Amerika mění svou politiku:
Globalizace přestala být americkým politickým projektem
Tento komentář profesora Johna Graye vyšel v deníku Guardian 27. února 2001.
Spojené státy radikálně pozměnily svou politiku vůči světu. Globalizace jako politický projekt je mrtvá. Intenzivní rétorika Clintonovy vlády byla nahrazena tvrdým soustředěním na americké národní zájmy. Spojené státy se nyní zajímají daleko více o to, aby se dokázaly ubránit v nebezpečném a chaotickém světě, jehož problémy jsou neřešitelné. Už nechtějí šířit své hodnoty do všech koutů světa.
To je vývoj, které s sebou nese velké riziko, určitě pro Británii, ale měl by být přivítán jako triumf reality nad iluzemi. Éra globalizace byla dobou žargónu, humbuku a pokrytectví v obrovském měřítku. Sbor "odborníků", politiků a podnikatelů se nás snažil přesvědčovat, že prožíváme bezprecedentní hospodářskou a technologickou revoluci. Zároveň tvrdili, že všechno v podstatě zůstane jako dřív. V obou případech neměli pravdu.
Na skutečných změnách, jimiž prochází světová ekonomika, není nic bezpecedentního. Internet je jen poslední z celé řady technologií, které začaly telegrafem. Téměř okamžité spojení mezi světovými trhy existuje už od doby, kdyby byly v poslední třetině devatenáctého století položeny podmořské kabely. A pohlédneme-li dále zpět, můžeme říci, že dnešní nové technologie jsou jen další etapou celosvětové průmyslové revoluce, která začala před 200 nebo 300 lety, ne-li dříve.
Pohlédneme-li také na poslední dvě století, uvědomíme si, že to byla doba obrovských sociálních a politických změn. Proti industrializaci byl velký odpor. Odbory a sociálně demokratické strany byly součástí tohoto odporu, který zahrnoval také škodlivá hnutí jako komunismus a fašismus. Celosvětová industrializace šla ruku v ruce s válkami, revolucemi a - v mnoha zemích - s vražednými diktaturami.
Misionáři globalizace si jaksi nepovšimli její temnější stránky. Spletli si autenticky nezastavitelný historický proces - celosvětové šíření nových technologií, které ruší nebo omezují čas a vzdálenost - s tržní deregulací, s trendem, který zcela zjevně ustupuje. Byli schopni pominout turbulentní historii globalizace, protože dočasný, obrovský rozkvět na světových trzích vytvořil iluzi, že ekonomická historie dospěla k závěru.
Není náhodné, že módní nadšení pro globalizaci souviselo s bublinou na Wall Street. Taky není náhodné, že už o globalizaci najednou slyšíme daleko méně, jakmile bublina hrozí splasknout. Populární představa globalizace vyjadřovala to, co by se dalo charakterizovat jako dowjonesovská interpretace historie (Dow Jones je index amerického kapitálového trhu, pozn. JČ) - jako teorie, že rostoucí ceny akcií jaksi dokazují, že se volné trhy šíří nezadržitelně po celém světě. Jak ale bublina na Wall Street praská, i tato teorie byla nyní odsunuta do historie.
Postoj Bushovy vlády vůči zahraniční politice je nutno vidět v kontextu ukončení dlouhého amerického hospodářského rozkvětu. Bylo lehké pro Američany představovat si, že je historie na jejich straně, když se zdálo, že v důsledku růstu ceny akcií na kapitálových trzích bezpracně bohatnou. Svět ale nyní začal vypadat jako daleko nebezpečnější místo, když některé tyto jejich zisky jim začínají před očima mizet. Až se tato nepohoda rozšíří z kapitálového trhu do skutečné ekonomiky a do Spojených států se vrátí rostoucí nezaměstnanost, v Kongresu to posílí ochranářské tlaky. A jak se posílen navrátí obchodní cyklus, je velmi pravděpodobné, že Spojené státy zaujmou takový postoj vůči světu, jaký zastávaly ke konci devatenáctého století. Nepropadnou naprosté izolaci, ale budou ochotny zasahovat v zahraničí jen tehdy, kdy dojdou k názoru, že jde o jejich životní zájmy.
Mnoho lidí v Evropě je zděšeno měnícím se postojem Washingtonu. Částečně je znepokojení Evropy nad novými americkými prioritami důsledkem neschopnosti Evropy brát vážně dlouhodobé americké úmysly. Americké plány na vytvoření celostátní protiraketové obrany jsou z několika důvodů kontroverzní, zejména proto, že vysoce destabilizují kontrolu zbrojení. Tyto plány však nejsou nové. Určitá verze americké celostátní protiraketové obrany by byla realizována, i kdyby se stal prezidentem Al Gore. Toto je oblast, kde v americké politice existuje kontinuita. Nejvíce znepokojujícím rysem nové americké vlády nejsou však zřejmě její plány na obranu, ale její postoj ke světové ekologické krizi. Prezident Bush veřejně zpochybnil existenci globálního oteplování - čímž odmítl konsensus nejen vědců, ale i rostoucího počtu vedoucích podnikatelů. Tento postoj nevěstí nic dobrého ani pro Evropu, ani pro svět.
Britský premiér Blair se domnívá, že se mu bude i nadále dařit přemosťovat rozdíly mezi Evropou a Spojenými státy a musíme doufat, že má pravdu. Avšak mezinárodní klima, v němž se Blair nyní nachází, doznalo podstatných změn. Zdálo se, že po dobu více než deseti let od pádu berlínské zdi chtějí Spojené státy systematicky šířit do celého světa "demokratický kapitalismus". Bushova vláda toto americké angažmá neodmítla, jen ho odsunula do historie.
Celkem si myslím, že je to změna k lepšímu. Svět, do něhož se přesunujeme, je stále nebezpečnějším místem, ale alespoň teď můžeme začít přemýšlet o jeho rizikách realisticky a poctivě, bez ochromujících iluzí o "globalizační éře".
(John Gray je profesorem evropského myšlení na London School of Economics.)
Při sčítání lidu poněkud přituhuje
Jsem ponekud paranoidni, ale to, co
se stalo v pondeli moji drahe na Obvodnim Urade Praha 5 - Radotin me
presvedcilo, ze jde o neco vic nez jen o pouhe statisticke scitani lidu.
