Argumentační bída BL díl II.
Přiznávám se, že mne čím dál tím více překvapuje několik věcí na celé polemice ohledně textů F. Golga. Především plytkost¨a povrchnost Golgových textů a jejich sveřepá obhajoba pány Janem Čulíkem a Štěpánem Kotrbou, což mne zejména u Jana Čulíka poměrně překvapuje. Stejně jako mě překvapuje titulek mého článku: „Emocionalni zvaneni Fabiana Golga Argumentacni bida Britskych listu“. Poslal jsem ho pod názvem Argumentacni bida Britskych listu. Co si o tom myslet nevím, každý ať si udělá závěr sám.
Pan Golgo se ptá po mé kvalifikaci. Rád mu vyhovím: v současné době jsem doktorandem na VŠE a k problematice „života na ulici“ (mám - li použít Golgova zjednodušujícího jazyka) jsem se dostal díky několika víceméně nezávislým faktorům: jednak jsem získal grant Hlávkovy nadace orientovaný na výzkum regionální chudoby v jednotné ekonomice a při přípravě podkladů jsem mluvil s řadou lidí z nadací i s odborníky na problematiku sociálně slabších menšin jako je část Romů (zejména noví imigranti ze Slovenska z let 1970-2000), lidí z „okraje společnosti“. Kromě toho má matka se jako psycholog zabývala právě týranými dětmi.
Protože nikdo nejsme ostrov, znám se a přátelím se s lidmi, kteří pracují v oblasti sociálních služeb, či v rámci humanitárních nadací (jakou je vydavatel Nového prostoru, atd.) Svoji kvalifikaci ohledně posouzení kvalit Golgova textu čerpám jednoduše z toho faktu, že v rámci doktorandského studia posuzuji písemné práce svých studentů, které se týkají právě sociální problematiky. Občas se někteří uchylují k podobným emotivním konstrukcím jako Golgo.
Golgo
Přiznávám se, že většina protiargumentů F. Golga mne dost zklamala. Především pokud mluvím o „triku“ myslím tím pouze prezentaci Szuty jako mladého herce. To že dvakrát hrál ve filmu (ani nevím jakou roli) z něj ještě herce nedělá. To byla celá podstata mé výtky.
Jak už řekl Jan Paul: celý ten příběh je prezentován nevěrohodně. Mám věřit, že Szuta není homosexuál, přestože se chová jako homosexuální prostitut. Jak z výše uvedeného plyne, znám i podobné (a horší) případy jako je Szuta. Cesta homosexuální prostituce je skutečně tou nejsnadnější. Samozřejmě má každý možnost jak se jí vyhnout. Třeba krádežemi. Není mi jasné, proč, když Szuta umí komunikovat se svým okolím a zřejmě poměrně dobře zvládá i „zátěžové“ situace jako je natáčení filmu, proč najednou selhává při vyhýbání se traumatizující prostituci.
Pokud Golgo nemá odborné zkušenosti (a praxi) v psychologii, není schopen rozpoznat kdy Szuta lže. To říkám jako fakt, potvrzený přímo od několika lidí z oboru. Mezi streetworkery existuje řada historek co si dokáže ten který klient vymyslet. Zjistit jak se věci v takových to případech mají je skutečně složité a předpokládá to jak profesionalitu, tak znalost prostředí. Deset měsíců snad stačí pro napsání reportáže.
Golgo píše povrchně a často ani není schopen logicky argumentovat, snad ani číst. Tak se z původního „oznámení o bombě v metru“ stává „požár v metru“. Netvrdím, že by měl Golgo psát do Nového Prostoru. Původní moje věta je: „Paul věnuje poměrně dost prostoru na to, aby čtenáře seznámil se systémem výchovy, který staví dle mého soudu na podobných principech jako např. časopis Nový prostor.“ (myslím tím zejména striktní pravidla definovaná v „kodexu prodejce“) Na kterou Golgo reaguje: „…nechapu pak kvalifikaci pana Capka k tomu, aby urcoval, ze text patri do Noveho prostoru nebo do Vlasty nebo jinam.“ Tvrzení, že „Kdybychom meli vsichni psat jako on (Nick Davies), pane Capku, vas text by nebyl zverejnen.“ je pitomost. Kdyby Golgo psal tak dobře jako Davies text bych NENAPSAL. Golgo navíc píše tak špatně, že není jasné ke kterému textu se vztahuje věta „Neni objektivni, je velmi emocionalni a ma velmi specificky styl, ktery casto pouzivaji rozhnevani lide.“ Pokud tím Golgo myslí svůj vlastní text, musím ho opravit: není nijak specifický. Podobné slátaniny píší i někteří mí studenti. Jinak JČ kdesi v BL píše o tom, že ho poněkud unavuje, pokud ho lidé podezírají ze stejných chyb, které vytýká oponentům. Už se „těším“ až se dočtu, že „Podobné slátaniny píší i někteří mí studenti.“ v textu od Golga o sobě.
