Ahistoričnost pokusů o reformu českého školství
Co do vzdělávání jsme na tom nejhůře, co má paměť sahá
Vazeny pane Culiku,
vahal jsem s nejakou aktivitou, sledujic diskusi na tema vzdelani v BL i jinde. Jsa vsak po rade otcem, pak studujicim a danovym poplatnikem, mohu se asi pro svou ucast v diskusi povazovat za aktivne legitimovaneho nejmene z techto duvodu, nevyplynou-li dalsi z textu. Napravuji tim take castecne svuj dluh tem, kteri mne ke sdeleni nazoru vyzvali snad prave proto, ze rad priznam, ze vskutku nemam mysl zatizenu spletitosti teto problematiky prilis.
Onou "posledni kapkou" vsak byl , po mem soudu neobycejne kvalitni clanek Ivo Fencla, ktery, co vim, poprve poukazal otevrene na m.j. ahistoricnost vsech dosavadnich snah o skolske reformy. Ahistoricnost ne nepodobnou predlistopadovemu "taknak nove, soudruzi". Clanek I. Fencla ma velice siroky zaber. Podporim jej proto zatim jen v jednom aspektu - konkretne - tim padem snad i ucinneji.
Cituji I. Fencla: " Ackoli (krestanskodemokraticti ministri - pozn. J.S.) … mluvili o cilevedome transformaci skolstvi zachovavajici i pozitivni zkusenosti z obdobi predchoziho, k objektivni a vecne zduvodnene a diferencovane analyze se nikdo nikdy neodhodlal. … Odpovedneji a s vetsim rozmyslem nez dnes se (do r. 89 - pozn. J.S.) ale experimentovalo. Nakonec se dostavil rozum a pro nadane vznikaly skoly vyberove, napr. jazykove i jinak elitni. I vysokoskolske vzdelani ziskavali dalkove nebo oklikami ti, kdo meli kadrove skraloupy. … Jednotnou skolu jsme pred deseti lety zapudili . Ted se k nam chce vratit oblecena v dresu vladnouci levicove strany pod jinym nazvem." Konec citace.
Vskutku, dostavil se tehdy i rozum a vysokoskolske vzdelani ziskavali dalkove, nebo oklikami i ti, kteri meli kadrove skraloupy. To je velice zavazne tvrzeni z nekolika duvodu - bez naroku na uplnost.
>Stale stejne casto totiz s uzasem slysim, jak ten, si onen nesmel studovat a proto se do skolnich lavic, ci k vyssi graduaci dostava az kdyz na to - v nam zatim neprilis uslechtile znejicim slova smyslu - ma. Toto tvrzeni je zpravidla obycejna lez. Naopak, pokud jde o moznost vzdelavani (zduraznuji nedokonavy vid), jsme na tom zatim nejhure, co mi pamet saha.
Novy skolsky zakon m.j. zlikvidoval leta funkcni institut tzv. mimoradneho studia, ktere bezne umoznovalo komukoli a zdarma studovat jednotlive predmety, v libovolne sestave, po libovolnou dobu. Presne receno, pravo, navstevovat prednasky s prisl., vykonavat zkousky a obdrzet o tom potvrzeni. Za sve, ovsemze. Pri zamestnani a bez jakekoli podpory statu. Pametnici tohoto vzdelavani mi dosvedci; existoval na to celostatne jednotny "Prukaz o mimoradnem studiu" (ev.c. SEVT mohu najit) opatreny fotografii studujiciho a v pripade FF UK opatreny navic puvabnym jednoradkovym "stemplem": "Mimoradny student bez prav".
Nic ve zlem, zde to bylo nutne proto, ze vselijake a take hojne praktikovane "nadrzovani" temto studujicim, zhusta popelarum, mycum oken, drvostepum aj. bylo na FFUK obzvlaste nebezpecne. Jestli to napr. na technikach znamenalo volneji vylozeny predpis o sleve na obed, si obcasny nocleh, zde to znacilo take pristup k fondum Klementina. Ten zde byl - jak jinak - diferencovan a existovala ticha dohoda, ze nase "indexy" mely "omylem" stejna "pristupova prava", jako indexy radnych studentu filosofie, t.j. v ctenarske prukazce otisk razitka "Vazny zajemce". Pochopitelne, ze tato prava byla zase nize, nez prava "dejvicke Sorbonny", ale stacilo to a knihovnice se take tu a tam nechaly "splest" vice a zaprisahaly nas pokazde, abychom knihu neztratili, ci nekopirovali.
Protoze je to aktualni a vypovidajici, dovolte mi, prosim, kratky exkurs.
Na tento, jinak nemyslitelny pristup k zapovezenym kniham mne upozornil muj vedouci rocniku, pan prof. Dusan Machovec. Tentyz D. Machovec, ktery byl pote, co si jednou, a veru malo obezretne, dovolil poklonu pani Helene Vondrackove v Lidovych novinach, tvrde znecten jakymsi Nebojsou, jenz cit. doslova "poslouchal na rozdil od pana profesora v noci, tajne, BBC". Co delal dotycny ve dne, LN neuvadi. Fakt, ze LN dovolily panu Machovcovi, takto naivne si nabehnout, mam osobne za vice zavrzenihodny, nez to, ze poskytly prostor onomu, aktualne uvedomelemu individuu.
