Nemoc a moderní svět
Za nynější epidemii slintavky a kulhavky mohou do značné míry moderní zemědělské metody, argumentoval 27. 2. v deníku Guardian komentátor George Monbiot.
Slintavka a kulhavka je starobylá nemoc, které se dobře daří v moderním světě. Tato nemoc miluje černé díry, do nichž jsou zemědělská zvířata v současnosti cpána, a ochromující podmínky, v nichž zemědělská zvířata v současnosti klopýtají svým zoufalým životem. Nade všechno však slintavka a kulhavka miluje dnešní ekonomiku dlouhých vzdáleností, které nyní určují distribuci skoro všech našich potravin.
Než jsme si uvědomili, že existuje problém, polovina ovcí ze severoanglického Northumberlandu byla už v Devonu na jihozápadě Anglie a nemoc se začínala objevovat všude. Proč tomu tak je? Cožpak v Devonu není dost ovcí a musejí se tam dovážet další? Cožpak lidi v Northumberlandu odmítají jíst místní ovce? Anebo vozí farmáři svá zvířata na dovolenou?
Potravinářská ekonomika dlouhých vzdáleností je katastrofa pro zemědělce, je to katastrofa pro životní prostředí, je to katastrofa pro spotřebitele a katastrofa pro práva zvířat. Avšak pro big business je to zlatý důl.
Stejně tak, jako se snaží biotechnologické firmy ovládnout výrobu potravin prostřednictvím genetického inženýrství a patentování, tak se snaží velké supermarkety a velké dopravní firmy ovládnout distribuci potravin. Vláda, jako obvykle, jim při tom ráda pomáhá.
Velký počet malých jatek byl v Británii uzavřen, nikoliv proto, že by to požadovala Evropská unie, ale proto, že má britské ministerstvo zemědělství úmyslný program malá jatka zlikvidovat.
Supermarkety kupují zemědělská zvířata přímo od největších a nejlevnějších farmářů. V důsledku toho se likvidují místní trhy zemědělského dobytka a ti zemědělci, kteří neprodávají přímo supermarketům, jsou pak nuceni vozit svůj dobytek na velmi vzdálené trhy.
Supermarkety chtějí prodávat "skotské hovězí", a tak posílají dobytek na čtrnáct dní na pastvu do Skotska, takže se ten dobytek pak smí legálně jmenovat "skotský". Chtějí "welšské jehněčí", a tak posílají anglická a skotská jehňata do Walesu, než je pošlou na jatka.
Vysvětluje se nám, že tato praxe umožňuje nám všem kupovat levné potraviny. Ve skutečnosti nás to jen nutí platit jinak, například za programy na likvidaci epidemií dobytka. Tisíce zemědělských zvířat, jejichž mrtvoly jsou v současnosti spalovány, byly obětovány na oltář zisku supermarketů.