Kotrba
Štěpán Kotrba se v reakci text pí Leporské také dopouští zcela bizarních zjednodušení. Nerozumím, proč napadá zrovna katolickou církev. Bůh ví, že z řady důvodů nemám českou římskokatolickou církev zrovna v lásce, ale nedostatek ohledu k trpícím bych ji vyčítal až v poslední řadě. Celý jeho pohled na českou společnost je zbytečně odsuzující. Mám - li být ten zmiňovaný salonní diskutér odpovídám ještě jednou: Golgovo spisováním mě vadí právě proto, že ten problém zjednodušuje. Vadí mi, že mám pocit, že kdyby Szuta byl tlusty introverni blb, co krade jak straka, o ktereho by si Sabinka Laurinova ani neopřela kolo a Troska by ho neobsadil do filmu, tak by si zasloužil by si méně Golgovu pomoc.
Je mi jasné, že to tak Golgo nemyslel, ale jeho texty jsou tak povrchní a špatně psané, že ten dojem vzbuzují. Zdá se mi, že právě tato povrchnost vede k odmítnutí jeho stanoviska. Potíž je, že kýčovitým znevěrohodněním Szukova textu se Golgo dopouští banalizace Szukova utrpení a to vzbuzuje odpor můj (a pokud jsem dobře pochopil i Jana Paula, Vlasty Leporské a Jana Mezdrice).
Čulík
Skutečně velké myšlenkové přemety provádí při obhajobě F. Golga i Jan Čulík. Nikdy jsem nenapsal … Neni jisto, ze Jiri Szuta nekradl casteji, a tak je v poradku, ze ho otec brutalne terorizoval. … Jsme si jisti, ze se socialnimi sluzbami pro brutalizovane deti je v CR vsechno v poradku. … A je spravne, ze kdyz Golgo vyjadril podezreni, ze v ustavu dochazi k sikanovani (..), pohrozili jsme, ze na neho posleme policii.
Všechna tato tvrzení jsou hloupá, nevím jakým právem je JČ připisuje mně. (a pokud tomu tak není, proč je připojil k mé reakci). V úvodu BL z 28. 5. se dopouští jednoduché manipulace: místo toho, aby argumentoval přímo proti konkrétnímu příspěvku utíká k třetí osobě:
1. Ke kulturnimu konfliktu pri cteni Golgovych prispevku doslo proto, ze on teto metody vyuzil, jenze v CR jsou ctenari zvykli na uzivani emocionality pouze k manipulaci, zejmena v bulvarnim tisku: protoze neznaji jeji vyse uvedene seriozni vyuziti, reagovali nepratelskym podminenym reflexem.
2. Take reagovali emocionalne proto, ze cizinec psal o vaznem problemu v Ceske republice
- a je lehci si problem vytesnit poukazovanim na udajne vedlejsi nedostatky clanku (ztotoznime-li si ho chybne s bulvarne manipulativnim psanim v ceskych novinach), nez abychom si ho priznali.
3. Presto vsak musi byt soudnemu ctenari zjevne, ze se Fabiano Golgo problematikou brutalizovanych deti zabyva velmi seriozne - to usoudil každý nezavisly pozorovatel uz z puvodniho clanku.
Takže vezmu na sebe nevděčnou úlohu „postižené husy“:
ad 1) pokud nesouhlasím s F. Golgem, znamená to, že jsem „zaostalejší stranou konfliktu“, která nezná vyspělou formu argumentace? Nejsem sice čtenářem Guardianu, ale snažím se orientovat v zahraničních textech o tomto tématu (už díky grantu), pravda, spíše odborného charakteru. Za vynikající spojení emocionality a seriosnosti považuji polodokument Kena Loache „Cathy jdi domů“ z druhé poloviny 50. let o anglických bezdomovcích. Opravdu jsou mé texty plodem nepřátelského podmíněného reflexu?
ad 2) Chci vidět větu: „Ondřej Čapek reagoval si myslí, že cizinci nemají právo psát o našich problémech.“ Rád ji budu citovat při prezentaci své práce založené právě (mj.) na anglicky psaných textech o českých Romech. Zmiňuji někde ve svých článcích fakt, že Golgo je Brazilec? Opravdu problém vytěsňuji? Kde a jak?
ad 3) na základě Golgových textů si myslím, že se příliš seriózně daným problémem nezabývá. Opravdu to znamená, že nejsem „soudný čtenář“? Opravdu si JČ myslí, že paušální odsouzení celého systému sociální péče v Čechách je možné na základě pouhého DESETIMĚSÍČNÍHO výzkumu? Jinak soudě jen dle výsledku podobným tématem se zabývá Feřtek z Reflexu. Přijde mi, že podstatně seriózněji než Golgo.
Respektuji odbornost JČ v oblasti české literatury a filmu, jeho texty o ČT považuji za dobré, způsob referování o Olomouckém festivalu za vynikající (zejména proto, že se velice dobře trefil do určitého sebehodnocení českých dokumentaristů). Ale v jeho životopise není moc o tom, že by se zabýval sociální deprivací.
Poznámka JČ: Výrok o emocionálním žvanění byl v textu článku pana Čapka. Je běžnou praxí dávat textům pokud možno co nejvýstižnější redakční titulky.
Myslím, že na celou řadu otázek pana Čapka odpovídá přímo i nepřímo text Fabiana Golga, zveřejněný jako první článek dnešního vydání BL.