Vazeny pane profesore, jsem Vas svedek, ze jste mi svym svym sdelenim otevrel mnoho stran knizniho fondu Klementina hned v prvem rocniku - aniz jste tedy zavahal - riskuje exictenci nejen svou vlastni. Dekuji Vam, vazeny pane profesore a odpustte mi smelost - vybirejte si dnes opatrneji, kde co reknete. Casy se meni a pocit sounalezitosti univerzitniho profesora se studujicim, byt lesnim delnikem je Vam dnes k nicemu.
Tento, opakuji, legitimni druh tzv. mimoradneho studia tedy umoznoval v praxi temer naprosto bez problemu, bez posudku, povoleni a nejruznejsich "vyjadreni" studovat - presneji vzdelavat se. Ze strany skol zdarma. Ze strany "studenta bez prav" bylo, pravda, nutno zaplatit si jizdne - bohudik, i zde se vyskytla rada "chybujicich zamestnacu CSAD", takze v praxi se az snad do osmdesatych let stavalo, ze dostal mimoradny student "omylem" prukazku na slevu na autobus, atp. Z "omylem vystavenych prukazek" seslo - svete div se - diky cetnym "poukazum verejnosti na tento nesvar". Zacaste bylo mozno ziskat zlevnene (viz "omyly" vyse) ubytovani a menzu pri soustredenich (zpravidla s dalkovymi studenty). A ovsem, bylo nutno mlcet a brat si na studium dovolenou, ev. neplacene volno pod nejakou prijatelnou zaminkou - pokud i zde sef nepomohl vhodnou "pracovni cestou".
Vyslovne, ze zakona pak neslo v mimoradnem studiu absolvovat. Co se absolutoria tyce, malokomu na nem zalezelo, protoze frekventanti vedeli, ze jejich dozivotni strop je trida T11 s diplomem, ci bez nej. Usiloval-li proto nekdo o diplom, byl to ve vzacnych pripadech clovek, ktery si jej nadmiru vazil, ale zpravidla slo o budouci emigranty, pro ktere diplom smysl mel. Takze i zde, v teto nadmiru riskantni fazi k "omylum" dochazelo. Studujici pote, co nashromazdil cca 40 zkousek - u tohoto typu studia (kupodivu!?) zpravidla i se slusnym vysledkem - pozadal po predchozi domluve s prodekanem pro dalkove studium o tzv. "zmenu formy studia". Domluva byla nutna proto, ze pro tuto zmenu nebylo vzdy bezpecno.
Nicmene, zmena se drive, nebo pozdeji zpravidla povedla a opet bez posudku, protoze tu byla vedoma ci nevedoma dira v uvaze predkladatele zakona. (Kez by tyto radky nekdo cetl a vec objasnil!) Pan prodekan tedy mohl-li, svolil, uznal relevantni zkousky krom trojek a naridil "srovnat krok" zpravidla se 4. - 5. rosnikem vykonanim prip. rozdilovych zkousek. "Mimoradny student bez prav" pak mohl, jiz jako dalkove studujici i absolvovat. Za cenu, ze se zbytecne nezviditelnoval a nevystavoval tak sve ucitele veru znacnemu riziku. Opakuji, "neperspektivni" duvod absolvovat zpravidla nevideli. Duvod studovat za sve ano.
Kdo predevsim temto studakum (naprosto zpravidla s velmi slusnymi studijnimi prumery) dava jejich kvalifikacni nedostatek durazne najevo, je nabiledni.
"Nemohl jsem studovat" tedy (mozna s vzacnymi vyjimkami) znaci presneji : "Nemohl jsem studovat s vyuzitim vsech vyhod radneho studia". Vzdelavat se samo o sobe slo. Opakuji, slo dokonce i absolvovat. Ivo Fencl pise cistou pravdu. Studujici ovsem netusil, ze mu bude diplom nekdy co platny a jeste po roce 90 jej ve snu nenapadlo, ze to bude dokonce diplom s jakymkoli vysledkem, o ktery nekompromisne pujde.
Omlouvam se za predchozi, ponekud popisny text. Nenasel jsem vsak lepsi formu, jak zvyraznit fakt, ze pres vsechny Univerzity tretiho veku jsme na tom po strance moznosti, systematicky se vzdelavat, podstatne hure a pro ilustraci: kurs rizeni lidskych zdroju na katedre andragogiky FFUK stoji bratru cca 10.000 Ks za semestr. Plus vsechny naklady, ktere jsem uvedl vyse - dovolena, jizdne, atd. tentokrat ovsem neomylne a natvrdo. Jinde jsem v BL psal o Akademii remesel a sluzeb Hospodarske komory CR za stejny pakatel a za stejnych podminek. Co dodat?
Doufam, ze jsem ve sve poznamce dal zretelne najevo, ze tu nejde o nic vic a o nic mene nez o ilustraci skutecnosti, kterou Ivo Fencl naznacil. Cinim tak proto, ze dostane-li tato debata (konecne) nejaky spad, hodlam se o tuto svou vypoved oprit, jako o jeden z flagrantnich dukazu toho, kam dosavadni reformatori ceske skolstvi vedou.