Abych Vas uvedl do obrazu. Moje draha je ponekud zakona dbala osoba, takze
chtela vyplnit scitaci arch. Vzhledem k tomu, ze nechtela poskytnout data
scitacimu komisari, zasla si na OU vyzvednout formulare sama. Byla
vystavena pomerne solidnimu sikanovani ze strany zodpovedne urednice (jmeno
zjistim dodatecne). Absolvovala vyslech a skoleni priblizne nasledujicim
zpusobem:
1) Formulare si nemuzete prevzit sama, preda Vam je scitaci komisar, ktery
se zaroven na miste presvedci, ze odpovidate pravdive.
Odpoved: "To nemuzu, v dobe navstevy komisare nebudu doma ..."
Reakce urednice: "Ale to musite byt doma...."
Odpoved: "Ne, nemusim. Kde se v zakone pravi, ze musim byt doma ?"
Reakce urednice "A jak se teda mame presvedcit, ze napisete pravdu ?"
2) Pote, co urednici presvedcila, ze si ty formulare bud vezme nebo ze
scitani nic nebude, byla poucena urednici, ze scitaci komisar si je
prevezme vyplnene.
Odpoved: "Ale ne, ja je poslu doporucene na CSU"
Reakce urednice: "To nesmite. Maximalne je muzete dat zpatky sem, ale obalka
nesmi byt zalepena. My je musime (ty scitaci listy) vyndat a dat komisarum.
Oni z toho delaji jeste dalsi statistiky."
Odpoved (uz ponekud podrazdena) "A jake statistiky ???"
Reakce urednice "Ja nevim, ale musime to dat jim. V zadnem pripade to
neposilejte na CSU. Oni to stejne poslou zpatky sem a darmo byste to
zdrzovala."
V tom okamziku moje draha prevzala archy (chyba, ale co se da delat),
praskla dverma a odesla domu. Po navratu dala ty listy dcerce na hrani....
Takze budu mit casem zajimavou reportaz. (Od)souzeny odpurce
scitani lidu v primem prenosu... Vzhledem k tomu, ze odmitame vyplnit a
odevzdat scitaci listy a o pokutu se budu soudit az k nejvyssimu stupni,
bude to docela zajimave.
Poznámka TP: "Místním šetřením" v Radotíně jsem zjistil, že stav je přesně takový, jak P. Kořenský popisuje: jméno oné dámy je Lenka Pagáčová a její nadřízený, vedoucí odboru Miroslav Moravec, byl již o jejích svérázných představách, jak naložit s dotazníky a s občany, kteří se odmítnou podřídit sčítací disciplíně, informován.
Zdá se, že místní úřady nedostaly od statistického úřadu přesnou písemnou proceduru, jak při sčítání postupovat, a úředníci bez instrukcí jednají v této zemi (a nejen tam) nahodile, podle nátury a naladění. Důsledkem špatně připravné akce je chaos a neinformovanost, která se projevuje např. v tom, že ani předsedkyně ČSÚ není schopna říci, zda vyplněné dotazníky smějí občané poslat na ČSÚ poštou (původ problémů je v nedokonale formulovaném zákonu - ten ovšem připravovali právě odborníci z ČSÚ).
Ergo téměř s jistotou lze predikovat, že některé obecní úřady obálky rozlepí a tiskopisy předají sčítacím komisařům, zatímco jinde je rozlepí a "prostudují" sami úředníci; kolik úřadů se zachová podle zákona, neumím odhadnout ani přibližně (prognóza 90 % se však zdá být nerozumně optimistická). Příjemné vyplňování, přátelé!
Postup sebeobrany proti nezákonné podobě probíhajícího sčítání
Jak jednat se sčítacím komisařem, jak vyplnit sčítací listy, jak odevzdat sčítací listy na obci
Navzdory několikaměsíčním varováním bezpečnostních expertů Čs.statistický úřad zatím neupravil své prováděcí předpisy, jež poskytují malou naději na bezvadnou ochranu vašich dat, ba dokonce jsou navíc v rozporu jak s Ústavou, tak i samotným zákonem o Sčítání. Občanům doporučujeme následující postup, který jim poskytne maximální ochranu před zneužitím jejich údajů a je v rámci zákona.
V rozporu s Ústavou ČR sčítací listy především umožňují zjišťovat příbuzenské vztahy spolubydlících včetně jejich plné identity a vytvářet tak údaje o struktuře konkrétních rodin. Prováděcí předpisy jsou dále v rozporu se samotným zákonem o Sčítání, především formátem navržených sčítacích listů, i ustanovením metodiky sběru.
V tomto postupu radím, jakou přesně cestu zvolit v celém průběhu "sčítání" tak, abyste minimalizovali potenciální škody a přitom, narozdíl od ČSÚ, zákon skutečně dodrželi.
- Jak jednat se sčítacím komisařem
- Jak vyplnit sčítací listy
- Jak odevzdat sčítací listy na obci
I. Návštěvy sčítacího komisaře - přijmout, ale neodevzdat sčítací listy
Sčítací komisař se k Vám má dostavit celkem 2x, nebo až 3x. Při první návštěvě vám pouze doručí sčítací listy, nebo je nechá u souseda, převezměte je a poděkujte. Nemá smysl odmítat převzetí listů, v takovém případě je komisař povinen vás upozornit, že to bude hlásit, a že můžete obdržet pokutu. Můžete ho však již rovnou upozornit, že formuláře budete odevzdávat na obci, což je povinnen akceptovat. První návštěva musí proběhnout do 18hodin dne 28. 2. 2000.
Pokud jste ho při jeho prvé návštěvě neupozornili, komisař by měl při druhé návštěvě formuláře vybrat. Až se dostaví, poděkujte mu opět za návštěvu, a řekněte mu, že jemu sice věříte (zvlášť pokud to je nějaký známý), ale revizora (který listy přebírá od něj a může do nich rovněž zcela otevřeně nahlížet) již neznáte, a že se vám zdá lepší doručit formuláře v zalepené obálce na obci, která je nerozlepené předá statistickému úřadu. Nežádejte od něj žádnou radu a pomoc, v nejhorším se obraťte na kamarády, nebo své příbuzné. I když je to normálně kamarád, nyní to je vyzvědač ČSÚ.
Komisař nesmí vstupovat do bytu, pokud ho (podobně jako kohokoliv jiného), ke vstoupení do bytu sami nepozvete. Máte Ústavou zaručené právo nedotknutelnosti svého obydlí, jež sčítacím zákonem není ovlivněno.
Odmítněte zdvořile, ale rozhodně předat komisaři sčítací listy, ani ho nenechávejte do formulářů nahlížet co jste jak vyplnili. Komisaři vyplňují své vlastní přehledové listy PV-1 a PV-2 v nichž například uvádí celkový počet občanů určité národnosti, státní příslušnosti, víry, věku, atd. které se v daném bytě či domě nachází, pokud však odevzdáváte formuláře na obci, mají je ponechat nevyplněná.
