, a některé z nich mají své výcvikové tábory v zahraničí. Levičáci i pravičáci se tam učí střílet a zacházet s výbušninami, anarchisté mají navíc i přednášky o práci s počítači a psychologickou přípravu." (TP)

Úřad Václava Havla už zapomněl, co je to obrana lidských práv. - Kancelář prezidenta republiky (KPR) nepomůže rodině iráckých imigrantů, protože není jisté, že je v Iráku diktatura. Jak sdělila M. Majedovi pracovnice KPR dr. Rážová, podle informací irácké ambasády rodině v Iráku nehrozí žádné nebezpečí, čímž - podle Rážové - vzniká situace "tvrzení proti tvrzení" a KPR se nemůže v případu angažovat, dokud imigranti neprokáží, že by byli po návratu skutečně vystaveni nebezpečí. Doporučila, aby si Iráčané zašli na ambasádu, nejlépe s nějakým Čechem jako doprovodem, a požádali o prodloužení cestovních dokladů. Totéž šokující tvrzení dr. Rážová poté zopakovala do telefonu redaktorovi Britských listů. --- Zdá se, že na Hradě rychle zapomněli na nedávnou minulost. Zeptal jsem se, zda by dr. Rážová reagovala podobně, kdyby měla před rokem 1989 posuzovat žádost československých emigrantů o azyl - zda by i jim doporučila, ať se nejprve obrátí na komunistické československé velvyslanectví, a vzala za bernou minci prohlášení státních orgánů ČSSR, že emigrantům po návratu nic nehrozí (podotýkám, že československý režim byl podstatně humánnější než Saddámova diktatura). Odpovědi jsem se nedočkal. (TP)

Bomby ano, azyl pro obyčejné lidi ne? Co si myslet o Kanceláři Václava Havla, obránce lidských práv, který jaksi už pozapomněl, že kdysi bojoval za lidská práva... Poznamenává Juliana:

Nevím, co si mám myslet o KPR. Když si v Iráku nemůžou být jisti sliby vládnoucích ani zeťové Saddáma Hussaina
(http://www.megastories.com/iraq/family/family.htm),
proč by měli věřit režimu obyčejní Iráčané?

PS Toto není třeba publikovat. Jen pošlete pár odkazů dr. Rážové.

http://www.senate.gov/~shelby/columns/irqdmcry.pdf

http://humanrights.about.com/msub31.htm?once=true&

http://www.aina.org/ai.htm

V. Havel o Iráku:

29. 8. 1998

Naopak nedošlo ke shodě v názoru na vysílání íránské a irácké redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) z Prahy. Prezident bez jakýchkoli podmínek podporuje vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) z Prahy do Iráku a Íránu. ..."My nemůžeme dost dobře chtít od jiných, aby šířili poselství svobody, když jde o nás a odmítnout sami šířit poselství svobody, když jde o někoho jiného".

Pokud tam podle dr. Rážové útlak není, tak tam není třeba poselství svobody šířit.

http://www.novinky.cz/Index/Aktualni/1425.html

11. 1. 1999 "Čeští politici většinou vyjadřovali pochopení pro útok na Irák Naprostá většina českých politiků na čele s prezidentem Václavem Havlem projevila pochopení pro důvody, které vedly USA a Velkou Británii k prosincovým leteckým útokům na cíle v Iráku. Zároveň však hovořili o zklamání z neúspěchu diplomatických aktivit."

Bomby ano, azyl pro obyčejné lidi ne?

Poznámka JČ: Ale neobtěžujte Václava Havla takovými prkotinami, ten je teď na karlovarském filmovém festivalu a důležitější pro jeho ego jistě je, že mu tam jako celebritě uvolnili místo nevpuštěním lidí, kteří si regulérně koupili vstupenky.

