Selhání novinářské obce
Krize v ČT, která stále zabírá přední stránky všech našich deníků, stále
přesvědčivěji ukazuje
i na nedostatečnost naší novinářské obce. Jen velmi málo publicistů se
dokázalo oprostit od sympatií a antipatií. Smutně malá hrstka byla schopna
referovat o událostech nezaujatě a objektivně. Ničím nepodložená tvrzení,
tendenční a stranická vyjádření, promítání osobních preferencí do
zpravodajství atd. Vyniká v tom především Mladá Fronta, která si zřejmě
vzpomněla na svou svazáckou minulost (a zapomněla na svou problematickou
privatizaci) a začala mocně podporovat vzbouřence.
Je smutné, že si za 10
let po pádu komunismu nemohu koupit deník, o kterém bych věděl, že mi
poskytne nezávislé, nezkreslené zpravodajství. Myslím, že mám mozek v hlavě
a nepotřebuji aby mi nějaký radílek našeptával, jak mám čemu rozumět.
Zřejmě
v Čechách zakořeněný princip "já na bráchu, brácha na mě" se přesně odráží i
v této zájmové skupině. Nasvědčovala by tomu i rotace novinářů, kdy novináři
putují od redakce k redakci (a tak se může stát, že se disident J. Hanák
octne v redakci Rudého Práva - pardon, dneska jen Práva, když z Lidových
Novin odešel do Práce na protest proti jmenování bývalého svazáka
šéfredaktorem) a je možné, že se všichni sejdou v jedné redakci.
Provázanost
novinářů s ČT je zřejmá - stačí sledovat program a titulky. A peníze jsou
potřeba stále, že. V Lidových novinách si můžeme dokonce přečíst článek od
novináře, který tvrdí, že objektivní zpráva je nesmysl a naivňoučká
představa.
Tak už se přestaňte ohánět slogany typu "Svoboda slova" a dejte
si do štítu to co je u většiny z Vás zřejmé: "Bližší košile než kabát"
eventuelně: "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej"!