Komisař NESMÍ vybírat sčítací listy před ránem 1. 3. Pokud je od vás již vybral, jednal protizákonně i protivyhláškově a můžete si za ním zajít, upozornit ho na jeho nezákonné počínání a požádat ho o vrácení listů pro úpravu údajů. Komisař předává listy až v půli března, takže by je zatím měl mít u sebe.
II. Vyplňování listů
A. Na sčítacích listech osob
1. Nejprve vyplňte políčko (15) nejvyšší ukončené vzdělání
pak
2. V oblasti "kódy-nevyplňujte", vpravo nahoře první strana
nůžkami na nehty či na šití opatrně vystřihněte tato políčka:
- sčítací obvod
- číslo domu
- číslo bytu
- číslo osoby
- vztah k uživateli bytu
Políčko sčítací okres ve formuláři ponechte a dejte pozor, ať neporušíte vyplňovací políčka 15 z druhé strany listu, jež jste právě vyplnili, ani nenatrhněte okraj listu.
Získávání těchto identifikačních údajů od vaší osoby, vážících vás k bytu a potažmo k ostatním osobám v bytě, nemá oporu ve Sčítacím zákoně a do políčka vztahu k uživateli bytu měly být zřejmě kódovány vaše příbuzenské a rodinné vztahy, což je v rozporu s Ústavou.
2. Identifikační políčka osoby - vyplnit, nebo nevyplnit?
Vzhledem k tomu, že formát formulářů, jež se bude zpracovávat na počítačích, mohl být navržen mnohem bezpečnějším způsobem, necháváme na zdravé úvaze občanů a vlastní odpovědnosti každého, zda vyplnit/nevyplnit tato 3 políčka (nějaký kompromis, vyplnit jedno, ostatní ne, nemá příliš smysl):
- jméno a příjmení v záhlaví sčítacího listu osob
- rodné číslo, políčko (1)
- datum, jméno a příjmení osoby, která formulář vyplnila, na spodní straně druhé strany (týká se všech sčítacích listů), toto políčko nemá opět žádnou oporu v zákoně, pouze v prováděcím předpise. Zřejmě má zabránit tomu, aby si komisař důvěryhodná osoba nevyplnil listy doma sám. Vy však budete odevzdávat na obci. Účelem políčka mělo být zabránit duplicitnímu odevzdání listu za osobu, což se může přihodit pouze tehdy, pokud přejíždíte mezi více domácnostmi, jste v době sčítání (o půlnoci z 28.12./1.3.) mimo domov, např. v nemocnici apod.
B. Políčka na Bytovém listu
(18) Seznam všech osob
Nevyplňujte políčko 18 - pro jistotu si ho rovnou celé proškrtněte. Nepište do něj vůbec nic o osobách, ani iniciály, ani křestní jména. Vytváření vazeb osob na byt nemá oporu ve sčítacím zákonu.
(19) Společné hospodaření členů domácnosti
Seznam osob, bydlících v bytě, si místo do políčka 18 napište vedle na kus obyčejného papíru (vzor je na dolním okraji druhé strany bytového listu) a do políčka 19 pak vyplňte strukturu hospodaření v bytě, místo jmen osob se píší pořadová čísla.
Pokud jste něco už vyplnili, můžete vyhledat sčítacího komisaře a požádat ho o náhradní listy, případně trochu víc vypsat darovanou černou fixu na vyplňování. V jiných políčkách se opravuje přeškrtnutím údaje a přepsáním výše.
Ostatní políčka můžete vesměs vyplnit v souladu s instrukcemi ČSÚ, aniž byste si způsobili nějakou mimořádnou újmu.
III. Odevzdání sčítacích listů - na obci v zalepené obálce
Odevzdání je upraveno v zákonu přesně tímto zněním:
§12 odst (4) Vyplněné tiskopisy převezme příslušný sčítací komisař. Do 12 kalendářních dnů od rozhodného okamžiku mohou být vyplněné tiskopisy odevzdány též sčítacímu revizorovi nebo obci.
...
(6) Jestliže osoba odevzdává podle odstavců 4 a 5 vyplněný sčítací tiskopis obci, vloží tento tiskopis do obálky a obálku zalepí. Obec na obálce vyznačí, že se jedná o sčítací tiskopis, obálku uloží tak, aby její obsah nemohl být zneužit, a předá ji neporušenou nejpozději do 14 kalendářních dnů od rozhodného okamžiku Českému statistickému úřadu.
Na odevzdání sčítacích listů máte termín nejpozději 12 dnů. Doporučujeme odevzdávat sčítací listy mezi 7.-12. březnem. Do té doby se můžete na svém obecním úřadě informovat kde přesně se obálky pro sčítání odevzdávají a kdy tam mají své úřední hodiny. Pro zachování své anonymity uděláte nejlépe, pokud:
- každý sčítací list osoby vložíte do zvláštní obálky
- sčítací list bytu vložíte rovněž do zvláštní obálky, popřípadě jej můžete odevzdat dohromady se sčítacím listem domu
Formuláře odevzdáváte v obálkách a zalepujete je vy! ČSÚ v prováděcích předpisech výklad překroutil na zalepování obálky obcí, ale jako vyšší právní norma platí zákon, a nikoliv předpis. Obec by vám měla vystavit potvrzení, že jste jí předal (zalepené) obálky se sčítacími listy a kolik jich bylo. Pokud to odmítne, nechte si od ní vystavit písemné potvrzení, že od vás odmítla převzít zalepené obálky se sčítacími listy, nebo jí je předejte za přítomnosti svědků, svých dobrých známých.
Obec nesmí obálku otvírat, pouze ji smí označit nápisem Sčítání a do 14 dnů ji doručí statistickému úřadu.
Potvrzení od obce si uschovejte.
Pokud byste při aplikování tohoto postupu měli jakékoliv problémy, což byste mít neměli, kontaktujte prostřednictvím internetu vznikající iniciativy, jež budou hromadně bránit občany před zvůlí úřadů a poskytovat další praktické i právní informace. Hledejte další důvěryhodné informace, popř. na připravovaném website http://www.nejsmeovce.cz.
AxonNet: Tisková zpráva
Výzva k pozastavení sčítání - za pět minut dvanáct
AxonNet vyzývá vládu ČR, Český statistický úřad a Ústavní soud ČR, aby Český statistický ústav pozastavil sčítání, jež je v současné podobě nezákonné, protože jeho praktické provádění je v rozporu:
- s Ústavou ČR
- se zákonem o Sčítání č. 158/99 Sb.
