(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792 Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.Zde je adresa
Britských listů.
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Aktualizace úterý 17.00:
Hodačovo bezvědomí způsobil neznámý muž, Jana Bobošíková a Jana Dědečková uvažují o emigraci
Píše Jana Dědečková:
Vážený pane Čulíku,
mohl byste prosím , tento vzkaz zveřejnit na BL ? Situace začíná zacházet tak daleko, že paní Bobošíková najmula ochranku pro své děti a uvažuje o vystěhování ze země. Pan Hodač je 24 hodin hlídán policii, protože když ho ráno před převozem do nemocnice našli v bezvědomí, měl k ránu návštěvu neznámeho muže, který jeho stav zapříčinil a my s manželem rovněž zvažujeme odchod do zahraničí, protože bojovat v této zemi s mafii opravdu nelze. Nemáme na to ani fyzické ani finanční prostředky.Nemohu se bránit jiným způsobem, než soudní cestou, ale nedřela jsem se deset let na to, abych tyto těžce vydělané peníze vkládala do soudních sporů s estébaky nebo jejich pohrobky. A jak se zdá , exekutiva je u nás hluchá a slepá. Stále více nabývám přesvědčení, že záměrně . Děkuji. S pozdravem JD
Fakta o zrádcích národa a lhářích
by se mohl jmenovat skvěle sestříhaný dokument z dílny svazáka Mrnky.Jen doba je dnes přece jen poněkud jiná a manipulace s veřejnosti není tak jednoduchá, jak si naši revolucionáři představují.Panu Mrnkovi jde opravdu o velké peníze a já jsem zřejmě zasadila ten správný úder. Nemám pravdu, naši investigativci ? Zjistili jste také obsah mého telefonického rozhovoru s panem Grossem ? Netýkal se totiž budoucnosti České televize, ale její kriminální minulosti. A k ní nerozlučně patříte i vy. S pozdravem J.Dědečková
Nejvyšší etický standard dodrželi (patrně) reportéři redakce publicistiky ČT, když vyslali do týmu Jany Bobošíkové zvěda, aby skrytou kamerou natočil, co se u konkurence děje. Pondělí večer, pořad Fakta. Na pozadí běží záběry snímané skrytou kamerou, hovoří Marek Vítek: "Pro tato 'Fakta' byla určena i reportáž novináře Davida Garkische, který se nechal najmout do týmu Jany Bobošíkové. Skrytou kamerou natáčel přípravu jejího zpravodajství. Tuto metodu jsme zvolili proto, že existovalo vážné podezření z toho, že zprávy Bobošíkové jsou účelově manipulovány a že jsou zbytečně utráceny peníze koncesionářů. To jsou důvody, které nás opravňovaly tuto ve světě i u nás běžnou novinářskou metodu použít. Záběry, které jsme pořídili, nijak nesnižují důstojnost natočených osob, nemají bulvární charakter a pouze dokumentují situaci, ve které se konkurenční tým pokoušel vyrábět zpravodajství. Poté, co se o metodě natáčení skytou kamerou uvnitř konkurenčního týmu začala vést v médiích diskuse, která zpochybňovala etiku tohoto postupu, rozhodli jsme se použít získané informace a záběry ve vysílání až po vyřešení sporu v České televizi. Informace o finančních ztrátách, které dosahují milionových částek, předáme v písemné formě členům mediální komise Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR." (TP)
Nepřípustný zásah do soukromí nepředstavoval jistě ani následující příspěvek, v němž na základě podrobných účtů od operátora mobilních telefonů vzbouřenci "dohledali", kterým politikům v prosinci ze svých služebních telefonů volali členové Rady ČT. Ti to zpravidla popírali; odvahu podívat se pevně do kamery a říct: "To je snad moje věc, pane Hanslíku, nemyslíte? Pracujete u policie, že se mě ptáte, komu telefonuji!?" nenašel z bývalých radních nikdo a z konfrontovaných politiků to napadlo víceméně jen Miloslava Kučeru st. (ČSSD). Do výmluv a lhaní se nejvíc zapletla Jana Dědečková, omilostněn byl naopak vzbouřenci Václav Erben, protože jeho telefonáty s Petrou Buzkovou (ČSSD) omlouval příbuzenský poměr (a vstřícný poměr Buzkové ke vzbouřencům, dodejme jízlivě).
