Britské listy

Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

Tady je minulé vydání Britských listů.

Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

Co je nového v České republice

Lobbying na nejvyšší úrovni. O tom, jak se městská část Praha 2 rozhodla pronajmout Grébovku Američanům na 75 let za neuvěřitelně výhodných podmínek, píšeme v této důležité, exkluzivní analýze. Aktuální informace a fotografie ze včerejší tiskovky jsou i v prvním článku tohoto čísla.

Negativní selekce elit.

Současná česká elita není tvořena lidmi výjimečně schopnými, ale jedinci výjimečně přizpůsobivými, kteří se vůči zbytku společnosti chovají jako uzavřený klub vyvolených. Sociologové to, tuším, nazývají společností se zablokovanou sociální mobilitou. Důsledkem je negativní selekce elit. Tento proces probíhá přibližně od poloviny 90. let a v současné době už ho nelze zastavit.

Škoda. Česká společnost si nutnost dát prostor skutečné elitě nakonec uvědomí, jen v té době už nebude mít ani Gröbeho vilu, ani veřejnoprávní televizi...

To je závěr Tomáše Peciny nad skandálem týkajícím se Grébovky, o němž znovu píšeme v prvním článku dnešního vydání.

Internet Servis přesunul Britské listy od začátku dubna na adresu www.britskelisty.cz. Ze staré adresy se tam budou automaticky přepojovat. Za případné problémy se čtenářům omlouváme. (JČ, TP)

Jana Šmídová. Opakujeme dotaz na ředitele Českého rozhlasu, a na ředitele stanice ČRo6 - Svobodná Evropa Pavla Pecháčka, kdy bude v zájmu důvěryhodnosti a nestrannosti propuštěna Jana Šmídová, která hrubě porušila zásadu novinářské nestrannosti tím, že se stala mluvčím politického sdružení Impuls 99 a - jak toho byl Jan Čulík v Praze svědkem minulý týden - bezostyšně vystupuje v zájmu politických kauz. Na dotaz, zda jí nepřipadá neslušné, že svou novinářskou nestrannost takto kompromituje, odpověděla, že žádný konflikt zájmů nepociťuje.

Svobodná Evropa "není veřejnoprávní stanice". Milan Šmíd upozorňuje, ale sám to v BL nechce publikovat, zřejmě aby se Britskými listy mezi lidmi, s nimiž se stýká, nezkompromitoval, že "Svobodná Evropa není veřejnoprávní stanice, ale stanice soukromá, která má smlouvu s Českým rozhlasem". - Naše informace: Když přišlo "Rádio Svobodná Evropa" (nová malá firma, založená v roce 1994, nemající nic společného s mnichovskými stanicemi RFE/RL, abslutně žádnou právní kontinuitu) pod vedením Pavla Pecháčka v červenci 1994 do Prahy, Američané je odmítli financovat déle než do září 1995 (poskytli k tomu Pecháčkovi na jaře 1994 jednorázově jeden milion dolarů a odmítli dát cokoli navíc, výslovně jednořádkovým, dost hrubým dopisem ("Pecháčku, zprivatizuj si to sám!") odmítli financovat i jeho pokusy vypracovat privatizační projekt. Proto se Pecháček v Praze intenzivně soustředil na snahu začlenit RSE do struktury veřejnoprávního Českého rozhlasu, zejména lobbováním českých politiků. Podařilo se to. Podle našich informací už po září 1995 nebylo "Rádio Svobodná Evropa" skoro vůbec financováno z amerických zdrojů. Dlouho nebylo české vysílání RSE ani součástí internetových stránek amerického rozhlasu RFE/RL. Podle pozdějších informací z RSE (z roku 1999) se prý posléze Pecháčkovi přece jen soustředěným úsilím podařilo od Američanů nějaké další peníze vydyndat, avšak přesné informace o financování RSE v současnosti či o platech jejích zaměstnanců (někteří, včetně Pavla Pecháčka, mají podle zpráv stále západní, tj. vysoké platy, jiní domácí české, tj. nízké platy) nejsou (překvapení!) k dispozici; není známo, jakým přesně finančním podílem přispívá na provoz RSE veřejnoprávní Český rozhlas. Takže: stanice se jmenuje "Český rozhlas 6 - RSE", její zaměstnanci píší z domény cro.cz, užívají tedy počítačového systému veřejnoprávního Českého rozhlasu, většina financí zřejmě stále pochází z rozpočtu ČRo - a ona to, ejhle, není veřejnoprávní stanice? - A pokud tedy ne, jak je možné, že se veřejnoprávní Český rozhlas podílí ze zdrojů českých plátců rozhlasového poplatku na financování soukromého rádia? Zajímavá dvojznačnost. To zákon dovoluje? Očekáváme vysvětlení.