V rozporu s Ústavou ČR sčítací listy především umožňují zjišťovat příbuzenské vztahy spolubydlících včetně jejich oboustranné identity a vytvářet tak údaje o struktuře konkrétních rodin.
Prováděcí předpisy jsou dále v rozporu se samotným zákonem o Sčítání 158/99 Sb. především formátem navržených sčítacích listů ve vyhlášce ČSÚ 354/2000 Sb., i ustanovením metodiky sběru v Instrukci ČSÚ č. j. 927/2000-2210 ze dne 9. srpna 2000.
Mimo odporování zákonu, formát sčítacích listů a metodika jejich sběru rovněž:
- nezajišťují konkrétní odpovědnost - nelze jednoznačně zjistit osobu, od níž mohou uniknout sebraná data. Nelze rozhodnout, zda je neoprávněné třetí straně poskytl komisař, revizor, nebo pracovník ČSÚ, nebo pracovník firmy, která má opticky pořizovat data, proto lze již předem prakticky vyloučit možnost uplatnění jakékoliv sankce vůči komukoliv. Pokud by obce nepostupovaly podle zákona, ale podle prováděcích předpisů ČSÚ, mohla by odpovědnost za únik dokonce padnout i na ně.
- při současných možnostech výpočetní techniky nezajišťuje dostatečnou preventivní odolnost proti úniku vyplněných a sebraných dat, spojitelných na reálné identifikační údaje osob.
Při tvorbě nového formátu listů a metodiky doporučujeme Českému statistickému úřadu tato upozornění zohlednit a až následně pokračovat ve sčítání. Domníváme se, že i námi odhadované dodatečné náklady ve výši cca. 80 milionů Kč (zejména na tisk nových tiskovin), což činí jen 3,3 % celkových nákladů na sčítání, jsou plně ospravedlnitelné vůči míře dlouhodobého rizika (cca. 30-50 let) z politické aj. bezpečnostní zneužitelnosti případně uniklých dat.
Na rizika sčítání a nevhodnost současného navrženého systému byl ČSÚ a vláda soustavně upozorňováni již od doby krátce po uveřejnění prováděcí vyhlášky 354 v říjnu 2000 (jíž byl stanoven formát sčítacích listů), řadou tuzemských odborníků na bezpečnostní počítačové technologie, jako jsou Vladimír Smejkal, Tomáš Pecina, Jiří Kofránek a i Úřad pro ochranu osobních údajů. AxonNet se s metodikou Sčítání seznámil až na poslední chvíli před rozhodným okamžikem sčítání, po pečlivém přečtení a zvážení všech veřejně přístupných informací, tyto názory a obavy z částečné, ale i z totální defraudace všech dat, plně podporuje.
Pokud výše uvedené orgány sčítání nezastaví, upozorňujeme občany, že poskytnutí informací na současných sčítacích listech představuje poměrně značné riziko pro ně i pro bezpečnost státu jako celku, a doporučujeme jim, aby se informovali na existující možnosti pro sebe bezpečného vyhovění zákonu.
Tato tisková zpráva a další odkazy ke sčítání budou přístupné na: http://port.axonnet.cz/SLBD. Jednoduchá představa o možné podobě dotazníků je zde.
AxonNet, s. r. o., je tuzemská počítačová firma, založená v roce 1991, jež se zabývá počítačovou komunikací, bezpečnostními technologiemi, analyzátory síťového provozu, správou dokumentů a jejich toků.
Panika ve Velké Británii:
Epidemie slintavky a kulhavky ohrožuje zemědělství v celé Evropské unii
Britské ministerstvo zemědělství začalo minulý týden rozmotávat složitou historii, jak došlo k náhlému rozšíření vysoce nakažlivé choroby dobytka, slintavky a kulhavky, mezi tři druhy zvířat, do pěti různých zemí a do mnoha částí Velké Británie. Vznikla hrozba, že ovce, vyvážené z Velké Británie, rozšíří slintavku a kulhavku po celé Evropě i dál do světa.
Země kontinentální Evropy se počátkem tohoto týdne docela zoufale snažily identifikovat a izolovat, případně zlikvidovat ta zvířata, o nichž existuje podezření, že se dostala do styku s nakaženými britskými ovcemi. Zároveň vyšlo najevo, že síť evropského obchodování s masem je tak složitá, že ovce, která se narodila v severoskotském hrabství Aberdeenshiru může být dopravena na vzdálenost více než 2000 kilometrů, až do jatek v Bejrútu.
Celý detektivní příběh začíná ve chvíli, kdy bylo 13. února odesláno 40 ovcí ze statku Iana Williamsona v Prestwick Hall u Pontelandu nedaleko letiště u severoanglického města Newcastle na dobytčí trh v městečku Hexham. Je známo, že se toho dne na trhu prodalo více než 3500 zvířat a je nutno najít všechny jejich kupce a prodejce. Britské ministerstvo zemědělství doufá, že je dokáže všechny identifikovat do 24 hodin.
O týden později byl potvrzen výskyt slintavky a kulhavky u dobytka na statku Prestwick Hall poté, co jiný statek v Burnside ve vesnici Heddon-on-the-Wall, ve vzdálenosti asi šesti kilometrů, byl identifikován ministerstvem zemědělství jako pravděpodobný zdroj vzniku celostátní epidemie. Zvěrolékaři usuzují, že byl virus přenesen od nakažených prasat větrem na statek v Prestwick Hall a pak na sousední statek ve Westerhope, nedaleko Newcastle.
Odborníci se také domnívají, že čtyřicet ovcí z Prestwicku bylo prodáno Willymu Cleavovi, devonskému prodejci dobytka, který vlastní na jihozápadě Anglie 11 statků, kde přechovává ovce, než je posílá do britských jatek anebo do zahraničí na export. Těchto čtyřicet ovcí bylo 15. února posláno na trh Longtown v jiném severoanglickém městě, Carlisle, kde je jeden z největších ovčích trhů v Evropě, který také funguje jako středisko pro dočasné přechovávání ovcí. Ministerstvo zemědělství ovšem neví, zda těchto čtyřicet ovcí bylo nakaženo už před příchodem do Carlisle.
Je však známo, že když bylo posléze těchto 40 ovcí dovezeno na Cleavovu farmu Highampton v Devonu, tamější krávy onemocněly slintavkou a kulhavkou. Tehdy se nevědělo, že ji dostaly od ovcí.