Nejsem asi jediný, komu se inovativní metody veřejnoprávní publicistiky jeví poněkud bulvárními. Trvám na tom, že tým Fakt měl plné právo zajímat se o Hodačovy články ze 70. let; podrobné účty za telefony však nejsou v žádném případě zdrojem, z něhož by mohl seriózní novinář čerpat - že se k nim redaktoři vůbec dostali, svědčí o naprostém rozkladu, v němž se vzbouřenci dobytá televize nachází. Ponechme ale politiky a bývalé radní jejich osudu (ti prvně jmenovaní patrně hořce lamentují, že pozdě URNu honiti), přijměme na chvíli hru Mrnkova týmu a zeptejme se, proč v seznamu nejsou kontakty proslulé dvojice Mlynář-Rejchrt. Vítek říká doslova: "[Kabzan a Rejchrt] byli jediní dva radní, u kterých se nám nepodařilo v prosincových účtech za provoz mobilních telefonů identifikovat žádná čísla patřící stranickým špičkám lidovců a unionistů. Nevíme ovšem, zda se politici těchto stran nepokusili radní kontaktovat sami." Je to pravda nebo ne? A kdyby to pravda nebyla, mohla by si vzbouřenecká redakce dovolit osočit z ovlivňování Rady ČT politika, který jí pomohl vybojovat "svobodu slova"? Ano nebo ne, pánové Mrnko, Vítku a Hanslíku? (TP)
Tvůrci pořadu by ovšem mohli splakat nad výdělkem. Za porušení telekomunikačního tajemství je podle nového zákona pokuta až pět milionů korun a hrozí jim i trestní stíhání za neoprávněné nakládání s osobními údaji (tam je v odst. 3 horní hranice pět let). Pikanterií je, že na tento trestný čin se vztahuje oznamovací povinnost, a tak se tím, že na Fakta nepodávám trestní oznámení, dopouštím trestného činu i já (věru podivné jsou cesty českého trestního práva...). (TP)
Obavy z privatizace České televize jsou liché. Česká televize je už totiž zprivatizována - svými zaměstnanci; avšak koncesionáři toto soukromé vysílání dále platí z vlastní kapsy. ČT nikdy veřejnoprávní institucí nebyla. V soukromém vlastnictví ji měli zejména členové redakce zpravodajství, kteří ji dlouhodobě užívali jako nástroj k prosazování vlastních osobních a politických cílů. Nyní, v důsledku televizní rebelie, si zaměstnanci ČT zprivatizovali tuto údajně veřejnoprávní instituci do svého majetku zcela otevřeně a
propagandistické excesy, jichž se dopouštějí (viz např. včerejší pořad Fakta) vejdou do historie světového televizního vysílání jako případy nejhlubšího propadu televizní novinářské práce. Drobná potíž spočívá v tom, že zaměstnanci České televize si tuto instituci zprivatizovali i s koncesionářskými poplatníky: lidé dál na Českou televizi platí, jako by to byla nezávislá veřejnoprávní instituce, ale vybrané peníze jdou na prosazování osobních propagandistických zájmů vzbouřené redakce zpravodajství. Jak dlouho to budou lidi - a parlament - tolerovat? (JČ, TP)
Balkánský chaos v ČR ohledně ochrany důvěrných dat prokázal včerejší pořad zaměstnanci zprivatizované České televize "Fakta", jehož reportéři odcizili a zveřejnili důvěrné informace o tom, kam telefonovali členové nedávno odvolané Rady ČT ze svých mobilních telefonů (informace o tom, kam telefonovali televizní vzbouřenci, pořad neuvedl). Tato skutečnost by se mohla stát vážným handicapem pro rozvoj digitálních telefonních sítí. Každý majitel mobilního telefonu v ČR si totiž teď musí uvědomit, že data o tom, kdy a komu jak dlouho telefonoval, jsou v neprávním státě Česká republika kdykoliv zcizitelná a použitelná proti němu. Za takovýchto okolností by západní země nemohly vůbec fungovat; například ve Velké Británii poskytují telefonní společnosti na jednotlivé položky rozepsané účty za telefon uživatelům veškerých, tedy i tradičních drátových telefonů, už skoro dvacet let. (JČ)
Česká policie je v ČR nad zákonem. Dokazuje to šokující vystoupení ministra vnitra Stanislava Grosse v Senátu,z něhož vyplývá, že při tzv. "vyšetřování" nezákonností, spáchaných českou policií v době protiglobalizačních demonstrací v Praze často proti zcela nevinným lidem české státní orgány ignorovaly závažný důkazní materiál. Transkript senátního vystoupení Stanislava Grosse publikujeme s analytickými poznámkami Jiřího Kopala, právního experta Občanských právních hlídek zde. - I když je to dlouhý text, je to nesmírně silný text a doporučujeme ho pozornosti každému, kdo se snad domníval, že se v ČR může spoléhat na zákonnost.