Dva španělské antiglobalizační demonstranty shledal Obvodní soud pro Prahu 1 v nepřítomnosti vinnými rozbitím výlohy Interbanky a odsoudil je ke dvěma letům vyhoštění z České republiky. Diváci TV Nova věří, že skvěle organizovaní a koordinovaní policisté je dopadli krátce po činu v dolní části Václavského náměstí. Háček je v tom, že Interbanka je v horní části náměstí a o způsobu práce policistů večer 26. září lze mít jisté pochybnosti - úřední záznam o "odhalení a dopadení" skupiny sedmi Maďarů a jednoho Němce ostatně Britské listy publikovaly. Další otázkou je, zda se Španělé budou rozsudkem českého soudu vůbec zabývat. (TP)

Radko Kubičko a ODS? K článkům Radka Kubička, ostře odsuzujícím Britské listy jako "propagandu ODS", nám napsal jeden čtenář z Ruska:

Vážený pane Čulíku,

pobaveně sleduji Kubičkův útok na Britské listy. K tomu mám malou poznámku. Pokud se chcete pobavit zase trochy Vy, položte Kubičkovi následující otázky: "Kdy jste, pane Kubičko, vstoupil do ODS? Kdy jste, pane Kubičko, vystoupil z ODS? Přispíval jste, pane Kubičko, do nějakých médií v době, kdy jste byl aktivním členem ODS? Máte, pane Kubičko, nějaký komplex z osobního selhání coby "hlídací pes demokracie"? A neventilujete tento komplex, pane Kubičko, trochu afektovaným a hysterickým způsobem?

Se zpožděním vystavujeme usnesení Ústavního soudu, odmítající ústavní stížnost Tomáše Peciny proti sčítání lidu. (TP)

Reportáž TV Nova z tiskovky "Držte hubu, Čulíku!" je k dispozici zde. K prohlížení je potřeba Windows Media Player 7.0, který je možno stáhnout např. na této adrese (pro IE 4.0+, velikost 9,35 MB). (šok)

Britské listy již dva měsíce marně čekají na vyjádření pražského Úřadu vyšetřování ke studiu Martina Kloubka na sovětské policejní škole i k tomu, zda si policisté mají právo předvolávat občany k výslechu na druhý konec republiky. Písemné vyjádření nám policejní mluvčí Soňa Jindráková přislíbila, avšak slib dosud nesplnila. --- Určitou odezvu jsme přece jen dostali: Tomáš Pecina byl z neznámého důvodu předvolán k podání vysvětlení na místní oddělení policie v Praze-Vršovicích. Do kolonky, kam se píše důvod předvolání, policista vyplnil "úřední jednání". Proti takovému způsobu předvolávání, které mimochodem kdysi praktikovala StB, podáváme stížnost a vzkazujeme pánům Kloubkovi, Tominovi a Grossovi: možná nakonec dosáhnete svého a podaří se vám udělat z reportéra Tomáše Peciny stálého vězeňského zpravodaje BL, ale nečekejte, že vám to budeme usnadňovat! (JČ, TP)

Promítání. Informuje Jan Gogola z ČT:

V kině Mat se v pátek 6. dubna v rámci festivalu Jeden svět uskuteční v 18.00 hod. projekce filmu "Maturita v listopadu", který režisér Jiří Krejčík natočil v lednu 1990 v aule gymnázia v České Třebové. Jde o sestřih diskuse mezi studenty, rodiči, učiteli, náčelníkem VB a ředitelem školy, který v průběhu listopadových událostí roku 1989 udával některé studenty státním orgánům, a který druhý den po tomto natáčení pravděpodobně spáchal sebevraždu. Film je ojedinělým případem dramatické veřejné konfrontace vysokých a nízkých principů.

Kde je teď v Praze k dostání kniha "V hlavních zprávách: Televize" o vánočním vzbouření v České televizi. Především v knihkupectví Fišer v Kaprově ulici a v Arbesově knihkupectví, Štefánikova 26, Praha 5. Kniha je k dispozici také zde v internetovém knihkupectví Kosmas za lidovou cenu 118 Kč plus poštovné (má 366 stran). V internetovém knihkupectví Kosmas lze platit i úvěrovou kartou, tedy objednávat knihy i ze zahraničí. Podle Lidových novin z 10. března je naše kniha druhým nejprodávanějším titulem v knihkupectví Fišer. Je také možno si ji koupit v běžné pracovní době přímo v pražském nakladatelství ISV, Kafkova 42, Praha 6, tel. 2432 1098.

Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti)
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
   Brno, Jánská 1/3
   České Budějovice, Kanovnická 18
   Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
   Olomouc, K. Světlé 2
   Ostrava, Dlouhá 3
   Pardubice, 17. listopadu 238 (údajně není v provozu)
   Plzeň, Šafaříkovy sady 5
   Praha, Václavské nám. 43
   Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://blisty.internet.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://blisty.internet.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.