21. února bylo několik ovcí z Highamptonu převezeno na jatka v Bromhamu v jihoanglickém hrabství Wiltshire a tam začaly projevovat příznaky slintavky a kulhavky.
Obchodník Cleave také 12. února odeslal 348 ovcí z Devonu do Německa z Doveru lodí jménem Cap Afrique, což je jediná britská převozní loď pro dopravu dobytka. Jiným překupníkům dobytka prodal na export při různých příležitostech další skupiny ovcí. Všechny tyto ovce se nyní hledají.
Poslední ovce byly vyvezeny z Británie 17. února ve dvě hodiny ráno. Farmer´s Ferry, společnost, která vlastní loď Cap Afrique, konstatovala, že během čtrnácti dnů do té doby vyvezla do zemí Evropské unie asi 30 000 ovcí. Ty všechny musí nyní britské ministerstvo zemědělství najít.
V pondělí tohoto týdne identifikovaly německé úřady 348 ovcí, které Cleave poslal 12. února do Německa a preventivně je zlikvidovaly.
Loď Cap Afrique přestala dovážet zvířata na evropský kontinent, jakmile byla epidemie potvrzena, ale úřady zemí EU konstatují, že je možná už pozdě a nebude možno zabránit tomu, aby se epidemie nerozšířila po celé Evropě.
Vzhledem k tomu, že jsou v současnosti zvířata dopravována na dlouhé vzdálenosti, velmi lehce pak podléhají infekcím, jako je slintavka a kulhavka. Pokud byly vyvezené ovce už nakaženy, lehce se z nich mohla nákaza rozšířit na další oslabená zvířata.
Většina živých ovcí, vyvezených z Británie, se dopravuje do více než 60 registrovaných "přechovávacích středisek" v zemích Evropské unie, kde jsou ovce drženy, spolu s tisíci dalšími zvířaty, po dobu až několika dní.
V Evropě je ale také velké množství neoficiálních "přechovávacích středisek" pro dopravovaná zvířata, kam mohla být nakažená zvířata také dopravena. Tato střediska se možná vyhnou oficiálnímu úřednímu vyšetřování.
Mapovat pohyb dobytka po Evropě je značně obtížné. Britský dobytek má plnou dokumentaci, ale mnoho zvířat v přechovávacích střediscích v zemích Evropské unie jsou dál prodávána jiným majitelů, kteří v dokumentaci zcela legálně mění místo původu zvířat.
Z těchto přechovávacích středisek a trhů se pak dopravují ovce po celém evropském kontinentu a mnoho z nich se pak znovu vyváží s holandskou, francouzskou nebo belgickou dokumentací na vzdálenost 1500 km i více na jatka v Itálii, v Řecku a ve Španělsku. Statisíce zvířat se pak vyvážejí italskými přístavy mimo Evropu, zejména na Blízký východ a do severní Afriky.
V pondělí usmrtili Holanďané na 11 statcích 4300 zvířat. Francouzské ministerstvo zemědělství identifikovalo 47 000 ovcí, nedávno dovezených z Británie, ale ještě se nerozhodlo, zda je zlikvidovat.
Němečtí činitelé oznámili program usmrcování tisíců kusů dobytka. Začal na dvou statcích v Západní Falci, které v posledních týdnech obdržely tisíce ovcí a prasat z Británie, z nichž některé trpěly slintavkou a kulhavkou.
"Jestliže se virus rozšíří po celém kontinentu, Evropská unie by mohla přijít o svůj statut jako oblast bez slintavky a kulhavky," konstatoval Bernard Vallat, generální ředitel Mezinárodního Epizootického úřadu v Paříži.
Nemoc a moderní svět
Za nynější epidemii slintavky a kulhavky mohou do značné míry moderní zemědělské metody, argumentoval 27. 2. v deníku Guardian komentátor George Monbiot.
Slintavka a kulhavka je starobylá nemoc, které se dobře daří v moderním světě. Tato nemoc miluje černé díry, do nichž jsou zemědělská zvířata v současnosti cpána, a ochromující podmínky, v nichž zemědělská zvířata v současnosti klopýtají svým zoufalým životem. Nade všechno však slintavka a kulhavka miluje dnešní ekonomiku dlouhých vzdáleností, které nyní určují distribuci skoro všech našich potravin.
Než jsme si uvědomili, že existuje problém, polovina ovcí ze severoanglického Northumberlandu byla už v Devonu na jihozápadě Anglie a nemoc se začínala objevovat všude. Proč tomu tak je? Cožpak v Devonu není dost ovcí a musejí se tam dovážet další? Cožpak lidi v Northumberlandu odmítají jíst místní ovce? Anebo vozí farmáři svá zvířata na dovolenou?
Potravinářská ekonomika dlouhých vzdáleností je katastrofa pro zemědělce, je to katastrofa pro životní prostředí, je to katastrofa pro spotřebitele a katastrofa pro práva zvířat. Avšak pro big business je to zlatý důl.
Stejně tak, jako se snaží biotechnologické firmy ovládnout výrobu potravin prostřednictvím genetického inženýrství a patentování, tak se snaží velké supermarkety a velké dopravní firmy ovládnout distribuci potravin. Vláda, jako obvykle, jim při tom ráda pomáhá.
Velký počet malých jatek byl v Británii uzavřen, nikoliv proto, že by to požadovala Evropská unie, ale proto, že má britské ministerstvo zemědělství úmyslný program malá jatka zlikvidovat.
Supermarkety kupují zemědělská zvířata přímo od největších a nejlevnějších farmářů. V důsledku toho se likvidují místní trhy zemědělského dobytka a ti zemědělci, kteří neprodávají přímo supermarketům, jsou pak nuceni vozit svůj dobytek na velmi vzdálené trhy.
Supermarkety chtějí prodávat "skotské hovězí", a tak posílají dobytek na čtrnáct dní na pastvu do Skotska, takže se ten dobytek pak smí legálně jmenovat "skotský". Chtějí "welšské jehněčí", a tak posílají anglická a skotská jehňata do Walesu, než je pošlou na jatka.
Vysvětluje se nám, že tato praxe umožňuje nám všem kupovat levné potraviny. Ve skutečnosti nás to jen nutí platit jinak, například za programy na likvidaci epidemií dobytka. Tisíce zemědělských zvířat, jejichž mrtvoly jsou v současnosti spalovány, byly obětovány na oltář zisku supermarketů.
Co je slintavka a kulhavka
Do Británie se po dvaceti letech vrátila epidemie této nemoci. Co ji způsobuje?
