Debata o týraných dětech anebo o Fabianu Golgovi?
Clanek o tyranych detech se zabyva velmi zavaznym tematem, ktere by
si zaslouzilo pozornosti. Jak je ale mozne, ze se debata zameruje spise na
styl psani Fabiana Golga? Bylo zamerem Fabiana Golga vyvolat diskuzi o
zneuzivanych detech, o ceske zabednenosti nebo jeho pojeti novinariske
prace?
Kritikove Golgovi vytykaji subjektivni pojeti cele problematiky,
zjednodusovani a povrchnost. Podle meho se nejedna se tak ani o to, ze
vypravi pribeh jednoho zneuzivaneho chlapce (v antropologii a sociologii
jsou pripadove studie beznymi metodami), jako spise o to, ze cely pribeh
prevypravel tak, aby byl vice "zajimavy" pro ceske ctenare (v pripadovych
studiich je treba jasne odlisit vypoved informanta a komentar vyzkumnika,
urcite casti prime vypovedi informanta v uvozovkach jsou velmi cennym
materialem). Prave prevypraveni, fabulace a zjednodusovani, vyzvednuti
nekterych nepodstatnych, ale lepe "prodejnych" okolnosti a zamlceni jinych,
jsou vsak bohuzel typickymi rysy bulvarni zurnalistiky.
Zasazeni pribehu do ramce "mlady herec" a jeho "pekelny pribeh" se v
pripade, ze chtel F. Golgo upozornit na zavazny spolecensky problem, ukazalo
jako kontraproduktivni. Pribeh sam o sobe ma velmi silny tragicky naboj a
neni treba ho zabydlovat popularnimi ceskymi herci a pribarvovat pohadkovymi
kulisami. Naopak zduraznovani skutecnosti, ze Jiri Szuta zna nektere mistni
celebrity muze vzbuzovat falesny dojem, ze jeho pribeh je tim vyjimecny a i
nejak vice dulezity nez utrpeni jinych deti. V pripade komercni zurnalistiky
a bulvaru, bychom pak mohli rici, ze toto dela jeho pribeh lepe prodejny.
Predpokladam, ze tohle nemel Golgo na mysli, ackoliv priznava (BL 25/5/), ze
pribeh Jirky byl "z novinarskeho hlediska - tedy pro lidi - zajimavy" prave
proto, ze se setkal se "slavnymi lidmi". Bohuzel i tim vsak nahral svym
kritikum, kteri pak pochopili tento pribeh jako "hagiograficky utvar" (BL
25/5) a jako takovy jej pak nasledne ironizovali specifickym dekadentnim
stylem humoru Ceske sody. Nemyslim si, ze by to bylo tim, ze, jak naznacuje
Jan Culik, "v dusledku ctyriceti let komunismu ztratili nekteri Cesi
povedomi o lidskosti" (BL 22/5). To by bylo velke zjednoduseni a opet
ponekud emocionalni a unahleny zaver. Spise bych rekla, ze se nekteri lide
nespokojuji se zplostovanim slozitych temat, jakym bez pochyby tyrani deti
je, a projevenym cynicismem a ironii se snazi poukazat na zbytecnost
fabulovani a emocionalniho balastu v clancich F. Golga, ktere si hraji na
utvary "investigativni zurnalistiky". F. Golgo bez pochyby ma po deseti
mesicich studia problemu zneuzivanych deti dostatek materialu, aby mohl
napsat investigativni clanek, ale z nejakeho duvodu se rozhodl vypravet
cernobile ladeny pribeh. "Projevit lidsky soucit a zajem o brutalizovaneho
chlapce Jiriho Szutu" (BL 22/5) je jiste velmi zasluzne, ale puvodni ucel
clanku, tj. "vyjadrit znepokojeni, jak s takovymi pripady zachazeji ceske
urady" je prave touto emocionalni manipulaci prostupujici celym melodramatem
znehodnocen a zasunut do pozadi. Emocionalni manipulace, pritom neni
nikterak podruzny problem, jak se domniva pan Culik (BL 23/5), ale jak se
zde ukazalo je to zrejme problem zavazny natolik, ze uplne odpoutal
pozornost ctenaru od obsahu clanku a zavaznosti sdeleni. Myslim si, ze je
treba rozlisovat mezi emocionalni manipulaci a svedectvim o lidske tragedii,
uzitym "seriozne k vyvolani zajmu a diskuse o vaznem problemu" (BL 28/5) (I
kdyz si nemyslim, ze 58 (ne padesat!) mrtvych (54 muzu a ctyri zeny), kteri
se udusili v cervnu lonskeho roku v kamionu na ceste do UK bylo jen fadnim
cislem!)