Referendum. Poznamenává Juliana:
Vážený pane Čulíku,
protože se teď hodně diskutuje o demokracii a jejích formách, posílám pro
osvěžení paměti záznam hlasování o zákonu o referendu:
http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=23601
Je zajímavé, že mnozí poslanci, kteří dnes vystupují stylem "hlas lidu, hlas
boží" svým hlasováním možný projev "hlasu lidu" zabili. Umíte si to nějak
vysvětlit? Možná tak hlasovali proto, že při referendu by se mohl projevit
každý, nejen ten, kdo nejvíce řve a má otevřený přístup do médií.
Nynější hlubokou krizi v České televizi sledujeme od jejího počátku před Vánoci; všechny dosud zveřejněné články k této problematice najdete v v chronologickém archivu Britských listů.
Českomoravská konfederace odborových svazů souhlasí s tím, aby zaměstnanci České televize pokračovali ve stávce, dokud nebude možné jednat s lidmi, kteří nejsou svázáni s vedením bývalého generálního ředitele Jiřího Hodače. Podle konfederace je třeba zajistit v jednání o ukončení stávky beztrestnost stávkujících, včetně pokračování pracovního poměru těch lidí, kterým byly doručeny výpovědi. Řekl to předseda konference Richard Falbr. - Potíž je, že vzbouřenci ovšem "stávkují" teprve od ledna roku 2001. Předchozí ani následné ukradení vysílání veřejnoprávní televize ve prospěch vzbouřenecké kauzy, a tedy zneužívání cizí věci (ČT zcela ztratila ve svém zpravodajství veškeré zbytky profesionálního kritického odstupu od zpracovávaných témat, které jsou nezbytnou základní součástí veřejnoprávního televizního vysílání) lze těžko definovat jako stávku. V ČR je ovšem z politických důvodů možné všechno a zákon jde stranou. Falbrovi to nevadí. (JČ)
Termín volby prozatímního ředitele České televize ani kandidáti na tuto funkci nejsou zatím známi. Na veřejnosti se sice objevila jména možných kandidátů na funkci prozatímního ředitele, bývalé ředitelky televize Prima Kateřiny Fričové či šéfproducenta uměleckých pořadů ČT Karla Kochmana, ale nikdo z poslanců žádné jméno neuvedl. Fričovou prosazovala při předchozí volbě Jana Dědečková, ale Petra Buzková její jmenování prostřednictvím Václava Erbena blokovala, tak se Rada sjednotila k nelibosti ODS na kompromisním kandidátu Jiřím Hodačovi. (JČ)
Eva Dubová z ČT žádá RRTV, aby odebrala licenci televizi Nova, protože se Vladimír Železný v pořadu Volejte řediteli vyjadřoval ke krizi v ČT. (JČ)
Článek o nejnovějším vývoji v České televizi, o tom, že vzbouřenci si vždycky ve zpravodajství ČT vysílali, co chtěli, bez jakéhokoliv ponětí o veřejnoprávnosti, o analytičnosti a potřebě kritického odstupu od všech témat, a nyní konečně vyšlo stoprocentně najevo, že si Českou televizi zprivatizovali k vlastnímu účelu, i když jim za to stále platí koncesionáři, píše v angličtině Jan Čulík v časopise Central Europe Review na tomto místě. (JČ)
"Mladí konzervativci jsou neofašisté." Píše Josef Brož z hnutí "Děkujeme, odejděte":
Jsem rád, pane Čulíku, že mi Mladí konzervativci v rozsáhlém rozkladu vysvětlili, jak je to s jejich vazbou na Klausovu ODS a její poslední ideové, povětšinou nacionalistické, výboje. Mám pro to označení "neofašismus", běžně používaný pro uskupení některých italských a francouzských pravicových stran, které bývají zastoupeny i v parlamentech, dokonce i vládách. Tady se tomu říká "mladý konzervatismus". Bývalý předseda Rady ČT Miroslav Mareš tomu říká "redefinice politiky určité části pravice". Inu, koho chleba jíš, toho píseň ve Zborovské zpívej!
Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.
Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v ČT, informace viz níže; v žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 600 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.
