Britské listy


čtvrtek 14. června

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Reportáž ze zasedání Rady ČT:
  • Ten punč platím já! (Tomáš Pecina) Malby ve znojemské rotundě:
  • Jak čeští historikové ukradli Moravanům minulost (Petr Šimík) Česká policie a lidská práva:
  • Policie v zajetí starých omylů (Jan Jařab) Bush cestou do Evropy:
  • Amerika a Evropa se navzájem vzdalují (Guardian)
  • Bush v Evropě: o co jde Umělci ve svém díle:
  • "Tati, co se stane s tím obrazem, až ten člověk umře?" (Jan Paul) Sdělovací prostředky: Ludmile Rakušanové, která dělá, že to neví:
  • Seriózní novinář referuje i o vlastním médiu kriticky jako o úplně cizím podniku (Jan Čulík) Výměna názorů o dokumentární zkratce v ČT:
  • Nesouhlasím s kritikou svého pořadu - Britské listy jsou v demenci (David Garkisch, Česká televize)
  • Davidu Garkischovi: mrzí mne, že jste to zjevně nemohl to natočit líp (Jan Čulík)
  • Na omezeném prostoru své reportáže neshledávám žádné nedostatky (David Garkisch) Názor:
  • Tažení korporací za likvidaci protokolu z Kjóta pokračuje i po summitu v Haagu (Paulus Potterstraat)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Malby ve znojemské rotundě 2001

    aneb Ukradená minulost

    Petr Šimík

    obr. 1 - dvě spojená U  Po takřka detektivním pátrání v nejstarší části Kosmovy Kroniky české (I. kn., kap. 5-9) a jejím srovnáním s příslušnými partiemi na středověkých románských malbách v rotundě Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě, které byly dosud považovány za její téměř doslovný obrazový přepis, si Vám nyní dovoluji předložit výsledky své práce, shrnuté do jediné věty: Tzv. "Přemyslovská scéna" není přemyslovská! Nebyla namalována až v roce 1134 podle Kosmy, ale již v letech 1019-1034 za Břetislavovy správy Moravy (tzn. ještě před Kosmovým narozením) a představuje také zcela jiný příběh. Shoda některých detailů maleb s Kosmovým textem je způsobena tím, že Kosmas (1045-1125) před započetím své Kroniky nutně musel malby v rotundě několikrát vidět. A nechal se jimi "inspirovat".

    Tzv. "Přemyslovská scéna" je v rotundě umístěna ve 3. pásu maleb na jižní stěně lodi, nad obrazem Narození Ježíše Krista přímo proti vchodu. První, co při vstupu do rotundy uvidíte, jsou tyto dva obrazy nad sebou. Údajné povolání Přemysla od pluhu na knížecí stolec je tvořeno dvěma samostatnými scénami oddělenými od sebe oknem. V první vidíme z profilu čtyřčlennou družinu jezdců na koních (poselstvo), v jejich čele jezdec s ozdobným vzorem na lemu knížecího pláště (dvě spojená "U" řazená pod sebou - obr. 1). obr. 2 - jeden z členů poselstva Jeden z členů poselstva má na svém plášti výrazný "V" vzor (obr. 2). Dalším obrazem je již známá oráčská scéna: párek volů zapřažených do pluhu, za pluhem čelně umístěná trojice mužů v pláštích. Prostřední postava téměř o hlavu převyšuje své společníky, jedná se zřejmě o knížete. Tato ústřední postava má rovněž ozdobný vzor na lemu pláště (opět dvě spojená "U" řazená pod sebou). Na plášti muže po jeho levici se znovu setkáváme s výrazným "V" vzorem, jako u jednoho z poslů (obr. 3). "obr. 3 - další člen poselstva Tuto trojici v pláštích doplňuje ještě ženská figura, umístěná za dalším stromem a oknem. Je bez pláště, obrácená směrem k oráči a v rukou drží stuhu či diadém se závěsy, což patrně symbolizuje získání královské vlády. Svojí výškou je postavena významově na roveň oráči. Jedná se o jeho partnerku, nejspíš kněžnu (obr. 4). I oráčskou scénu tedy tvoří čtyři postavy. Jsou zde zachyceny dva různé okamžiky téhož příběhu.

    Jak si dále ukážeme, výše popsané dva obrazy vysvětlit jako povolání Přemysla-Oráče od pluhu na knížecí stolec, ve smyslu Kosmovy kroniky, nelze:

    "obr. 4 - kněžna 1. Když čtyřčlenné Libušino poselstvo dorazilo do Stadic k Přemyslovi, měli bychom v oráčské scéně napočítat pět osob. Ale není tomu tak.

    2. Na základě stejného vzoru na ozdobném lemu pláště vedoucího poselstva i Přemysla-Oráče by musel poselstvo k Přemyslovi vést sám Přemysl. Což je nesmysl.

    3. Kosmas se zmiňuje v poselstvu výhradně o mužích, kněžna by v malbách vůbec neměla být. Libuše přece zůstala doma. Další disproporce.