Způsobuje ji virus, v jehož důsledku dostanou zvířata horečku. V tlamě a kolem tlamy a na nohou se jim objeví vřídky.
Prvními příznaky této choroby je kulhání a slintání (vřídky v tlamě zvyšují slintavost). Nemocná zvířata odmítají jíst.
Slintavkou a kulhavkou obyčejně onemocní prasata, dobytek, ovce a kozy. Všichni kopytníci kromě koní.
Nemoc to není smrtelná, avšak po jejím výskytu zvířata likviduje člověk. Jediným známým způsobem, jak zamezit epidemii slintavky a kulhavky, je vytvořit přísnou izolaci kolem území, kde se vyskytla. Podle nynější praxe se nesmí dopravovat dobytek na vzdálenost osmi kilometrů od místa výskytu nemoci.
Mohou tu nemoc dostat lidé?
Ano, ale jen velmi výjimečně. Při poslední velké britské epidemii slintavky a kulhavky v roce 1967 dostala tu nemoc jedna osoba. U lidí jsou příznaky mírné a nemoc neohrožuje život.
Poslední epidemie v Británii byla v roce 1981, na ostrově Wight, kde bylo usmrceno více než 500 kusů dobytka a prasat.
Jinde ve světě se slintavka a kulhavka vyskytuje dost běžně. V roce 1999 došlo k epidemiím slintavky a kulhavky v 60 zemích světa. Zejména často se nemoc vyskytuje na Dálném východě, ve střední Asii, v Maghrebu (v severní Africe), ve střední Africe a v severní části Jižní Ameriky.
Jak se dostala nemoc do Británie?
Zemědělci si stěžují na příliv dovážených krmiv a potravin ze zemí, které nemají tak přísné hygienické předpisy jako Británie. Virus se dokáže lehce šířit prostřednictvím vyhozených potravin - stačí nepořádně odhozený chleba se šunkou. Najít příčinu vzniku epidemie vyžaduje obrovské množství veterinární detektivní práce.
Kýč:
Ach, ten Knížák!
Dřívější nekonformní umělec a bývalý rektor Akademie výtvarných umění v Praze Milan Knížák nyní prokázal jako ředitel Národní galerie i svoji fyzickou sílu, když napadl novináře, kterému zabránil opustit místnost a sebral mu kazetu s natočeným rozhovorem. Standardní situace v balkánských republikách a v každém případě neomluvitelné jednání státního úředníka, který representuje jednu z nejvýznamnějších státních institucí. Z pohledu veřejného pořádku a dodržování práv občanů hulvátství a arogance, z profesního hlediska selhání a ztráta důvěryhodnosti.
Milan Knížák ale vždycky tvrdil, že umělec má být odpovědný jen sám sobě, jinak nikomu a ničemu. Nyní jako umělec ve funkci dokázal že nemusí být zavázán ani ministru kultury, kterému vděčí za mnohé. Byl to totiž Pavel Dostál, který ho jmenoval ředitelem NG a který se za něj před časem postavil proti několika mladým studentům Akademie. Ti před budovou Veletržního paláce demonstrovali proti údajně nízkým morálním kvalitám generálního ředitele, který z této instituce nechal vyvést laureáta Chalupeckého ceny Davida Černého. Václavu Havlovi který mu přes připomínky mnohých otevřel kariérní dráhu jmenováním do funkce rektora pražské AVU, se odvděčil hned začátkem devadesátých let, v ironických a zesměšňujících portrétech a billboardech. Nešlo prý o dehonestaci ale o svobodu umění, jak velký mistr veřejně prohlásil. Rozhodný muž, který vymetl z Akademie i z Veletržního paláce přebytečné normalizační smetí, je ovšem bez vlastní sebereflexe jen stále směšnější figurkou své vlastní neutuchající namyšlenosti a egoismu.
Ředitel NG nemá díky svému pocitu vlastní jedinečnosti strach činit odvážná a nepopulární rozhodnutí, a není proto spřízněn s okolím v žádné kvalitě závazného pozitivně kritického vztahu. To byl sice důležitý předpoklad k jeho skvělým happeningům ze šedesátých let, ale dnes to znamená překážku vnímat Knížáka jako věrohodnou osobnost. Jeho veřejné i mediální působení se často pohybuje v extrémním rozpětí tu vyhrocených, tu smířlivých projevů. Knížák je rozporuplný, tu přesvědčivý a podruhé zase rozpačitý v eskapádách svých názorů a postojů, s kterými lze sice občas souhlasit, ale které nelze přijmout jako závazné. Pro ředitele Národní galerie je totiž přirozené něco jiného říkat a něco jiného dělat.
Na jedné straně odsoudí Kristiána Kodeta a Karla Gotta jako druhořadé umělce a na straně druhé se s nimi zviditelňuje v rámci podpory ODS na Staroměstském náměstí. Přitom to byl právě Knížák, který před pár lety hovořil v médiích o nekulturní vládě a u těchto politických špiček se dovolával "jistých pravidel hry", aby je pak později na Staroměstském náměstí sám s úsměvem výhodně porušoval. Stejným způsobem dnes v Reflexu kýčovitě píše že slunce svítí, nad hlavou poletují rackové a slunce v duši je skryto za hustými mraky. Na druhé straně zase omezuje na půdě státní instituce osobní svobodu jednotlivce.
Může se zdát, že ředitel Národní galerie jen šikovně nahrazuje absenci umělecké hodnoty své tvorby kýčovitým mediálním klaunstvím a vlastně tak konceptuálně rozvádí povahu svých děl do veřejného života. To by byla smělá myšlenka, kdyby kýč jako splácaná mnohost neprovázela Knížáka v těžko odhadnutelných pohnutkách jeho sebestředné mysli tak, že se jím postupně stává sám. V tomto smyslu je pak stejně dobře luční květinou, jako jedovatým hadem a stejně dobře Bobym ze seriálu Dallas, jako Cyranem z Bergeraku. Může být nasládlým Romeem i Dostojevského Idiotem, stává se pánem světa, středem vesmíru, presidentem, politikem, zpěvákem, něžným milencem i rozzlobeným anarchistou. Ti co se ho bojí, by to měli vědět.
Clanek obsahuje radu zajimavych postrehu, ale leckde si, alespon prechodne, v ramci 'prochazky uvahou' odporuje. Se zakladni tezi souhlasim jen castecne, nebot pan Valach dementuje opovednost jedince za vlastni chovani, ktere nahrazuje jakousi vyssi odpovednosti kolektivni - kterou paradoxne nepovazuje za residuum totalitniho mysleni.