Tomáš Pecina bude dnes v Radiofóru v 17.05 na stanici ČRo1-Radiožurnál debatovat s iráckým studentem Majedem Majidem a Miroslavem Chárou z cizinecké policie o přístupu českých státních orgánů k přistěhovalcům a cizincům žijícím v České republice. Pořad moderuje Martin Veselovský. (TP)

Rada ČT plánuje - v rozporu se zákonem o České televizi - na dnešní odpoledne další neveřejné zasedání. (TP)

Štěpán Kotrba oznamuje, že z pracovního zaneprázdnění přestává spolupracovat na určitou dobu s Britskými listy.

Ministr Karel Březina, patrně ve snaze přehlušit aféru Bróm (blíže o ní Štěpán Kotrba v dnešním vydání BL), medializoval žalobu podanou na autory komiksu Zelený Raoul. "Širokospektrální" Svět Namodro věnoval této pseudozprávě článek - K. Březina je ostatně řadu měsíců v centru zájmu širokospektrálního tisku... My ovšem virtuální realitu, jak ve aféře "Bróm", tak v kauze "Hafík", pomíjíme, a když chce pan ministr mediální prezentaci v Britských listech, posíláme mu otázku:

Pane Březino, můžete našim čtenářům vysvětlit, jak je možné, že váš pozitivně lustrovaný poradce Jindřich Kodl je členem komise rozhodující o tendru na internet pro školy? Považujete za přijatelné, aby lidé, kteří nejsou podle současných zákonů způsobilí zastávat žádnou střední nebo vyšší pozici ve veřejné správě, rozhodovali o státní zakázce za několik miliard korun? Máte v úmyslu pana Kodla v komisi ponechat a hodláte ho nadále zaměstnávat jako poradce?

(TP)

Do fotogalerií jsme doplnili několik desítek nových fotografií, mj. snímky, které Štěpán Kotrba pořídil ve spolupráci s Českým rozhlasem a které dokumentují jeho akci Africká odysea, narozeniny nosorožce v králodvorské ZOO (příležitost využil k - mírně řečeno - nepříliš vkusné prezentaci vlastní osoby ředitel ČRo Václav Kasík) a letecké záběry ze Zlínu Z-43. (TP)

Nejnovější Louč Milana Šmída se věnuje událostem kolem IPB a tomu, co se zřejmě stalo Šmídovou obsesí, špatnému žurnalismu Britských listů obecně a mému zvlášť. Doporučujeme a věříme, že M. Šmíd své trauma nakonec překoná. (TP)

Poznámka JČ: Mezi pojetím kvalitní novinářské práce, jak ho prosazuje Milan Šmíd a jak ho znám já z více než dvaceti let života na Západě, je skutečně velký rozdíl. To, jak definuje Milan Šmíd ve své nynější Louči údajné pojetí "žurnalismu Britských listů", je značně nepřesné - zaprvé nejde pouze o internetovou žurnalistiku, principů, které se snaží plnit Britské listy, se přidržuje každé kvalitní médium, i mimo internet. Úkolem dobrých sdělovacích prostředků není přisluhovat konvenčnímu konsensu či automaticky přebírat tisková prohlášení vlád, ale autoritativně, kriticky a nezávisle události analyzovat a hodnotit, přinášet provokativní a nové názory, vyvolávat veřejnou diskusi, umožňovat lidem, aby se v jejím rámci dokázali orientovat ve světě, vysvětlovat jim, co je pro ně důležité, ale co ještě neznají, předvídat, NEBÁT SE. To vám řekne každý mezinárodní mediální teoretik, nevím, proč je to pro "mediální odborníky" v ČR tak obtížné pochopit. Srovnání Britských listů s časopisem Matta Drudge ve Spojených státech The Drudge Report je od Šmída neférové, dobře ví, že The Drudge Report je ostře pravicově zaujatý, kdežto Britské listy nevyznávají žádnou ideologii a nepodporují žádnou mafii ani politickou stranu.

