|
Dvaadvacetiletý Iráčan Majid W. Majed: žiju v ČR už devět let, teď mi české úřady neprodloužily povolení k pobytu, čeká mě v Iráku smrt?Jan Čulík, Tomáš PecinaJedná česká cizinecká policie férově s lidmi, kteří žádají v České republice o trvalý pobyt? Podle našich informací s nimi zachází velmi byrokraticky a krutě: demokratická Česká republika nemá příliš velký zájem dodržovat v tomto smyslu lidská práva. Každý ví, že v Iráku vládne hrůzná diktatura. Už to by mělo být důvodem, aby Iráčané v České republice dostali azyl, podobně jako ho dostávali docela automaticky za komunismu Čechoslováci na Západě. Udělala rodina Majida W. Majeda chybu? Měla při své žádosti o trvalý pobyt v České republice rovnou vysokým činitelům české cizinecké policie namastit kapsy? Publikujeme výpověď dvaadvacetiletého studenta, který žije s rodiči a sourozenci v ČR už devět let. V posledních letech musejí nedůstojně každoročně žádat o prodloužení víza: letos jim prodlouženo nebylo a v srpnu 2001 budou zřejmě z Prahy vyhoštěni do hrůzné irácké diktatury. - Dodejme, že v mnoha evropských zemích by po tak dlouhém pobytu, jako je devět let, měli - právem - už zcela asimilovaní "cizinci" právo na místní občanství. Sám jsem dostal britské občanství ve Velké Británii po pěti letech. - Rozhovor s Majidem W. Majedem jsme natočili v češtině. (JČ) "Můj otec je stavební inženýr a v Iráku pracoval od roku 1985 ve spolupráci s československou firmou Strojexport. Když přišla válka v Perském zálivu, předtím otec působil jako soukromník a budoval civilní projekt, nějaké cesty, projekt byl ale zlikvidován, vybombardován, otec o ten projekt přišel. Otec vyprávěl po válce v Perském zálivu řediteli pobočky Strojexportu v Iráku, co se mu v Iráku stalo, a tak ho ten pozval do Československa. Tak od svých čtrnácti let žiju v Čechách. Teď je mi dvaadvacet. Žijeme v ČR od roku 1993. Sestra sem přišla v deseti letech, bratrovi byly tři roky. Otec v roce 1993 založil v Praze firmu s ručením omezením a protože podnikal, dostal dlouhodobé povolení k pobytu, to se týkalo i příslušníků jeho rodiny. Já, sestra, mladší bratr jsme dostali povolení k pobytu ze studijních důvodů, starší bratr, otec a maminka dostali povolení k podnikání. Tedy existoval ještě dlouhodobý pobyt, teď musíme mít víza. Vystudoval jsem v ČR střední školu, maturoval jsem na gymnáziu a teď studuju v prvním ročníku na ČVUT elektrotechniku. Když jsem loni odmaturoval v květnu, cizinecká policie mi dala povolení k pobytu jen do 14. června. Pro prodloužení víza musí člověk vždycky uložit peníze, student musí mít k dispozici předem 83 000 Kč ročně, pro podnikatele je to víc. Kdybych nestudoval, tak mě ze země vyhostí. Tatínek vede v Praze nyní česko-arabskou restauraci v Praze 8 v Kobylisích, minulý týden, v noci ze čtvrtka na pátek, nás vykradli. Rozbili dveře, vykradli zařízení. Loni v červnu se nás zastal český Helsinský výbor. Žádali jsme naposled na konci listopadu 1999 o trvalý pobyt, táta splnil všechny podmínky, předložil všechna potvrzení, měl peníze v bance, doporučení z různých firem, podporu od Helsinského výboru, Dana Němcová se nás zastala, že z humanitárních důvodů bychom měli dostat povolení k pobytu - jsme totiž křesťani a v Iráku jsme byli nuceni se podrobovat muslimské praxi. Irácké úřady neuznávají, že jsme v ČR studenty. Je mi už nad osmnáct let, i kdybych předložil v Iráku všechny své doklady, že v ČR studuju, na hranici mi řekne irácká policie, že to neuznává a vy jste nebyl na vojně, jste zrádce a to se trestá smrtí. V červenci je irácký státní svátek a loni chtělo irácké velvyslanectví v