Ze by za tim vsim bylo "jine kulturniho prostredi", ze ktereho F. Golgo
pochazi a "kde se urcite veci chapou jinak", jak poznamenava TP (BL 25/5)?
Je mozne, ze sklony k melodramatu maji sve koreny v jinem kulturnim
prostredi, ale co ta nasledna konfrontace a osobni utoky na oponenty? To
spis pripomina jeden z problemu predpojatosti soucasne zurnalistiky, kde se,
podle Bourdieu, uprednostnuje osobni konfontace a utoky proti diskutujicim
pred konfrontaci jejich argumentu. To je take podle neho jeden ze zpusobu,
jak ucinit zurnalistiku "zabavnou" pro "masy" ("zajimavou pro lidi" slovy F.
Golga).
Pripada mi zavadejici, ze se v reakci na kriticke ohlasy ctenaru F. Golgo
casto nevraci k tematu sveho clanku, ale spise se zameruje na znacne
emocionalni osobni utoky, jejichz smysl neni moc jasny. Pan Paul podle nej
"prisel o citlivost vuci hanebnostem", protoze pracoval ve Vychovnem ustavu
pro mladez (BL 21/5), na Ondreje Capka vyrukuje s nejakym hadem a
protilatkou (????) (BL 25/5) a nelogickymi vykriky o sve objektivite a
inteligenci. Do popredi zajmu se take dostava handrkovani o to, kdo ma vice
odborne zpusobilosti a kvalifikaci a tudiz i autoritu, se vyjadrovat ke
zneuzivani deti (anebo k clankum F. Golga)?
Nekvalitni zurnalistika se bohuzel casto maskuje za boj o svobodu projevu
(viz Ceska televize, ale i napriklad media v Hongkongu). F. Golgo take
nabyva dojmu, ze ho lide "chteji umlcet, protoze je jim neprijemne, ze jim
nekdo pripomina, co se v techto institucich deje" (BL 29/5).
Zda se mi nepravdepodobne, ze by zde skutecnost odkud novinar pochazi,
hrala v diskuzi, ktera se rozpoutala v BL, nejakou roli. Nikdo ze ctenaru na
to nepoukazoval, snad krome TP a jeho vysvetleni o "jinem kulturnim
prostredi". Pouze pan Culik (BL 23/5 a 28/5) a F. Golgo tomuto faktu zrejme
prikladaji vyznam, a F. Golgo se po utoku na kritiky svych clanku a ctenare
BL obratne pousti do zabednenych ceskych ctenaru: "vy lide v Ceske republice
jste zvykli na nesmirne stereotypni novinarskou praci…." a doporucuje
ceskemu narodu poznat desitky jinych novinarskych stylu, predevsim ty, ktere
jsou prezentovany v novinach "francouzskych, australskych, spanelskych,
italskych, kanadskych a brazilskych". Z techto ironickych poznamek lze
pochopit, ze F. Golgo zrejme neni Cech, jinak by se asi od ceskych lidi
neoddeloval (vy versus ja) a nenapadal je, pripadne ne tak hloupym zpusobem.
Bohuzel nas tak ale znovu nechava na vazkach: bojuje F. Golgo proti svym
kritikum, ctenarum BL, ceske zurnalistice, ci Cechum jako takovym, anebo
proti zneuzivani deti a ignoranci tohoto problemu?