MediaChannel o krizi v ČT. V angličtině se krizí v ČT zabývá MediaChannel na této stránce: http://www.mediachannel.org/originals/czech.shtml. Cituje mj. články Andrewa Stroehleina a Jana Čulíka, publikované anglicky o politické krizi, kterou uměle vyvolala sama televize, v časopise Central Europe Review.
Článek v Handelsblatu.. Upozorňuje Juliana: Vážený pane Čulíku,
nizozemské noviny NRC Handelsblad (čtou je střední a vyšší střední vrstvy)
10. ledna otiskly velký článek o krizi v ČT. Vyznění se liší od stanoviska
mezinárodní organizace novinářů. Píší, že druhořadým redaktorům se už
poněkolikáté podařilo zablokovat reformu zpravodajství.
Guardian o tom, že televizní protesty nejsou bojem za svobodu slova. Internetové stránky britského deníku Guardian citují v tomto smyslu článek Jamese Partridge a Andrewa Stroehleina, které vyšly v časopise Central Europe Review. Německý Der Spiegel citoval minulé pondělí Jana Čulíka, že pražská televizní krize je internětelevizní pracovněprávní spor, který druhořadí televizní novináři proměnili v politickou záležitost: "Ausgewogene Berichterstattung, sagen Kritiker, habe es nie gegeben. Und der Journalistikprofessor Jan Culik zieht ironisch den Hut vor jenen Redakteuren, 'die jahrelang nicht faehig waren, eine kritische Analyse' massgeblicher Politiker zu Wege zu bringen, und nun den Coup landen, einen 'internen Arbeitsstreit in eine politische Krise' umzudeuten: 'Es gelang ihnen, den Eindruck zu vermitteln, als ob sich wieder der November 1989 abspiele.'"
Informace o krizi v České televizi, publikované anglicky v časopise Central Europe Review, doporučuje od včerejška světovému publiku "nejprestižnější internetová stránka na světě" (Daily Telegraph) Arts and Letters Daily. Central Europe Review publikuje k tomuto tématu dva články Jana Čulíka (v textu nazvaném "Mé zoufalství: Jak jsem dostal 100 000 lidí do pražských ulic" shrnuje Jan Čulík v České republice vícméně neznámé pozadí této krize a poukazuje na to, jak škodlivý vliv na českou společnost má skutečnost, že informace a debaty, které jsou volně k dispozici několika desítkám tisíc elitních čtenářů BL, jsou nepřístupny neinformované a tedy manipulovatelné široké české veřejnosti). V jiném článku mj. vysvětluje Andrew Stroehlein, proč je Jana Bobošíková uvnitř ČT terčem tak ostré nenávisti, a pražský pozorovatel James Partridge potvrzuje, že televizní protesty nemají nic společného s bojem za svobodu slova. CER také přináší v anglickém překladu výňatky z pátečního projevu Miloše Zemana ve sněmovně, vyjádření Jany Dědečkové, že Jiřího Hodače neodvolá, a článek vyjadřující standardní vzbouřenecký názor. - Britský list Guardian uvedl dne 29. 12. 2000 ve své příloze "The Editor", věnované mezinárodním sdělovacím prostředům, týdeník Central Europe Review jako jeden ze svých "oblíbených" ("favourite") časopisů za rok 2000. Guardian zejména chválil, jak týdeník CER psal o pražských antiglobalizačních protestech při zasedání MMF/SB. (Autorem těchto článků v CER byl podle materiálů, publikovaných v Britských listech, převážně Jan Čulík.)
Sponzorování Britských listů. Ozvala se zatím řada čtenářů s různými nápady, o jejichž realizaci budeme uvažovat. Někteří čtenáři OPAKOVANĚ navrhují, že by byli za Britské listy ochotni rozumnou, nepříliš vysokou částku platit. Snad realizovatelnou částkou by bylo cca 1000 - 1500 Kč ročně. To je zajímavá myšlenka, ale na to, abychom získali k dispozici dostatečné prostředky k řádnému financování profesionální investigativní práce, by muselo pravidelných dárců být větší množství. Proto by nás zajímalo, kolik z několika tisíc pravidelných čtenářů Britských listů by bylo ku prospěchu české společnosti ochotno přibližně takovouto částkou na provoz Britských listů pravidelně přispívat a způsobit tak jejich profesionalizaci a posílení jejich nezávislosti. Své názory prosím pište do redakce tohoto listu. (JČ)
Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?
Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.
Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
V žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo. Dovíte se v ní mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