>>Obnovení solidarity a vzájemné úcty v ceské spolecnosti bude duležitým krokem v našem úsilí o prekonání totalitního dedictví, které si v sobe nese každý z nás. Nejvyšší autoritou na této ceste si mohou být jen obcané sobe navzájem. Nejvyšší autoritou jsme tedy my sami. <<
Abych nepreskocil kvuli 'koncetine' telo clanku:-
Pan Valach pise >>Oproti do sebe zahledené „etice postoje", tak charakteristické pro všechny totalitní ideologie, bychom z techto duvodu meli volit radeji „etiku odpovednosti" za dusledky svého jednání pro druhého cloveka<<
S tim bych skoro souhlasil - lec hure se uvazuje jake dusledky bude mit nase jednani pro druhe, nez jake bude mit pro nas samotne.
Nicmene, na teto nosne myslence lze, zda se mi, postavit jednoznacny navod, ci jednoznacne vychodisko z moralniho dilematu zda dodrzovat zakony, nebo se spolehat na vlastni svedomi. Totiz, vzajemnosti se stejne nakonec dostaneme k dopadu na vlastni osobu, tak proc obchazet... Dukazem nam budiz stara moudrost, skryta v mnoha nabozenstvich, nejen v krestanstvi, ze "co nechces aby Ti druzi cinili, necin Ty jim."
"Chovejme se odpovedne vuci sobe, v tom smyslu, ze delame veci z presvedceni, vedome ochotni podstoupit osobni nasledky - od druhych."
Pokud clovek citi, ze jeho duvody porusit zakon prevazuji nad jeho duvody dany zakon dodrzet, a jen pokud je uz pri cinu ochoten za sve presvedceni nest nasledky osobne, tedy ne nasledky 'delegovat' druhym, pak mu neni z mravniho hlediska co vytknout, i kdyby jednal sebezaslepeneji.
Tento princip subjektivni opravnenosti by se logicky vztahoval i na vraha, pokud by jednal s tim, ze se postihu resp spravedlivemu trestu nepokusi vyhnout. Ovsem, pachatel pri porusovani zakonu obvykle doufa, veri, nebo je presvedcen ze se postihu vyhne, - alespon na tomto svete. Pro jistotu tez neveri v zadny dalsi svet, ten ci onen. 'Mravne' se tedy muze chovat i 'zlocinec' jednajici z presvedceni, znaly trestu, - ovsem jen pokud se odevzda postihu sam. Takovy clovek muze byt pomyleny, ale neni v nejakem absolutnim smyslu zly nebo spatny. Je, dejme tomu, nepovedeny. Za priklad necht slouzi sebevrazedny atentatnik - prestoze je vrahem nevinnych kolemjdoucich, plati za sve presvedceni cenu nejvyssi. Sporne ovsem je, zda se rychlou smrti nevyhyba trestu jeste neprijemnejsimu - takze dilemmata v takto krajni rovine stale najdeme. Lec vratme se do bezne reality a pachani obcanskych prestupku.
Velmi sporne je chovani vyvolencu, kteri nabadaji druhe k poruseni zakona, aniz by byli sami postizitelni.
V tomto ohledu pan Valach trefil hrebik primo na hlavicku kdyz napsal:-
" ... nemohu v demokratické spolecnosti vyzývat k nerespektování zákona, a to zvlášte tehdy, když jsem díky svému postavení prakticky mimo jakoukoliv odpovednost za prípadné následky."
To plati treba i o scitani lidu. Kdo je ochoten skutecne zaplatit 10000,- a nerika to jen v domneni, ze na nej nedojde - ten at si jde pokutu zaplatit rovnou, a na scitani se vykasle. Ja ho za nemravu povazovat nebudu.
Jsem rád, že mě BL pobaví stejně jako Špígl - a zadarmo!
Pane Čulíku,
se zájmem jsem si přečetl Váš příspěvek ke kauze ČT-VV vs. Drahoš. Pro zajímavost připojuji část Vašeho textu, ale po úpravách (něco je odstraněno, změněny jsou pouze názvy a jména). Dikce, přídavná jména, slovesa apod. jsou v původním znění (!). Text je na konci této zprávy.
Jsem rád, že si již pro pobavení politickou, společenskou a právní satirou nemusím kupovat Špígl a mohu jednou do týdne zdarma využít internetové BL. Jsem velmi přesvědčen, že do si budoucna vybudujete rozsáhlé zázemí vlastních koncesionářů.
Bez urážky a s pozdravem
Jan Křížek
Britské listy 26.2.2001
Televizní vzbouřenci proti Zdeňku Drahošovi
(...)
Bohužel však tzv. "objektivní periodikum" Britské listy nemá absolutně žádný mandát stylizovat se svatouškovsky do role arbitra etického jednání, poté co si jeho tvůrci k ... propagandistickému vysílání ve vlastní věci zneužili Internet.
Lidé, níže jmenovaní by měli mít alespoň základní ponětí o slušnosti a měli by si uvědomit, že nemají naprosto žádný morální kredit k (...)
(Kdyby měli minimum slušnosti či inteligence, z Internetu by poté, co ... od prosince 2000 udělali, sami odešli. Zdá se nám totiž, že jejich provinění je v podstatě na téže úrovni jako případná provinění pana Drahoše, ne-li horší.)
Stejně hloupě se i dál diskreditují čeští pseudointelektuálové jako Štěpán Kotrba, Tomáš Pecina a Jan Čulík - ten projevuje neporozumění veřejnoprávní televizi i sebestředným principům např. i tím, že (...).
Upozorňujeme, že v mnoha ohledech je níže publikované prohlášení Britských Listů hrubě subjektivní a zkresluje fakta. Tím se nijak nezastáváme Zdeňka Drahoše, jehož činnost jakožto šéfa brněnského studia by na základě Chmelíčkovy zprávy měla být bezpochyby zkoumána, nikoliv však těmito hrubě zaujatými vzbouřenci, kteří svou činností bezostyšně prosazují vlastní agendu.
Doufejme, že někdy do ČR pronikne - a i Štěpán Kotrba, Tomáš Pecina a Jan Čulík - pochopí - princip neúplatné nestrannosti. Nechápeme, jak je možné, že si tito lidé neuvědomují naprosto zásadní věci, jako je princip objektivity, a jak za komunismu se propagandisticky vrhají na podporu jedné, skutečnost bezostyšně zkreslující strany, jejíž integrita je tím, co provedla v minulých týdnech, navždy nenávratně ztracena.
(...)
Je to špína.
