Co je slintavka a kulhavka

Do Británie se po dvaceti letech vrátila epidemie této nemoci. Co ji způsobuje?

Způsobuje ji virus, v jehož důsledku dostanou zvířata horečku. V tlamě a kolem tlamy a na nohou se jim objeví vřídky.

Prvními příznaky této choroby je kulhání a slintání (vřídky v tlamě zvyšují slintavost). Nemocná zvířata odmítají jíst.

Slintavkou a kulhavkou obyčejně onemocní prasata, dobytek, ovce a kozy. Všichni kopytníci kromě koní.

Nemoc to není smrtelná, avšak po jejím výskytu zvířata likviduje člověk. Jediným známým způsobem, jak zamezit epidemii slintavky a kulhavky, je vytvořit přísnou izolaci kolem území, kde se vyskytla. Podle nynější praxe se nesmí dopravovat dobytek na vzdálenost osmi kilometrů od místa výskytu nemoci.

Mohou tu nemoc dostat lidé?

Ano, ale jen velmi výjimečně. Při poslední velké britské epidemii slintavky a kulhavky v roce 1967 dostala tu nemoc jedna osoba. U lidí jsou příznaky mírné a nemoc neohrožuje život.

Poslední epidemie v Británii byla v roce 1981, na ostrově Wight, kde bylo usmrceno více než 500 kusů dobytka a prasat.

Jinde ve světě se slintavka a kulhavka vyskytuje dost běžně. V roce 1999 došlo k epidemiím slintavky a kulhavky v 60 zemích světa. Zejména často se nemoc vyskytuje na Dálném východě, ve střední Asii, v Maghrebu (v severní Africe), ve střední Africe a v severní části Jižní Ameriky.

Jak se dostala nemoc do Británie?

Zemědělci si stěžují na příliv dovážených krmiv a potravin ze zemí, které nemají tak přísné hygienické předpisy jako Británie. Virus se dokáže lehce šířit prostřednictvím vyhozených potravin - stačí nepořádně odhozený chleba se šunkou. Najít příčinu vzniku epidemie vyžaduje obrovské množství veterinární detektivní práce.