Potíž prostě je, že Milan Šmíd, zřejmě i díky své minulosti v komunistické Československé televizi, potřebuje být uznáván domácím konvenčním mediálním establishmentem. Proto jsou jeho články zejména poslední dobou relativně velmi bojácné a nepřinášejí příliš mnoho nového. Kromě toho se Šmíd bohužel zdiskreditoval během vánoční krize v České televizi, kdy se nepokrytě postavil na stranu postkomunistického zaměstnaneckého establishmentu v ČT. Pro Britské listy byla tato jeho diskreditace zklamáním, protože tím znehodnotil svou předchozí brilantní práci ohledně televize Nova. Integrita se ztrácí jen jedenkrát a nelze už nyní nikdy zaplašit pochybnosti, že Šmíd kritizoval Novu nikoliv jako objektivní pozorovatel, ale protože měl kamarádšoftské vazby na ČT. Je to škoda. Ať je tomu jakkoliv, Britské listy byly vždy a zůstávají i nadále Milanu Šmídovi otevřeny. Bohužel však, zdá se, nesnese Milan Šmíd demokratický princip otevřenosti a plurality názorů v jediném časopise: má (post)komunistický pocit, že kdyby v něm měl publikovat, musejí být i ostatní názory takové, jaké má on sám. :) Šmídova Louč je ovšem donkichotským úsilím, podle aktuální statistiky mívá nyní Louč cca 45 přístupů denně. V Britských listech by Šmídovy články měly potenciálně více než šestsetkrát větší čtenářskou obec - je samozřejmě na jejich autorovi, chce-li psát tam, kde to nikdo nečte. Zdá se, že je to integrální součástí Šmídova dvojznačného přístupu - "Chci se k sdělovacím prostředkům vyjadřovat, ale jen tak, aby to radši nebylo moc slyšet." Nejvýrazněji se projevuje tato zvláštní šmídovská bojácnost v jeho knize o televizi Nova, je to zcela jasné, když si máme možnost si přečíst najednou větší počet jeho textů. :) Jedna dívka ho kdysi charakterizovala jako "ušlápnuté štěně, které chce být za každou cenu milováno" - a přesnější charakteristiku tohoto velkého mediálního odborníka, který se bojí využívat naplno své intelektuální kapacity, protože by se tím vyčlenil z druhořadého společenství, o němž si myslí, že v něm musí být uznáván, jsem nenašel. Komunismus holt tvrdě, traumaticky postihl i mnohé lidi, kteří bývali jeho exponenty...

Pornografové jsou rozhořčeni. Editace naší pornografické přílohy je úplně stejná práce jako editace Britských listů :), napsal nám Jan Potůček ze Světa Namodro:

Sex Namodro je součástí širokospektrálního Světa Namodro, stejně tak jako IT Namodro nebo Reklama&Media Namodro. Je věcí každého čtenáře, zda bude číst články o sexu nebo o médiích. Editování jakékoli části Světa Namodro je práce naprosto stejná jako editování Britských listů.

Naprostý hodnotový chaos v mysli pana Potůčka je spíše komický než tragický, dojemné je také, jak se karyatidy domáhají důstojného statutu civilizované osobnosti - připomíná to předstírání Vladimíra Železného, že jeho Nova je ale úplně normální televizní stanice. :) Nemůžeme pomoci panu Potůčkovi, nechápe-li, proč je vydávání pornografických stránek za účelem zisku špinavost, na níž se slušný člověk nepodílí. Nebudeme se pokleslým plátkem, jakým je "širokospektrální" Svět Namodro, nadále zabývat, ani nadále vyvracet např. rasistickou argumentaci Ondřeje Féra, tvrdícího jejím prostřednictvím, že není rasista. :) - PS. Jan Potůček nám nyní vyhrožuje žalobou: bude to zábavné, až se bude u soudu dokazovat, proč je "Sex namodro" pornografie a proč se slušný člověk šířením pornografie nezabývá... :) (JČ)

Zpřístupnili jsme galerii portrétů 44 tajných policistů, kteří za poslední rok doprovázejí různé pražské demonstrace.