Praze dělat party. Chtěli, aby jim naše restaurace dodala arabské jídlo a servis. Moje maminka má srdeční problémy a vysoký tlak. Snažil jsem se přesvědčit matku, ať se toho neúčastní. Irácké velvyslanectví matce telefonovalo, zrovna ten konzul Kanaan, kterého nedávno z České republiky české úřady vyhostily, matce vyhrožoval, že jestliže tu party neuděláme, budeme mít problémy s pasem, že nám irácké velvyslanectví neprodlouží pas. Rodiče se báli, já jsem to nevěděl. Rodiče se báli o nás, a tak tu party udělali. Jenže zaplatili jen polovinu výdajů a když požadovala matka zaplacení druhé půlky, přišel činitel velvyslanectví a křičel a nadával mé matce, která skončila v nemocnici. Zatelefonoval jsem mu a ohradil jsem mu, začal vyhrožovat i mně, že mě zabije. Pak nás známí informovali, že jsou prý už u našeho jména otazníky. A jestliže už máme u jména otazníky, nikdo to už na hranicích nebude zkoumat. Víte, jak to chodilo, když byli v Československu komunisti. Ale povolení zůstat v ČR máme ten jen do srpna. V té době nám také končí platnost pasů. Pak budeme zřejmě vyhoštěni do Iráku. Každý ví, jaká je v Iráku situace, i když se politice vyhýbáme. Vysvětlovali jsme českým úřadům, že jsme křesťani a byli jsme nuceni podrobovat se muslimskému náboženství. Cizinecká policie nám odepsala, že žádné humanitární důvody neexistují, proč bychom měli dostat trvalý pobyt v ČR."
Redakce Britských listů má k dispozici řadu dokumentů k Majedově případu. Některé vyrážejí dech, zejména zamítavé rozhodnutí šéfa cizinecké policie plukovníka Jindřicha Urbana. Píše se v něm mimo jiné:
Zamítavé rozhodnutí ve věci trvalého pobytu v žádném případě neznamená omezení Vašich práv a svobod, spíše lze mluvit o jejich "nerozšíření".Jinými slovy, devět let žijete v této zemi, platíte tu daně, dvě vaše děti tu vystudovaly, mimochodem s velmi dobrými výsledky, gymnázium a váš syn je nyní studentem ČVUT, nikdy jste neměli problémy s českými zákony (k žádosti bylo mimo řady dalších doporučujících dopisů přiloženo dobrozdání živnostenského odboru), ale abyste měli právo získat trvalý pobyt, k tomu cosi chybí - neříká se to přímo, ale dikce dopisu dovoluje málo pochybností: jediným problémem Waleda M. Bahnama je chybějící úplatek v kapse Urbana nebo jeho podřízených. Ale týká se vůbec Majedův problém čtenářů Britských listů v jiné než "ušlechtilé" humanitární rovině? Možná je přirozené regovat tak jako jeden spolupracovník redakce: "Co je mi do nějakých Iráčanů? Není zájmem České republiky umožňovat jim trvalý pobyt. Podívej se na Václavák - je plný Arabů, kteří tam prodávají drogy!" Jenže o to právě jde! Tím, že občané budou tolerovat zkorumpovanou cizineckou policii a ministra vnitra, který nad jejím jednáním zavírá oči, dočkají se nejspíš země plné mafiánů a drogových dealerů, protože pro ně je nejmenší problém si prostředky na úplatek opatřit. Lidé jako Bahnam jim v tom nemohou konkurovat, takže drogový dealer zůstane, zatímco kvalifikovaný člověk, který se živí poctivou prací a je velká pravděpodobnost, že bude pro Českou republiku i nadále přínosem, musí po deseti letech odjet a buď riskovat perzekuci v mateřské zemi, nebo se pokusit požádat o politický azyl někde jinde. Britské listy se budou od plukovníka Urbana a ministra Grosse vehementně dožadovat vysvětlení, proč cizinecká policie v případě rodiny Bahnamových zjevně zneužila institutu správního uvážení a jedná v rozporu se zájmem České republiky. Podle našeho názoru jsou v tomto případě naplněny i podmínky § 7 a násl. zákona č. 40/1993 Sb. a Iráčané by měli bez dalších průtahů dostat české občanství.
|
|