    4. V době, kdy se vypravuje poselstvo na cestu, Čechové žádného knížete neměli, teprve si pro něj jeli do Stadic. Kosmas se zmiňuje dokonce o neučených a nevědomých poslech-sedlácích, přesto jsou v rotundě vyobrazeni v knížecích pláštích. Poslové-sedláci v knížecích pláštích, když údajná moravská údělná knížata (ve 4. pásu) jsou bez pláště - to je velmi kuriózní. Musí se naopak jednat o posly urozeného původu a význačného postavení.

    5. Jedním z úkolů církve bylo potírat pohanství, proto by si nikdy nenechala namalovat ve vlastním církevním stánku nad obrazem Narození J. Krista pohana Přemysla. Bylo by to přinejmenším kontraproduktivní.

    Přes tyto zjevné rozpory nám někteří naši vědci po celá desetiletí stereotypně opakují svoje "vědecké pravdy" o výmalbě znojemské rotundy a nutí nás uvěřit jejich dogmatické aplikaci Kosmovy literární předlohy. Snad doufají, že stokrát opakovaná lež se stane pravdou. Uvedu jen jeden příklad za všechny: B. Krzemieńska-A. Merhautová-D. Třeštík: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě, Praha 2000. To jediné, co je z tohoto spisku cítit, je nadutost a arogance. Pokud tato publikace má být obrazem stavu a úrovně naší současné vědy a našich současných vědců, potom se obávám nejhoršího. obr. 5 - Rostislav

    Co je tedy v tzv. "Přemyslovské scéně" namalováno, když se nemůže jednat o povolání Přemysla-Oráče na knížecí stolec? Protože rotunda stojí na Moravě (a nikoliv na Řípu ani v Praze, ostatně ani tam žádní pohané namalováni nejsou) je zde v celém 3. pásu zachycena historie Moravy. (Teprve v horním 4. pásu je vyobrazeno 19 pražských Přemyslovců od Bořivoje po Soběslava I.) Tato moravská historie je uvozena nejvýznamnější událostí v dějinách Velké Moravy - příchodem Konstantina a Metoděje na Moravu (863) na pozvání krále Rostislava (846-870). Výše zmiňované čtyři postavy, které se v obou scénách opakují, představují krále Rostislava (s ozdobným vzorem na lemu knížecího pláště), jeho manželku, (snad) dalmatskou kněžnu Miloslavu, a oba věrozvěsty Konstantina a Metoděje (s výrazným "V" vzorem na plášti), kteří byli zásadně zobrazováni v plášti i na jiných malbách v Evropě. V řadě knížat za touto scénou jsou znázorněni král Sámo, první historicky doložený panovník, další tři neidentifikovatelní předvelkomoravští vládci následovaní čtyřmi velkomoravskými knížaty: Mojmírem I., Rostislavem, Svatoplukem a Mojmírem II. obr. 6 - dvě spojená U řazená pod sebou Rostislav v této posloupnosti panovníků má opět na lemu pláště popisovaný stejný ozdobný vzor (obr. 5). Jako donátoři po obou stranách vítězného oblouku nad vstupem do apsidy jsou znázorněni vlevo král Rostislav s modelem kostela v rukou (symbolika založení biskupství) a vpravo jeho manželka, která v rukou drží mešní pohár (na něm položený předmět snad představuje chléb). Oba donátoři jsou rovněž v plášti se známým ozdobným lemem (dvě spojená "U" řazená pod sebou) - obr. 6. Pokud bychom i nadále chtěli vidět v oráči Přemysla, museli bychom jej také, na základě stejného lemu pláště (obr. 1), ztotožnit s vedoucím poselstava, s donátorem rotundy a v posloupnosti osmi panovníků se šestým z nich.

    Tato hypotéza nechce v žádném případě brát Čechům jejich mýtického Přemysla, pouze se snaží na Moravu do znojemské rotundy vrátit to, co bylo původním obsahem maleb a co odtud později, převážně pražskými vědci, ať již bezděčně či vědomě, bylo "vytunelováno" - moravskou historii. Když se dnes podíváte na jakoukoliv reprodukci oráčské scény ze znojemských maleb, vždy se z textu dozvíte, že se jedná o přemyslovskou pověst! Můžete například nahlédnout do nejnovějších Velkých dějin zemí Koruny české (1. svazek, 1999, s. 563). Zjevná mystifikace zde nadále pokračuje ve "Velkém". Hříchy našich vědců z komunistické minulosti se nadále prezentují jako úžasné vědecké výdobytky. Ochotné nekritické papouškování jejich názorů i v dnešní době je však přinejmenším varující. Jste smířeni s tím, že si necháte dál lhát? Já ne. Proto se snažím tento stav změnit. Co uděláte Vy?

    Podrobné zpracování hypotézy včetně důkazů, citací, odkazů na literaturu a obrazové dokumentace najdete na internetové adrese: czechia.com/rotunda. (Pozn.: Obr. 2, 3, 4 a 6 jsou reprodukce akvarelových listů Mořice Trappa z roku 1862.)


    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|