Uvedli jsme také do zkušebního provozu soubor fotogalerií Britských listů. Jsou zde přístupné téměř tři tisíce snímků, pořízených reportéry Š. Kotrbou, L. Wišniewským a T. Pecinou mj. při zasedání MMF/SB, při vyklizení Ladronky a následných demonstracích, v průběhu televizní krize a při řadě dalších akcí. (TP)

Již několik týdnů je v provozu nové diskusní fórum BL. To je k dispozici zatím pouze pro prohlížeč Internet Explorer a pro Mozillu, na netscapové verzi se intenzivně pracuje. (TP)

Pořádkovou pokutu 10 000 korun uložila policie reportérovi BL Tomáši Pecinovi za to, že neusposlechl výzvy a nedostavil se na policii, aby vysvětlil své kritické články v Britských listech. Publikovali jsme působivý dokument, jímž to policie zdůvodňuje. (TP) - V reakci na tento dokument poslal Tomáš Pecina policii tuto Stížnost, v níž mimo jiné praví: (JČ)

Je neslučitelné s ústavním pořádkem zaručenou svobodou projevu, aby Policie ČR požadovala od novinářů vysvětlení jejich článků. Ústavní princip svobody projevu je intrinsicky nadřazen dílčím ustanovením zákona o Policii ČR (č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) i trestního řádu a policejní orgány si nikdy nesmějí počínat tak, aby tím omezovaly individuální ústavně zaručené svobody občanů. Nejsem ochoten poskytnout policii k textu svých článků v případu Ladronka žádné vysvětlení a to, že jsem se nedostavil na výzvu, je pouze procesním vyjádřením mé vůle využít základních občanských práv, nikoli deliktním jednáním, jež by opravňovalo policejní orgán k uložení pořádkové pokuty.

Shrnutí případu pro časopis Central Europe Review a pro mezinárodní organizace zabývající se obranou lidských práv, je zde, v angličtině zde.

Dětem v brněnském dětském domově hrozí nebezpečí od volně působícího pedofila.Ve všech zemích světa je zvykem, že se pedofilové soustřeďují do institucí, jejichž účelem je starat se o týrané či jinak poškozené děti. V civilizovaných evropských zemích se to však sleduje a ostře se proti tomu - v zájmu těch dětí - zasahuje. Podle informací, které zveřejňují Britské listy v tomto čísle, však možná Česká repulika k těmto evropským zemím nepatří. Podle všech indicií je zjevné, že v dětském domově v Brně-Hlinkách operuje podle svědectví Jiřího Szuty pedofil. Ředitel tohoto dětského domova odmítl proti němu podniknout jakékoliv kroky. Jak informuje Fabiano Golgo zde, když ředitele konfrontoval s podrobnostmi pedofilových akcí, ředitel sdělil Fabianu Golgovi, že on "není členem jeho rodiny", takže nemá právo "se ho dotazovat na podrobnosti sexuálních aktů". Pokud je nám známo, pedofilní zaměstnanec působí v dětském domově beztrestně dál. Možná právě nyní, když čtete tyto řádky, sexuálně zneužívá děti v domově.

Do on-line rozhovoru s ministrem Karlem Březinou na Interview 21 jsme poslali následující dotaz:

Pane ministře, v souvislosti s kontroverzí kolem sčítání lidu vyšlo najevo, že jedním z poradců, kteří pro Vás pracují, je pan Jindřich Kodl, bývalý vysoký důstojník StB. Kolik dalších osob s pozitivním lustračním osvědčením pracuje ve Vašem týmu? Můžete odhadnout, jakou percentuální část Vašich "odborných poradců" tyto osoby představují?
Tomáš Pecina, Britské listy

Redaktor bohužel náš dotaz do pozitivně laděné konverzace s Březinou nezařadil. Nevadí - necháme ho vystaven zde a snad nám pan ministr odpoví přímo. --- Že si K. Březina neumí svou práci bez estebáků představit, berme jako fakt - de gustibus non est disputandum; když už si je ale jednou platíme z daní, máme právo vědět, kolik jich na Úřadu vlády působí. (TP)

Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s.
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
   Brno, Jánská 1/3
   České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
   Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
   Olomouc, K. Světlé 2
   Ostrava, Dlouhá 3
   Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
   Plzeň, Šafaříkovy sady 5
   Praha, Václavské nám. 43
   Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.