Poznámka JČ: V desetiletí po pádu komunismu se rozmohla v české společnosti - dosti infantilní a mechanická - zvyklost, když někdo někoho kritizuje, vzít přesně tutéž kritiku a uplatnit ji beze změny na protivníka. Je to dost trapné, v současnosti to například dělá Vladimír Železný vůči společnosti CME: musí vrátit desítky milionů dolarů, a tak poněkud nepřesvědčivě argumentuje, že CME má naopak platit mnoho milionů dolarů jemu. - Pan Křížek bohužel absolutně nechápe, že existuje drobný rozdíl mezi prací Britských listů a zpravodajstvím České televize a zejména tím, jak bylo zejména od prosince 2001 bezostyšně propagandisticky zneužito - že existuje určitý malý rozdíl mezi postoji Britských listů a postoji vzbouřenců, motivovaném obavami o své kontrakty (co získají či ztratí BL tím, že zaujmou vůči televiznímu vzbouření určité stanovisko? Editor BL naštěstí není na nikom v České republice existenčně závislý, a právě proto může vydávat nezávislý list, který se snaží s minimálním množstvím zdrojů dělat to, co by měla dělat Česká televize, totiž být veřejnoprávním médiem, jímž ale není.) - No, rozdíly mezi BL a ČT panu Křížkovi vysvětlovat podrobněji nebudeme, byla by to ztráta času. Jiným čtenářům je snad jasné, že lidé, angažovaní živobytím a kariérou v ČT, nemohou být sami posuzovateli situace v ČT, ani vysílateli propagandy ve prospěch svých pracovních míst. Pro čtenáře, jako je pan Křížek, je nutnost vyhýbat se střetu zájmů ovšem nepochopitelný civilizační princip.
Pražské akce k Mezinárodnímu dni Romů
Předkladatelé:
Účastníci programu na podporu politické angažovanosti mladých Romů realizovaného pod gescí o.s.ATHINGANOI. "Společný projekt" má být vyústěním tohoto programu a dát tak možnost se prakticky projevit ve společenském a politickém dění naší republiky.
Cíl:
Cílem tohoto projektu je uspořádat několikadenní informační kampaň v souvislosti nadcházejícím Mezinárodním Dnem Romů dne 8.dubna 2001 a rozšířit tak povědomí široké veřejnosti o tomto dni.
Cílem je projevit se jako nastupující mladá generace a přispět ke zlepšení vzájemných vztahů romské menšiny a majoritní společnosti otevřít celospolečenskou debatu o Romech
Informační kampaň ke dni MDR 8.dubna 2001
Uznání MDR státem jako významný den
Charitativní sbírka, jejíž výtěžek budě věnován dětským domovům v ČR
Doba trvání projektu
Od 3.4.-8.4.2001, Česká republika
Uskutečnění projektu
Projekt - šestidenní informační kampaň bude složen z mnoha veřejných akcí, které buď poběží současně s ostatními aktivitami a nebo budou hlavními pilíři toho kterého dne. Projekt chce pozitivním způsobem oslovit co možná nejširší veřejnost.
Petice
Vytvoření petice na uznání MDR významným dnem, zaslání petice premiérovi vlády ČR a petičnímu výboru P ČR
Vytvoření legislativní návrh na novelu zákona o státních a významných svátcích ČR
Webová stránka a telefonní kampaň
Založení samostatné webové stránky o MDR - informační charakter, diskusní fórum, možnost podpisu petice prostřednictvím Internetu
Charitativní sbírka
Výtěžek sbírky bude věnován dětským domovům v ČR.
Vernisáž
Jazzový koncert
klub Vagon, skupina Funky Night
Koncert v Akropolis
Romska kapela Točkolotoč
Happening
Příprava happeningu - ochutnávka romského jídla, malíř, ukázka řemesel
Fotbalový turnaj
Stadion Slavie
Pietní akce V Letech u Písku
Ples
Národní dům Smíchov
Projekt účastníků programu na podporu politické angažovanosti mladých Romů realizovaného pod gescí o.s.ATHINGANOI. vychází z potřeby zlepšit informovanost české společnosti o nejpočetněji zastoupené menšině v ČR a samotných Romů. V neposlední řadě jde o zlepšení mediálního obrazu Romů a tím i o uměnu pohledu majoritní veřejnosti pozitivním směrem. Neméně důležitým aspektem projektu je fakt, že celý projekt nejen vytvořili, ale budou ho i realizovat, samotní Romové. Sami se tak rozhodli spravovat si věci, které se týkají jich samotných a aktivně se zapojit do společenského a politického života.
Program informační kampaně k MDR
1.DEN - úterý 3.dubna
12.00 hod Tisková konference
15.00 -17.00 hod Charitativní sbírka v jednotlivých městech ČR - rozdávání plaket "R", příručky pro krizové situace a informačního letáku o MDR, případné podpisy petice pro uznání MDR dnem významným
18.00 hod zahájení Vernisáže v Rudolfínu spojenou s recepcí či koktejlem - putovní výstava romské historie
2.DEN - středa 4.dubna
16.00 - 17.00 hod telefonní kampaň - "Byl by jste pro uznání MDR"
? hod schůzka s panem premiérem či s předsedou Petičního výboru PSP ČR a předsedkyní Petičního výboru Senátu P ČR
15.00-17.00 Charitativní sbírka - jak na ulici, tak v Parlamentu tak v Senátu PČR
19.00, 20.00 Jazzový koncert romských hudebníků - zároveň běžící charitativní sbírka
3.DEN - čtvrtek 5.dubna
14.00-17.00 Charitativní sbírka
19.00 Koncert Točkolotoč v paláci Akropolis, zároveň běžící charitatitvní sbírka
4.DEN - pátek 6.dubna
14.00-17.00 Happening - spojená s charitativní sbírkou - ochutnávka romských jídel, romská kapela Alom, romský malíř - bude malovat portréty kolemjdoucích za vyšší příspěvek do charitativní sbírky, případná ukázka romských řemesel
5.DEN - sobota 7.dubna
14.00 Fotbalový turnaj mezi smíšeným družstvy senátorů, poslanců, zástupců ambasád a Romů, zároveň běžící charitativní sbírka stadion Slavie
6.DEN - neděle 8.dubna - Mezinárodní den Romů - vyvrcholení kampaně
10.00-14.00 návštěva pietních míst obětem romského holocaustu v Letech U Písku, položení věnců a květin, pokud možno tak i Hodoníně u Kunštátu
19.30-02.00 Ples při příležitosti Mezinárodního dne Romů, vyhlášení výše finanční částky získané z charitativní sbírky)
